Senát schválil vznik registru vysokoškolských profesorů

Praha 22. dubna 2010 (ČTK) - Senát schválil zřízení registru vysokoškolských profesorů a docentů. Akreditační komise by díky němu měla mít lepší přehled o tom, kteří profesoři mají na kterých školách pracovní úvazky. Mohla by pak snáze odmítnout akreditaci programu, který by neměl dostatečné pedagogické zajištění. Součástí návrhu je i novela zákona o pedagogických pracovnících, která například umožní učitelům pracovat částečně z domova, například při opravování písemných prací. Návrh nyní putuje k prezidentovi.

Novela vysokoškolského zákona má omezit praxi takzvaných létajících profesorů. V současnosti se totiž stává, že jeden profesor nebo docent garantuje výuku daného oboru na několika školách zároveň. Školy tak sice mohou rozšiřovat nabídku studia, kvalita vzdělávání tím ale trpí.

"Registr řeší problém, kdy v důsledku absence informací o úvazcích profesorů a docentů, kteří jsou garanti programů, dochází k devalvaci vysokoškolského systému. Není možné povolovat stále nové a nové programy," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová.

V novém registru by bylo uvedeno, jak velký úvazek na dané škole mají. Když bude mít profesor v jedné instituci například desetinový úvazek, akreditační komise bude moci říct, že takový profesor nemůže garantovat obor po odborné stránce a akreditaci neudělit. To v současnosti nemůže.

Akademický sněm dnes v této souvislosti na návrh předsedkyně etické komise Akademie věd Heleny Illnerové doplnil etický kodex. Vědečtí pracovníci, kteří ho podepisují, se budou zavazovat, že nedopustí střet zájmu mezi svou vědeckou činnosti a postavením na pracovišti akademie a svými osobními zájmy, že se budou věnovat výzkumu s plným pracovním nasazením a že úhrn jejich pracovních úvazků nepřekročí 1,5násobek pracovního úvazku.

Druhá část senátorského návrhu se týká zákona o pedagogických pracovnících. "Tato novela reaguje především na podněty z praxe a řeší nejdůležitější problémy, které se vyskytly v praxi," řekla senátorům Kopicová. Podle ní jde zejména o kvalifikaci učitelů, jejich pracovní dobu a odměňování přesčasových hodin.

Novela by měla umožnit učitelům na základních a středních školách pracovat částečně doma, například při opravování písemných prací, pokud s tím bude souhlasit ředitel. V některých školách je taková praxe již v současnosti, novela tento postup umožní oficiálně.

Dále by měla změnit i proplácení přesčasových hodin učitelů. Ti by je měli podle novely dostat zaplacené i v případě, že neodpracují celou pracovní dobu. Pokud tedy učiteli například odpadnou dvě hodiny, protože žáci jsou na exkurzi, ale tyto hodiny bude suplovat v jiné třídě, dostane je zaplacené jako přesčasové, i když v daném týdnu neodpracoval celý úvazek.

Tuto část kritizovali především senátoři ODS. Podle senátora Milana Bureše (ODS) by tak průměrná škola se 30 učiteli a 400 žáky ročně vydá za proplácení přesčasů až 80.000 korun. Bureš zdůraznil, že aby školy měly dost peněz na přesčasy, patrně sníží odměny. Předložil proto pozměňovací návrh. O něm ale Senát nehlasoval, protože byla schválena původní verze.

Ke kritikům se přidal i senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Uvedl, že není jasné, proč by učitelé měli mít výjimku, když ostatní zaměstnanci mají zaplacené pouze ty hodiny, které odpracují nad rámec úvazku.

Další novinkou, kterou novela přináší, je větší prostupnost mezi kvalifikacemi učitelů. Například pedagog s aprobací na výuku na druhém stupni základních škol by mohl učit i na střední škole.