Přechod absolventů středních škol do terciární sféry vzdělávání - 2005/2006 - 2009 ****************************************************************************************** * Přechod absolventů středních škol do terciární sféry vzdělávání - 2005/2006 - 2009/2010 ****************************************************************************************** 14.04.2010, autor: Michaela MARŠÍKOVÁ Stále více absolventů středních škol, kteří ukončili své vzdělání maturitní zkouškou, má z v dalším vzdělávání na terciární úrovni, tj. na vysoké škole, případně na vyšší odborné šk hlavních důvodů, proč se počet uchazečů zapsaných do institucí poskytujících terciární vzd zvyšuje, je snaha dosáhnout vyšší kvalifikace, která by budoucím absolventům umožnila lépe trhu práce a současně by jim zajistila dobře placené zaměstnání. Vývoj V posledních letech došlo ve sféře terciárního vzdělávání k určitým změnám, které se proje nárůstem počtu uchazečů zapsaných k vysokoškolskému studiu. Naopak vyšší odborné školy se potýkají s nedostatečným počtem zapsaných uchazečů. Celkově je tato situace dána větší ote škol, zvyšováním kapacit vysokých škol, rostoucí nabídkou vzdělávacích programů na vysokýc změnou charakteru vysokoškolského studia z "dlouhého" magisterského na studium dvoustupňov a navazující magisterské. Přesto se počet uchazečů zapsaných na vyšší odborné školy v průb pěti let nepatrně zvýšil, a to zejména v důsledku nárůstu zapsaných do ostatních forem vzd tomuto navýšení došlo zřejmě z důvodu změn kvalifikačních požadavků u některých povolání. zejména zdravotních sester nebo policistů, kteří již pracují, přesto jsou však nuceni si d kvalifikaci, aby neztratili stávající pracovní pozici a s tím související finanční ohodnoc "čerstvých" maturantů dává přednost studiu na vysoké škole. To však není určeno jen "čerst ale i těm, kteří se hlásí na vysokou školu několik let za sebou. Existuje rozdíl mezi "čer absolventy a těmi, co studují vysokou školu v pozdějším věku. Zatímco ti, co se ucházejí o vysokou školu bezprostředně po složení maturitní zkoušky, mají zájem vzdělávat se spíše v vzdělávání na veřejných školách, pro zaměstnané uchazeče jsou příznačné spíše ostatní form to zejména na soukromých vysokých školách. Určitý vliv na toto rozložení uchazečů zapsanýc vysoké škole v závislosti na jejich věku, formě vzdělávání a zřizovateli školy má i skuteč veřejných vysokých škol nabízí studijní programy především v denní formě vzdělávání. Proto na veřejné školy přicházejí zejména mladší uchazeči, kteří ještě nejsou zapojeni do procesu a jsou schopni se věnovat téměř výhradně studiu. V současné době je více než 70 pr o vzdělávání na vyšší odborné škole a přibližně 85 procent uchazečů o studium na vysoké šk veřejné školy. Zájem o studium Obecně lze říci, že o denní/ prezenční formu terciárního vzdělávání mají zájem uchazeči, k vyšší odbornou školu nebo na vysokou školu bezprostředně po vykonání maturitní zkoušky, za s odloženou poptávkou se ve větší míře hlásí ke vzdělávání dálkové/distanční, případně kom V současné době jsou mezi uchazeči zapsanými do denní formy terciárního vzdělávání přibliž uchazečů ve věku do 20 let a mezi uchazeči zapsanými do ostatních forem terciárního vzdělá než 40 procent uchazečů ve věku nad 30 let. V průběhu sledovaného pětiletého období se pod absolventů středních škol zapsaných do terciárního vzdělávání na celkovém počtu zapsaných výraznějšímu poklesu došlo u vyšších odborných škol (z 64 % na 56 %) než u vysokých škol ( Nejvíce zapsaných uchazečů do denní/prezenční formy terciárního vzdělávání přichází přímo (asi 70 %), do ostatních forem se zapisují převážně uchazeči, jejichž předchozím působiště do terciárního vzdělávání bylo zaměstnání. V roce 2009/2010 se ke vzdělávání na vyšší odborné škole zapsalo jen o 4 procenta více uch bylo v roce 2005/2006. Nárůst byl způsoben zejména navýšením počtu studentů v dálkové formě vzdělávání. Na vysokých školách byl nárůs uchazečů mnohem vyšší - v roce 2009/2010 se ke studiu na vysokou školu zapsalo téměř o tře více než před pěti lety. U vysokých škol na rozdíl od vyšších odborných škol došlo nejen k zapsaných uchazečů do distanční a kombinované formy studia, ale také k nárůstu počtu uchaz prezenční formy studia. V důsledku transformace vysokoškolských studijních programů došlo období k prudkému nárůstu uchazečů zapsaných do bakalářských programů (přibližně k 40% v p k více než 70% v ostatních formách vzdělávání). Naopak "dlouhé" magisterské programy zazna pokles zapsaných uchazečů, a to zhruba o polovinu (v prezenčním i dálkovém studiu). Výběr oborů Na vyšších odborných školách se nejvíce uchazečů zapisuje ke vzdělávání oborů zdravotnický a pedagogických a na vysokých školách se uchazeči nejčastěji zapisují ke studiu ekonomický a humanitních věd. Pokud se zaměříme na strukturu zapsaných podle pohlaví, zjistíme, že na školy se zapisují převážně ženy (72 %). Na vysokých školách je podíl zapsaných mužů a žen (53 % všech zapsaných tvoří ženy). Podíl žen zapsaných na vyšší odborné školy i vysoké ško obou forem vzdělávání, u ostatních forem je ale nárůst zřetelnější. Nejspíše je to způsobe nutností určitých profesí (zejména v oblasti zdravotnictví, lékařství, pedagogiky, sociáln si terciární vzdělání. A jelikož se jedná o povolání, ve kterých dominují ženy, je tento n zapsaných do ostatních forem vzdělávání pochopitelný. Již několik posledních let klesá podíl mladých lidí ve věku 19 - 21 let, který je příznačn terciárního vzdělávání. Z demografických projekcí vyplývá, že se podíl lidí v této věkové nadále snižovat. (Michaela MARŠÍKOVÁ)