„Létající“ profesoři brzy dolétají

23.4.2010, rubrika: Domov, strana: 3, autor: pk

PRAHA Od příštího akademického roku by měl skončit jeden z největších nešvarů českých vysokých škol a univerzit. Tedy takzvaní létající profesoři. Ti mají pracovní úvazky hned na několika školách. Ani na jedné však nemohou dělat dostatečně kvalitně svou práci, nevedou studentům konzultační hodiny a nepracují na školách na žádném vědeckém výzkumu.

„Někteří učitelé mají až osm úvazků. Nemají čas se studentům věnovat, pouze přebíhají ze školy na školu. Na každé škole učí třeba jen dvě hodiny týdně,“ popsala běžnou praxi předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Ministerstvo školství proto chce, aby vznikl registr profesorů. Podle toho by měla komise, která uděluje vysokým školám akreditace na studium, jasný přehled o tom, kde který profesor vyučuje. Návrh na vznik registru již schválila sněmovna a včera také Senát. Nyní by ho měl podepsat prezident Václav Klaus. Pokud to udělá, registr může začít fungovat okamžitě.

„Nečekáme ze strany pana prezidenta žádné komplikace,“ reagovala mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová s tím, že registr pomůže získat informace pro rozhodování komise při udělování souhlasu s akreditací.

Diskuse o létajících profesorech se ve velkém rozpoutala po kauze plzeňské právnické fakulty. Ukázalo se totiž, že i zde působilo velké množství profesorů, kteří vyučovali na mnoha dalších školách. Nejčastěji se ale s tímto problémem potýkají soukromé vysoké školy. Akreditační komise v loňském roce odebrala právo na vzdělávání studentů hned dvěma soukromým školám. A ministerstvo školství je následně zrušilo.

„Fenomén létající učitelé snižuje kvalitu vysokoškolského vzdělávání,“ je přesvědčena Böhmová.

Přitom důvod, proč akademici pendlují mezi několika školami, je jednoduchý – potřebují si přivydělat. Většina z nich chce působit hlavně na veřejné vysoké škole, zde však mívají velice nízké platy. Proto jsou ochotni za desítky tisíc korun několikrát v týdnu vyučovat i na jiné, většinou soukromé škole.

Vznik registru si pochvalují i některé vysoké školy. Obzvlášť ty veřejné. „Samozřejmě tento krok vítáme a podporuje ho jako první krok k postupnému zpřehlednění systému a zmírnění fenoménu úvazků jedné osoby na mnoha vysokých školách,“ reagoval mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Práce učitelů z domova Senátoři navíc včera podpořili ještě jeden návrh. A to, aby učitelé středních a základních škol mohli pracovat částečně i z domova. Pedagogové by tak mohli místo ve sborovně opravovat písemné práce ve svých obývácích. Odnést si domů práci budou moci učitelé pouze se souhlasem ředitelů a ředitelek. Podobná praxe na některých školách funguje již nyní. Návrh má práci z domova dát oficiální punc.