Roste kapacita i počet škol, dětí ubývá ****************************************************************************************** * Roste kapacita i počet škol, dětí ubývá ****************************************************************************************** 21.04.2010, autor: rkp České vysoké školy pod vlivem Boloňské deklarace v uplynulých letech postupně přecházely n studium, tzn. bakalářské a magisterské navazující. Z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že kupříkladu v období 2001-2009 se po zapsaných do prezenční formy studia v bakalářských programech na vysokých školách zvýšil v čtyřnásobně, v navazujících magisterských programech pak šestinásobně. Naproti tomu počet do prezenční formy studia v "dlouhých" magisterských programech se během sledovaného obdob %. V roce 2009 již počet poprvé zapsaných do bakalářských programů prezenční formy vzděláv devítinásobně převyšoval počet poprvé zapsaných do magisterských programů (6,5 tis.). "Dlo programy jsou v současnosti realizovány zejména na lékařských fakultách a fakultě veteriná případně v některých oborech pedagogických a právnických fakult. Terciární vzdělávání celkově Ke studiu na terciární úrovni se v roce 2009 hlásilo celkem 156,4 tis. uchazečů, kteří pod tis. přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dos % všech přihlášených (146,2 tis.), přijato bylo 117 tis. uchazečů, z nichž celkem 94,7 %, ke studiu skutečně nastoupilo. Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání se oproti roku 2008/09 snížil %), celkový počet přijatých ale vzrostl o 2,5 tis., tedy o 2,2 %. Celková úspěšnost uchazečů při přijímacích zkouškách činila 80,1 %, u prezenční formy stud %. Úspěšnější byli uchazeči o prezenční formu studia na vyšší odborné škole (88,3 %) ve sr o prezenční formu studia v magisterských (37,5 %) a v bakalářských studijních programech ( Vysoké školy Ke studiu na vysoké školy se v roce 2009 hlásilo 146,6 tis. uchazečů, kteří podali celkem přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,3 % uchazečů, přijato jich bylo 105,6 tis tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 99,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně prezenční formy vzdělávání 70,7 tis.). Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 61,0 % přihlášek. Od roku 2001 se počet studentů zvýšil téměř dvojnásobně. Tehdy se na vysokých školách vzdě studentů, v současnosti je to 389,2 tis. studentů. V roce 2001 existovalo 24 veřejných a 17 soukromých vysokých škol, dnes je to 26 veřejných škol. Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,5 %). Soukromé vysoké celkem 15,0 tis. uchazečů, z nichž 13,9 tis. ke studiu nastoupilo. Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (28,9 %), ekono %), technických (22,4 %) a pedagogických oborů (19,7 %). V roce 2001 se nejvíce studentů v technických (28,3 %), ekonomických (19,7 %) vědách a v oblasti pedagogiky, učitelství a so %). Na vysokých školách v České republice se v současnosti vzdělává 34,6 tis. cizinců (tj. 8,9 vysokých škol). V průběhu let 2001-2009 se jejich počet téměř zčtyřnásobil. Nejvíce cizinc ekonomických vědách (31,3 %). V roce 2009 absolvovalo celkem 81,7 tis. studentů. Vyšší odborné školy Na vyšší odborné školy se v roce 2009 ke studiu hlásilo celkem 17,7 tis. uchazečů, kteří p přihlášek. Z celkového počtu všech uchazečů se k přijímacím zkouškám skutečně dostavilo př (16,0 tis.), přijato bylo celkem 13,7 tis. uchazečů (z toho 10,7 tis. do denní formy vzděl celkem 11,6 tis. ke studiu skutečně nastoupilo (do denní formy vzdělávání 8,8 tis.). V roc vyšších odborných školách vzdělávalo 26,7 tis. studentů, nyní se jedná o 28,7 tis. student Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 60,1 % přihlášek. Do školního roku 2006/07 byl největší podíl studentů přijímán do oborů ekonomických, od té přijatých dominují obory zdravotnické. Ve školním roce 2009/10 byl největší podíl studentů oborů zdravotnických (22,8 %), ekonomických (16,3 %) a pedagogických (16,1 %). Od roku 2003/04 klesá počet přihlášek, přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů na vyš školy, přičemž nejvýraznější byl tento pokles mezi roky 2003/04 a 2004/05. K mírnému nárůs přijatých i zapsaných došlo v letech 2007/08 a 2009/10. Tento nárůst byl způsoben zejména ostatní formy vzdělávání, u denních forem vzdělávání byl až do předchozího roku patrný pok se počty oproti předchozímu roku zvýšily (počty přihlášek o 9,1 %, přihlášených o 5,9 %, p a zapsaných o 8,5 %). V roce 2008/2009 absolvovalo celkem 6,2 tis. studentů Šance na přijetí Jak vyplývá ze statistik ÚIV, loni se dostaly na vysokou nebo vyšší odbornou školu tři čtv přihlášených. Před deseti lety byla přitom jejich šance na úspěch jen něco přes padesát pr navíc přijímají čím dál víc studentů a počet lidí, kteří nastoupili na studia, se od roku zdvojnásobil. Na vysoké nebo vyšší odborné školy se loni hlásilo přes 156 000 uchazečů, přijato jich byl deseti lety přitom do poslucháren zasedlo jen 61 150 nových studentů. Vysokoškolské studiu dostupnější jednak proto, že roste kapacita i počet škol, jednak proto, že kvůli slabým po ubývá dětí vycházejících ze středních škol. Přibývá zájemců o dálkové studium Dle údajů ÚIV se zvyšuje počet uchazečů o přijetí do dálkové formy studia na vyšší odborné kterým je 30 let a více. Starší 30 let hlásící se do dálkové formy studia na vyšší odborné tvořili v roce 1999 při přijímacím řízení 24,7 % ze všech uchazečů o dálkovou formu studia pak v terciárním vzdělávání (VOŠ i VŠ) bylo 24 % (ze všech zapsaných do dálkové formy stud roce bylo k přijímačkám do dálkové formy studia přihlášeno již 38,7 % uchazečů starších 30 pak bylo 42,3 %. Tento trend je znatelně cítit především v posledních čtyřech letech. Důvo povinné doplnění kvalifikace u určitých profesí (např. u zdravotních sester, učitelů či po příčinou je zřejmě současný světový trend celoživotního a dalšího vzdělávání. Dálkovou formu studia nabízejí ve velké míře hlavně soukromé vysoké školy. Ty ale loni při uchazečů, přes 91 procent všech zájemců bez rozdílu věku se hlásí na veřejné vysoké školy. šesti letech také trvale klesá zájem o vyšší odborné školy. Kolem 29 procent zájemců se loni hlásilo na humanitní a společenskovědní obory, zhruba ste studovat ekonomii. Na technické obory poslalo loni přihlášku 22 procent zájemců o studia, fakulty pak asi každý pátý uchazeč. Vysokoškoláků je stále málo Ačkoliv studuje na vysokých školách stále více lidí, Česko v počtu vysokoškoláků výrazně p evropským průměrem. Podle statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD 2007 v Česku mezi dospělými od 25 do 64 let 13,7 procenta vysokoškoláků. Průměr zemí EU je procenta. Počet absolventů vysokých škol však v Česku v posledních letech velmi rychle ros bude mít v populaci od 24 do 35 let polovina lidí diplom. Pak se zřejmě začnou zmenšovat r a zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním. (z výsledků šetření ÚIV)