Vysokoškoláci se nemusí bát, že neseženou práci

23.04.2010, Petr Svoboda

Vysokoškolákům ani do budoucna nehrozí, že by měli problém se získáním zaměstnání. Vyplývá to ze studií Masarykovy univerzity v Brně o uplatnění absolventů a Univerzity Karlovy v Praze o postavení a uplatnění vysokoškolsky vzdělaných lidí. I přes prudce rostoucí počet absolventů i mírný růst nezaměstnanosti vysokoškoláků z necelých dvou procent na počátku loňského roku na tři procenta v posledním kvartálu stejného roku je situace vysokoškoláků na pracovním trhu dobrá.

"Postavení vysokoškoláků na trhu práce je v Česku oproti jiným zemím mimořádně výhodné, v podstatě nejlepší v Evropě," uvádějí Jaroslav Nekuda a Tomáš Sirovátka z Masarykovy univerzity v Brně. V průběhu roku 2009

hledalo místo 15 400 vysokoškoláků, což je stejný počet jako v roce 2006.

Vzhledem k tomu, že podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí každý rok stoupá, procentuálně jejich nezaměstnanost dokonce poklesla. A podobně je tomu i u čerstvých absolventů. Bez práce jich bylo jak v roce 2005, tak i loni lehce přes 2100. A přestože se dá v letošních statistikách očekávat mírný nárůst nezaměstnanosti, s uplatněním na trhu práce by neměli mít absolventi ani vysokoškoláci problém, což potvrzuje i Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. "Trh práce bude i přes určité dočasné přehřátí vysokoškoláky ještě dlouhou dobu potřebovat, jejich stavy jsou poddimenzovány," říká Vojtěch.

Oproti minulým letům ale budou vysokoškoláci častěji pracovat na jiných místech, než k jakým je předurčuje jejich vzdělání. Týkat se to bude především absolventů. "Trh práce je bez problému absorbuje, ale jinak, než si představují," míní Vojtěch. Na řadu vysokoškoláků tak čekají v blízké budoucnosti rekvalifi- kační kurzy. Ještě v roce 2006 našlo místo v oboru devadesát tři procent absolventů, v následujících letech se však budeme blížit spíše evropskému průměru okolo osmdesáti procent.

A vysokoškoláci se budou muset smířit i s nižšími platy, jak již před časem ve studii o postavení vysokoškoláků na pracovním trhu upozornili Jan Koucký a Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. Vzroste i cena kvalitního vzdělání v nejvíce poptávaných, především technických oborech.

Podle Nekudy se Sirovátkou se však prohloubily oborové rozdíly v nezaměstnanosti. Nejnižší je u zdravotníků. Problémy s uplatněním nemají ani právníci či pedagogové. Nejvíce se krize dotkla ekonomických oborů. Avšak i zde stále platí, že si absolventi ekonomických škol hledají místa vcelku bez potíží.