Rozhovor s Václavem Hamplem ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 29.04.2010, Hanka Shánělová Moderátor (Hanka Shánělová): Dopolední Radiožurnál je tu dnes od toho, aby především hledal cesty mezi výzkumem, vzdělá běžnou praxí. Tak tohle je cíl také našeho dnešního hosta. Je to profesor Václav Hampl, re Karlovy. Pane rektore, vítám vás, dobré dopoledne! Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Dobrý den! Moderátor (Hanka Shánělová): Jdete se vy osobně takhle občas podívat mezi studenty, jestli jsou spokojeni nebo naopak n Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Jdu se samozřejmě podívat mezi studenty. Já taky trochu učím. Teďka začínáme nebo blíží se období, tak to se náramně dozvím, jak jsou studenti spokojeni. Nicméně samozřejmě většinu nepředstavuje. Moderátor (Hanka Shánělová): A slyšel jste už něco o sobě, co se o vás šíří ve studentských řadách? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): No tak, to se asi šíří leccos, ale na tak velké univerzitě s˙tolika studenty a s˙tak straš tak to spektrum bude velmi široké čili i těhletěch názorů. Moderátor (Hanka Shánělová): Otevřeme teď jednu takovou otázku. Co by podle vás, pane profesore, měla studenta naučit v S˙čím by měl odejít? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já si myslím, že vysoká škola je taková jako směs. Ona na jednu stranu opravdu připravuje kvalifikovaná , sofistikovaná povolání, ale nemělo by to být zase jenom jakoby přípravka n zaměstnání. Měla by mu především rozšířit obzory. Měla by prostě kultivovat jeho intelekt, prostě připravit ho jako prostě kreativní osobu schopnou jaksi kvalitně prožít užitečně ži Moderátor (Hanka Shánělová): Akademie věd a Univerzita Karlova má před sebou teď velký projekt, kterému se zkráceně řík potřebuje 3 a čtvrt miliardy korun. To je poměrně hodně peněz. O co jde, pane profesore? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Ten Biocev, to je taková zkratka Biotechnologické a biomedicínské centrum Vestec. Vestec i kde by to mělo stát. To je taková vesnice kousek od Prahy, na jih od Prahy. To místo mimoc je docela zajímavé i z˙hlediska toho, že v˙době, kdy by toto centrum mělo být dokončeno, t by mohlo mít velmi zajímavou dopravní dostupnost směrem k˙letišti, směrem k˙velkým městům Mnichov, což je důležité z˙hlediska mezinárodní spolupráce. Ale každopádně to centrum je v jako centrum skutečně špičkových technologií vědeckých, špičkových metod a špičkového výzk a v˙biotechnologickém výzkumu. A dali jsme se v˙tomhle dohromady právě s˙několika ústavy A v˙tomto už v˙tuto chvíli patří doložitelně k˙velmi kvalitním pracovištím. A tímto sdružení myslíme, že opravdu jsme schopni dát dohromady něco, co opravdu v˙rámci Evropy a světa bud nepřehlédnutelné. Moderátor (Hanka Shánělová): Když se na to podíváme vašima očima, tak je to propojení vlastně toho vzdělávání a jejich Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): O to tam jde. My to chcem financovat z˙evropských strukturálních fondů, kde vlastně toto j a zásadní podmínkou, aby to propojení na to řekněme praktické využití těch výsledků bylo u doložitelné, že k˙němu dojde, a také je to součást financování toho provozu potom toho pro to je tam jeden ze zásadních důrazů. Moderátor (Hanka Shánělová): Těmi podílníky jsou vlastně dvě fakulty Univerzity Karlovy, šest ústavů Akademie věd. Co k těch 24 tisících metrech čtverečních mělo stát? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Tak měly by tam stát v˙podstatě, řekněme prostory dvojího typu, když to tak rozdělíme. Jed takové jakoby standardní laboratoře, kde prostě bude probíhat ta vědecká práce a samozřejm té vědecké práce je také příprava těch doktorandů, té nové generace vědců. A potom taková pracoviště, kde budou pro společné využití takové ty nejsofistikovanější vědecké přístroje A současně to bude také jakoby expertní středisko pro používání těch technologií, protože vědecké přístroje, s˙nima to bývá tak, že to není prostě černá krabička, kde se zapne, vyp číslo, ale musí člověk velmi dobře, do hloubky rozumět principu toho, jak se měří. Čili ta lidi, kteří jsou skoro součástí té metodiky, aby vůbec to celé mohlo fungovat. Moderátor (Hanka Shánělová): Když všechno půjde podle těch vašich ideálních plánů, které možná v˙hlavě máte, tak kdy by stavět? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Ten projekt, jak už jsem zmínil, tak usiluje o financování ze strukturálních fondů a to ro financování by mělo v˙podstatě padnout někdy během tohoto roku. A pak vcelku bezodkladně b výstavba, protože my samozřejmě do toho už v˙tuto chvíli asi dva roky dáváme vlastní peníz toho projektu. Takže to rozhodně není věc, která by teprv se začala nějak potom malovat ně To už je v˙tuto chvíli poměrně pokročilé. Takže pak se vrhnem poměrně rychle do výstavby a Moderátor (Hanka Shánělová): Ona je to určitě svým způsobem velká investice hlavně do budoucna. V˙jakém časovém období odhadů bychom měli očekávat výsledky takového výzkumného centra? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): To centrum je plánováno, že by se mělo otvírat v˙roce 2013 a rovnou musí začít chrlit výsl není žádný zvláštní důvod pro odklad. Ono to souvisí skutečně s˙tím, že to centrum vlastně obydleno, když to tak řeknu, lidmi, kteří už v˙tuto chvíli jsou velmi produktivní. Ale má jako takový magnet, který natáhne zejména mladé lidi, lidi, kteří třeba u nás vystudovali takříkajíc na zkušenou, něco se ještě dalšího naučit, tak aby měli kam se vrátit do dobréh pracoviště. A ti samozřejmě velmi znásobí potom ten výkon toho, vědecký výkon toho centra. Moderátor (Hanka Shánělová): A může takováhle akce, takovýhle váš projekt spustit i nějakou řekněme reakci? Teď mám na vznikly nějaké další firmy, které by právě s˙Biocevem spolupracovaly? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já si myslím, že ano. To je právě součást té strategie pro ten přenos těch vědeckých pozna praktickému využití. My samozřejmě v˙tuto chvíli už připravujeme už spolupráci s˙existujíc v˙tom biotechnologickém sektoru. To je potřeba. Nicméně předpokládáme, že tak jak se to dě univerzitách ve světě, takže také ty nápady budou jako jedním ze způsobů využití těch obje řeknu, těch výsledků. Tak může taky být zakládání třeba ad hoc firmy, která zrealizuje něj případně pak s˙něčím sfúzuje nebo ne. Takže to si myslím, že se dá rozhodně očekávat, že t řetězový efekt tady bude. Moderátor (Hanka Shánělová): Když jsme tady, pane profesore, mluvili a stále mluvíme o projektu, který se jmenuje Bioce miliardy a čtvrt. Budou stačit ty peníze ze strukturálních fondů, o kterých jste mluvil? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): To by stačilo. Ten projekt je spočítán poměrně velmi realisticky. Takže, ano. Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Tenhle projekt prošel také s˙připomínkami mezinárodním hodnocením. Konečné hodnocení snad roku. Jaké připomínky konkrétně tohle byly? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Těch hodnocení bylo několik takových hlavních vln. Z˙mého pohledu velmi důležité je to mez hodnocení, které vlastně hodnotí tu vědeckou připravenost toho projektu. A to bylo skutečn kytičky. Tam jsme měli prakticky maximální počet možných bodů. Pak bylo hodnocení českým p hodnotil právě to propojení na řekněme využitelnost v˙praxi. Tam byly některé připomínky k toho projektu ve smyslu právě propojení na existující biotechnologické firmy, respektive n v˙rámci Evropy , konkrétně u té části, která se týká fenogenomiky. Takže to jsou věci, kte potřeba doladit. To je spíše věc, která není jaksi fundamentální problémem toho projektu j spíš prostě něčím, co je potřeba ještě dopsat do toho materiálu, doplnit to tam, dopracova Moderátor (Hanka Shánělová): Pošlete teď, pane profesore, našim posluchačům hodně konkrétní informace o tom, jak velká dosáhnout na evropské peníze. Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Na tyto strukturální fondy, to je strašná práce. Zase na druhou stranu 3 miliardy korun ne peníze, aby člověk čekal, že se to vyřídí za čtrnáct dní pochopitelně. Takže to se asi dá pochopit. Ale tady se bavíme samozřejmě o velkém stavebním projektu, takže to zahrnuje i c prostě přípravy velké stavby, což samo o sobě je taky obrovská administrativní práce. Takž lidi, kteří se tím projektem zabývají, což vlastně do značné míry jsou i velmi aktivní a ú tak ti asi dva roky opravdu tráví většinu nebo významnou část svého času přípravou tohohle samozřejmě potom využívají služeb, které se dají najmout pro ty různé jednotlivé administr přípravu těch územních řízení a všech těhletěch záležitostí. Moderátor (Hanka Shánělová): Když dál zůstáváme u financí, tak umíme už dnes v˙dnešní době oslovovat jednotlivé podniky finančně vypomáhaly vědě? Jak v˙té dnešní době funguje spolupráce mezi podniky a univerzit Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): No tak to je takové téma, které se v˙poslední době hodně diskutuje. Z˙mého pohledu, já si věc, která neběží v˙Česku úplně optimánně. To si myslím, že jako je prostě potřeba říct. A části ten problém. Jeden problém je na straně asi těch vysokých škol a těch vysokých praco na straně těch podniků překvapivě. A na straně těch vysokých škol se samozřejmě snažíme v˙ s˙tím něco dělat. My jsme asi předloni založili po poměrně pečlivé přípravě a analýze toho v˙Evropě, tak jsme založili takové univerzitní centrum právě pro tyto aktivity, které vlas jako takový most, který vlastně zkoumá po té univerzitě, aby ta univerzita veliká vlastně potenciálně nějakým způsobem nabídnout pro ty podniky a nabízela jim to. A na té straně po že zejména v˙Česku je trochu problém v˙tom, že oni mají poměrně malou absorpční kapacitu p Takže spíše se mají tendenci věnovat nějakému vývoji, který si dělají v˙rámci svých kapaci své peníze. A poměrně zatím je málo firem, které by byly významněji motivovány investovat svoje vlastní brány takříkajíc. Je to trochu problém asi toho českého prostředí. Přece jen segment je celý relativně menší, než to srovnáme třeba s˙těmi zeměmi, kde ty transferové a lépe. Moderátor (Hanka Shánělová): Já předpokládám, že vy, pane profesore, jako rektor jste na své studenty patřičně pyšný. K zamyslíte, buďte klidně hodně konkrétní, řekněte nám o nějakých hodně úspěšných studentech Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Tak my těch studentů máme dneska přes 52 tisíc, takže není snadné vybírat. Nicméně my samo snažíme i oceňovat nějaké mimořádné výsledky našich studentů, takže ano, jsem schopen pár a nebudu v˙tom snad nespravedlivý. My jsme dali takovou jako zvláštní cenu univerzity dvěm Matematickofyzikální fakulty, jmenujou Lukáš Peroutka a Imrich Živčák. Oni totiž se účastn soutěže, která se jmenuje Imagine Cup, a tu dělá Microsoft celosvětově, a je to v˙podstatě umělé inteligence, taková soutěž studentská v˙tomhle. A oni to vyhráli. Tak to si myslím, co je možno být hrdý. Ale zase z˙jiné končiny třeba mě opravdu moc potěšila Anna Kulíšková studentka z˙Fakulty sociálních věd, a ona je poměrně významně zrakově postižená a vyhrála na paraolympiádě ve Vancouveru ve sjezdovém lyžování. Tak to je taky moc pěkný úspěch. A o naše studentka Veronika Machová se stala Miss World České republiky, tak to je také svým z úspěch. Moderátor (Hanka Shánělová): Jak si vlastně stojí Univerzita Karlova v˙té úspěšnosti ve srovnání s˙jinými univerzitami Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): To se samozřejmě velmi obtížně hodnotí, ale v˙poslední době se vynořilo několik takových ž se snaží to nějakým způsobem hodnotit. Ty žebříčky pochopitelně mají své slabiny, takže je brát s˙jistou rezervou. Ale prostě je to asi v˙tuto chvíli jediné, co kloudně na to máme. nejrespektovanější jsou takzvaný šanghajský žebříček a žebříček časopisu Times. A v˙nich o Univerzita Karlova je vlastně někde kolem 250. místa. A mírně se zlepšuje během posledních o sobě z˙mého pohledu se na to můžem dívat jako, že láhev je poloprázdná nebo poloplná. Ro chtěli být na ještě lepším umístění. Na druhou stranu to, že se zlepšujem v˙situaci, kdy t velmi drsná konkurence, na těhle příčkách už je, tak si myslím, že je docela dobrý příznak třeba si uvědomit, že většina těch univerzit, které jsou hodnoceny podobně někde kolem nás silnější financování. Moderátor (Hanka Shánělová): Nebyl by to život, kdyby někde nebylo nějaké slabé místo a každá vysoká škola má svá slabá bylo potřeba změnit na Univerzitě Karlově? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já si myslím, že naším velkým problémem v˙tuto chvíli, když odhlídnu od toho financování, právě zmínil, tak si myslím, že v˙tuto chvíli je opravdu záležitost té prostorové tísně. T u humanitních oborů velký problém, protože ty se velmi rozrostly, co se počtu studentů týč letech nebo v˙uplynulých dvou dekádách. A jejich prostory se prostě adekvátně nezvětšily. kterou usilovně řešíme a vidím to jako jeden z˙hlavních limitů dalšího rozvoje v˙tuto chví je mimo jakoukoliv pochybu. I v˙těch oborech, které nejsou humanitního zaměření, které obe prostoru mají tendenci na tom být mírně lépe, ale tam zase potřebujem opravdu, abychom nez v˙tom sofistikovaném moderním vybavení. Moderátor (Hanka Shánělová): Přišla vám otázka, proč mají pedagogové humanitních fakult vaší univerzity, pane rektore, tak špatné podmínky pro výuku. A možná jeden námět, neměla by jim jako slabším univerzita myslíte? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já bych začal od konce. Já se trochu bráním tomu, že jsou slabší. Oni mají možná slabší fi možná, to určitě. Ale nemyslím si, že dá takhle paušalizovat, že jsou slabší. A v˙tom je p jádro pudla. My samozřejmě v˙rámci univerzity děláme jisté jaksi posuny v˙tom financování rozdíly, které přijdou takříkajíc venku v˙tom financování, tak abychom trochu zmenšili, tr Ale rozhodně to není proto, že bychom si mysleli, že jsou slabší. Moderátor (Hanka Shánělová): Pane profesore, jaké máte požadavky na vysokoškolské učitele? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): No tak samozřejmě existují formální požadavky, příslušné vzdělání a tak, ale hlavně asi má že především chceme, aby to byly osobnosti, které prostě zanechají v˙těch lidech nějakou s celoživotní a pokud možno pozitivní. Existuje známá řada různých historek o profesorech, k jaksi učebnicoví ve všem, ale prostě byli tak výrazní, že ti lidé si je pamatují do dneška pamatují to, co jim přinesli. Takže to je z˙mého pohledu možná to nejhlavnější očekávání o učitelů. Moderátor (Hanka Shánělová): Do jaké míry vy dáváte důraz na to, aby to byl pedagog, který má zároveň také jistou spoji nebyl odříznut a nezůstával pouze na univerzitě? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Poměrně hodně a v˙tom se dlužno říct liší různé obory. Třeba medicíny, které jsou vlastně univerzita dělá, tak tam je to dlouholetá jaksi samozřejmost, že prostě se učí přímo v˙nem Podobně je to třeba na právech. Podobně je to vlastně i na řadě dalších oborů, kde se vlas znamená učí ti lidé to, co sami dělají. Jako ve všem i v˙tomto se nepochybně dají hledat r budou větší, někde budou menší. Ale třeba i co se týče přípravy učitelů, tak zase ta praxe Moderátor (Hanka Shánělová): Pane profesore, jak vidíte potenciál ve Vestci u Prahy? Tady navazujeme vlastně na projekt jsme mluvili. "Bude tam stavba, bude tam nepořádek, doprava je už teďka katastrofální." Ta pan Jurák. Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já už jsem to trochu zmínil na začátku. Samozřejmě, že my jsme si velmi dobře vědomi toho, je doprava ve Vestci velmi problematická. Nicméně míříme na zahájení provozu 2013, a tou d bejt obchvat Prahy v˙těch místech v˙provozu. A v˙tu chvíli to bude samozřejmě dosti. Pocho té stavby to může znamenat nějaká další omezení, byť v˙té oblasti se staví pořád něco, tak že možná nebude až tak dramatický rozdíl. My jsme o tom opakovaně jednali s˙vedením kraje, vnímá to, co my také považujem tam za důležité, že to prostě je rozvoj toho kraje. Přitáhn typ lidí do té oblasti. Oni také budou mít chuť tam asi spíše bydlet někde poblíž. Takže s skutečně pro rozvoj toho kraje, toho regionu to ve výsledku bude jednoznačně pozitivní. Moderátor (Hanka Shánělová): "Dobrý den, pane rektore, kde nalezneme podrobné informace o projektu Biocev, o kterém jst vám paní Kadeřábková. Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): www.biocev.eu. Moderátor (Hanka Shánělová): A další otázka je hodně konkrétní. "Tu vaši univerzitu, pane rektore, stále vedou jen muži doktoři nebo přírodovědci. Proč ani vy sám mezi členy kolegia nemáte víc žen?" Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): No tak já už jsem se polepšil. Já jsem neměl žádnou, teď už mám jednu paní prorektorku. On odráží to, že prostě na té univerzitě, a ne jenom na naší, to prostě obecně tak je, že v˙z něco více studentek než studentů, ale jak pokračuje ta akademická kariéra, tak prostě těch ubývá oproti mužům. Takže když se pak dostaneme na úroveň profesorů a profesorek, tak je t nepoměr. A to je prostě ta nádrž, z˙které vybírám ty členy vedení. Moderátor (Hanka Shánělová): Tak Štěpán Doušek vás zdraví a zároveň vám děkuje už teď za odpověď. Chtěl by se vás zepta myslíte o placeném školství? On si osobně myslí, že by to českým vysokým školám pomohlo a Například pro nové rektory. Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Pro nové rektory. To je otázka, která skutečně se nedá příliš probrat za pár minut, které si myslím, že je to velmi komplexní, že samozřejmě peníze navíc, které by to pro vysoké šk tak by rozhodně byly žádoucí. Na druhou stranu se musí dát pozor na jinou věc, že čím dál dostávat do pozice, kdy bude soutěžit o ty nejlepší hlavy studentské. A tam potom zase nao řekněme nižší cenou bude zajímavá, bude schopná přitáhnout lidi, kteří ve výsledku na kone přinesou. Takže to jsou prostě věci, které se tady potkávají proti sobě a je potřeba je ve zvažovat a velmi pečlivě připravovat. Moderátor (Hanka Shánělová): Ještě jedna krátká otázka od pana Podzimka. Ona je teda pravda trochu delší, ale já ji mus Má špatnou zkušenost se spoluprací s˙vysokou školou, konkrétně VŠCHT, že prý si škola neví spolupráci s˙jejich podnikem má říci. Jestli nejsou problémy právě tam? Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Já nevím, jakou konkrétní zkušenost má. Nelze prostě vyloučit, že v˙nějakých těch konkrétn prostě nedopadne z˙různých důvodů. A jedním z˙těch důvodů může samozřejmě i být to, že ti škole prostě neumí dobře ten obchodní duch, jak už jsem o tom mluvil, prostě to jsou věci, třeba pracovat. Moderátor (Hanka Shánělová): V˙dopoledním Radiožurnálu jsem si dnes mohla povídat s˙rektorem univerzity Karlovy, panem Václavem Hamplem. Pane profesore, díky, že jste nám věnoval hodinu svého času. Pozdravujte hlavně vám přeji hodně štěstí! Budete ho potřebovat. Na slyšenou! Host (Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy): Děkuju moc, na shledanou!