Jak to vidí s Václavem Pačesem ****************************************************************************************** * Jak to vidí s Václavem Pačesem ****************************************************************************************** 14.4.2010, 08:30, pořad: Jak to vidí Vladimír KROC, moderátor -------------------- Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Václav P Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Pojďme nejprve k tomu, že jste se nedávno veřejně pozastavil nad tím, proč se často respek známých osobností nad odbornými tématy, ve kterých, nebo v odborných tématech, ve kterých samotní laici, ...., vysvětlil, ale nechám to na vás. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Ano, je to pravda. Já jsem nedávno byl pozván také vlastně do rozhlasu na natáčení takovýc lidmi různého pozadí, různých profesí a tam jako někteří z nich mně dokonce projevovali ta až úctu. A já jsem to nechápal. "No, vždyť jste přece vědec", mi říkali. A ono to má svým nebezpečné důsledky, že lidé, kteří třeba dosáhli nějakého úspěchu ve svém oboru, tak poto názory dá i v jiných oblastech, kde mohou být úplný laiky. A třeba se na ně dá víc než na právě v tom jsou odborníci. A to může být problém. Já si vzpomínám, že jsem četl někde, že stát Izrael, tak že se tam ti politici, kteří se takhle bavili o tom, kdo by jako tak měl prezidentem. A někdo tam říkal:"To nemůžeme nabídnout nikomu menšímu, než je nejznámější t osobnost té doby Albert Einstein." A někdo na to tam prej říkal:"No jo, to sice mu můžeme proboha, co by se stalo, kdyby to náhodou přijal." Samozřejmě Einstein byl moudrý muž a ne tohle to já sám vidím, že když třeba někdo dostane Nobelovu cenu za chemii, tak potom se d názory, já nevím, v ekonomice a v politice a jinde. A myslím si, že to není tak úplně v po veřejnost by si toho měla být vědoma. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Na druhou stranu je to ještě ten lepší případ, protože horší je, když potom mudrují nejrůz proti nim, zpěváci nebo herci. Dobře zpívám, tak to ještě není důvod k tomu, abych se vyja energetice třeba. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- To je pravda. Samozřejmě vyjadřovat se může každý ke všemu, to zaplaťpánbůh, žijeme v době možné, to je jasné. Ale mít v tom nějaké rozhodovací pravomoci. Já si vzpomínám, že docela tenkrát o tom, že by měl být prezidentem České republiky Karel Gott nebo dokonce Dominik H báječní lidé, výborný zpěvák, výborný hokejista, ale přece jenom jako prezident asi ne. I stranu, když se na to podíváte, tak Arnold Schwarzeneger, herec, takových těch, já nevím, nakonec se stal guvernérem, byl zvolen guvernérem Kalifornie a zřejmě si vede docela dobře Vladimír KROC, moderátor -------------------- Vypadá to, že je úspěšným guvernérem. Vlastně na tom je postaven i náš pořad, že zveme nej osobnosti veřejného života a ptáme se na jejich subjektivní, osobní názory. Ale jde vlastn provokovat zamyšlení nad nějakými tématy. Ale vy jste narazil na jednu věc, na kterou bych jak podle vás, jakou prestiž mají v naší společnosti vědci? Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Oni dokonce někdy bývají takové žebříčky prestižních povolání v novinách. A tam vědci zpra velmi vysoko. Bývají to vědci, dokonce někdy na prvním místě, profesoři vysokých škol, což být skoro totéž, lékaři. A zdá se, že tedy veřejnost v těch průzkumech různých si vědců ve přitom, a já jsem rád, i když se to potom nějak zvlášť neprojevuje ani v našich platech, a třeba politické scény, ale prostě něco to znamená. Na druhé straně zase tahle ta prestiž j neznamená to, že by vědci byli něco jiného, než je zbytek společnosti. Víte, mezi vědci se hodní a zlí, lidé poctiví a lumpové. A dokonce lidé slušní a hulváti. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Takže ono samotné vzdělání ještě nemusí nutně přinášet kultivovanost. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Vysokoškolský titul v tomhle tom ohledu nic neznamená. Já zrovna nedávno jsem přešel přes z delší doby, kde jeden tehdy, doslova mladý fracek ve vědě nazval vážného, váženého profe blbcem. A dokonce mu to tenkrát otiskl časopis Vesmír. To bylo velmi smutné, já jsem, byl důvodů, proč jsem později z redakční rady Vesmíru odešel. Ale zábavné na tom bylo to, že t teda, který ve vědě v té době nic neznamenal, sám o sobě v tom článku, kde k tomu došlo, p mých základních povahových vlastností je mimořádná snad až excesivní slušnost, pokora a úc potom napíše tohle to. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Sám jste biochemik, ale spontánně se vlastně stáváte odborníkem přes energetiku. Dokonce j občanské sdružení nazvané Česká společnost pro energetiku a ta by měla zpracovat nevyužité někdejší vládní takzvané Pačesovy komise. Vím, že to nemáte rád, ten název, ale myslím, že rychlou orientaci asi nejlepší. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Tak především právě já nejsem odborníkem v energetice a nestal se jím. A já to opakoval mn jsem musel každou, každé svoje vystoupení v této souvislosti začít tím, že moje úloha v té takzvané nezávislé energetické komisi byla, abych zajistil její objektivitu, abych zajisti nebude vyvíjen žádný nátlak, ať už politický nebo ekonomický, abych prostě tomu dal určito která nebyla ovšem daná mým jménem, ale tou funkcí, kterou jsem v té době měl, to je předs věd České republiky. A já jsem to vždycky znovu a znovu opakoval, je ale pravda, že v té k skuteční odborníci teda, musím říct. A samozřejmě z těch schůzí a jednání a z těch písemný které jsme vlastně, to bylo skoro dva roky zpracovávali, tak jsem se strašně moc naučil a že energetika je svébytný obor, který je od technických záležitostí, téměř teoretické fyzi byznys a po velké peníze, a velmi mě to zaujalo. My jsme tenkrát v té komisi získali mnoho nejrůznějších subjektů soukromých, odborníků, různých společností. A když jsme pak zpracov ten finální produkt, tak jsme tam samozřejmě dali jenom část toho. Nemohli jsme všechno zr to škoda. Dneska to máme k dispozici, ono to leží na úřadu vlády a my s tím můžeme dále pr ta komise sice ona nebyla ani snad zrušena, byla tenkrát jmenovaná vládou. Ale nefunguje u prostě splnili svůj úkol a odevzdali jsme ten materiál. Ale řekli jsme si, taková skupina patnácti, dvaceti odborníků, kteří jsme se přitom seznámili. Nejenom ti členové té komise, tam ani všichni nejsou v tom zájmovém, vlastně, kroužku. A založili jsme, respektive teď t registraci na ministerstvu vnitra, občanské sdružení Česká společnost pro energetiku. Bude se stali členy takzvané Rady vědeckých společností, která sdružuje, tuším, snad dokonce 60 teď si nevzpomínám, vědeckých společností, nejrůznější, astronomická společnost tam je, já protože jsem předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, která tam t bychom jednak využít ty materiály, které máme, lépe, to znamená, hlouběji se podívat na je Za druhé bychom chtěli popularizovat ten obor energetiky, protože, myslím, že se o tom hod málo jako je takových obecných znalostí o energetice vůbec. A zejména bychom chtěli jít až škol. Chystáme dokonce takový film udělat, máme, je to takový čtyřčlenný prozatímní předse také Václav Cílek, kterého tady, myslím, tady také míváte. Je tam Jan Švejnar a je tam Fra To jsou osobnosti, které určitě do energetiky a do té ekonomické stránky taky mají hodně c Vladimír KROC, moderátor -------------------- Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí, dnes s profesorem Václavem Pačesem. o České společnosti pro energetiku. Vím, že se tam zabýváte i novými tématy, že jenom neče zdrojů, z těch nevyužitých materiálů oné dřívější vládní komise. Třeba jste už zabývali, p fotovoltaikou. Jak vidíte budoucnost tohoto zdroje? Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- To je velice důležitá otázka, vlastně svým způsobem i problém. My skutečně jsme zahájili n Ještě jsme ani nebyli ustaveni, ale zahájili jsme činnost tím, že jsme uspořádali takovou, spíš a také pro novináře spojený s tiskovou konferencí k problému právě fotovoltaiky. To j případ, jak někdy se můžou skutečně zvorat vládní, já nevím, jestli zákony se dá říct, ale určuje porušení trhu, které je příliš velké na to, aby ten trh to mohl unést. S tou fotovo to klasický případ. Dneska se povinně vykupuje elektřina z těch fotovoltaických elektráren vykupuje za cenu, tuším, desetkrát větší než z jiných elektráren. Čili je to pokřivení toh par excellence. A když jedete někde a vidíte, a celé se to dělalo z důvodu takového toho z těch enviromentálních teda problémů, myslím, že i zelení to hodně podporovali a Duha a Gre ty nevládní organizace. Teďko, když jedou kolem, tak si musejí pěkně teda chytat za hlavu, tamhle na Hané by se měla zastavovat naše nejlepší půda zemědělská, obrovské plochy by se těmi panely. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Možno říci, že ale ekologové se proti tomu už ohrazují, že to není ta správná cesta. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- No jo, ale přitom byli to oni, kteří to prosazovali. Já teď nevím, kdo přesně. Oni tvrdí, že u toho nebyli, ale co vím, tak fotovoltaika bylo takové heslo, které stále prosazovaly ty neziskové organizace. Mně samotnému to je také sympatické, já jsem velice pro obnovitel jejich maximální využívání, ale musí se to dělat prostě rozumně. Nemůže to jít takhle ode bude s tím mít stát problémy, protože jednou jsou tady smlouvy na ten výkup elektřiny, už investovali hodně peněz. A teď najednou se jim budou snižovat ty marže, nebo jak se to jme za co to vykupují. A oni říkají celkem po právu:"No jo, ale my jsme to budovali a kalkulov na těch původních prostě propočtech." A tak dále a tak dále. Musí se to dělat všechno dale Vladimír KROC, moderátor -------------------- Teď vlastně v souvislosti s rusko-americkým summitem se zase více začalo mluvit o otázce r elektrárny Temelín. Čím to je podle vás, že sousedé v Rakousku jsou hodně proti jaderné en že veřejné mínění v Česku je naopak zase nakloněno na opačnou stranu. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Tohle to je velmi zajímavá otázka pro nějakého sociologa. Víte, my jsme tady takový ostrov Někdy až přílišné. Podívejte se třeba na vůbec tu náboženskou vlažnost, která je v České r jsme přitom obklopeni katolickými zeměmi, par excellence, kdoví, jestli Polsko není vůbec zemí na světě, Rakousko, Německo, tedy zejména Bavorsko, Slovensko. A my jsme tady takový já myslím, že i tohle se tu projevuje. Trochu po mém soudu alespoň, trochu hystericky podl Evropa a zejména teda Rakušané a Němci právě tomu tlaku těch enviromentalistů, těch zelený mít samozřejmě krásné Alpy, chtějí mít ty svoje louky horské nádherné, tu krajinu. No, to v pořádku. Já bych také byl rád, aby to tak bylo. Na druhé straně svítit musíme a topit mu by se to mělo rozumným způsobem, a to se vracím zpátky k té fotovoltaice, rozumným způsobe Naše energetická, ať už to je cokoliv, prostě společnosti a stát má právě tu výhodu, že se pozitivní, myslím, přístup například k jaderné energetice obyvatel. A podle mého by se toh I když přiznám se teda, že já osobně bych rád viděl, kdyby se už nestavěly ty velké Temelí kdyby se třeba mohlo počkat, ale to je nereálné, mohlo počkat na reaktory čtvrté generace, výhodu, že ten odpad z nich, to je vlastně hlavní problém. Dneska bezpečnost už není probl že od toho odstoupili i ti zelení a Greenpeace. Hlavní problém je ten neuzavřený cyklus. Ž zbývá velice radioaktivní odpad, který má ten, jeho hlavní problém je v tom, že radioaktiv let, čili co s tím teďko. Ovšem právě proto, že tak ještě září radioaktivně, tak má v sobě a právě reaktory čtvrté generace by měly být schopny tuto energii, jeho hlavní problém je radioaktivita vymírá tisíce let. Čili co s tím teďko. Ovšem právě pro to, že tak ještě zář tak má v sobě, to je vidět, plné energie. A právě reaktory čtvrté generace by měly být sch energii využít a ten odpad tam sice také bude, ale v daleko menším množství. A hlavně, bud kratší poločas rozpadu těch radionuklidů. Čili mě by se líbilo, kdyby se šlo spíš touhle c nereálné, protože ty reaktory čtvrté generace, to je tak záležitost dvaceti, třiceti, možn energie bude zapotřebí, elektrická energie dřív. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Pane profesore, za jakou cenu podle vás, bychom se obešli bez jaderných elektráren? Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Podívejte, obejdeme se, samozřejmě, že se obejdeme, ale budeme méně soběstační. Ono teda n potom nám budou diktovat cenu, kdoví kde, já jsem nedávno dostal teda účet za plyn a za el rok. A úplně jsem se zděsil teda, kolik mám doplácet. Já nevím, já jsem se ještě  na to př můj bratr mi taky říkal, že byl z toho, a někteří další. Prostě je pravda teda, že ČEZ jak za takovou naší národní trošku jako společnost. Ale teda vodírá nás teda, jako kdyby to by nevím. Určitě bychom se obešli bez toho. Museli bychom to dovážet, energie elektrické prav málo. Samozřejmě celá Evropa je závislá na plynu a ropě v podstatě z Východu, z toho Sever Severní Afriky, to by se mělo teprve propojovat. Ale v zásadě teda Evropa je na něčem závi důležité, abychom se také trošku zapojili do toho výzkumu nových možností zisku energie. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Soudí profesor Václav Pačes, náš dnešní host v pořadu Jak to vidí. Www.rozhlas.cz/praha, t kde najdete přepis našeho rozhovoru, pokud si chcete případně poslechnout reprízu, tak dne hodině. Povídáme si s Václavem Pačesem. Nedávno proběhl panel hodnocení projektů v program pro inovace. Jak si stojí projekt Biocevu, o kterém už jsme několikrát tady mluvili? Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Ano, já jsem vlastně takovým koordinátorem toho vědeckého programu, projektu Biocev, což j pěti ústavů - akademie věd a dvou fakult Univerzity Karlovy. Mělo by to být centrum pro bi biotechnologický výzkum, ale i aplikace. Mělo by se to stavět ve Vestci u Prahy. Musím říc Biocev byl velice pochválen, zejména ta jeho vědecká část a ty osobnosti, které za ním sto myslím, dostali od toho mezinárodního panelu, který to hodnotil, plný počet bodů. To se ho panely, jedním tím domácím a potom tím mezinárodním. Byly tam některá doporučení, celkově úplně nejlépe, to se přiznám, z těch takzvaných velkých projektů, to je nad 50 milionů eur je ten, že právě ty malé vesnice vlastně, ten Vestec neměl zřejmě dostatečně rozpracovaný zatímco Brno a Ostrava, to jsou ty hlavní hráči v tom, to samozřejmě mají dokonale udělané přikládal poměrně veliký počet bodů, tedy veliká váha. A tam jsme, myslím, dostali velmi m brněnské ústavy zejména teda, kam teda jdou obrovské peníze, obrovské peníze z těch evrops ti to měli dobře zpracované, takže se umístili lépe. Nicméně jsme byli doporučeni. Mělo by A teď budeme vyjednávat, o kolik musíme snížit ty finanční nároky. Bohužel se zdá, že to b prostě příliš mnoho zájemců a málo peněz, tak to bývá. Tak s tím se teďkon potýkáme. Tam j v tom, že Biocev je jediný program ze všech těch programů, který už je zapojen do takzvaný infrastruktur. To je síť laboratoří po celé Evropě, které se doplňují tématicky. A my jsme Jeden je takzvaný INFRAFRONTIERS, který se zabývá genomikou, a druhý je Euro-BioImaging, k takovými těmi zobrazovacími metodami na té nejvyšší úrovni, pokud bychom museli něco z toh by to byl velký problém, protože jsme se tak horko těžko dostávali a najednou bychom jim z a oni by museli tak trošku to všechno předělávat. Takže mně to dělá starosti a teď zrovna strašně zabýváme, jak to vůbec vyřešit, abychom dodrželi tu úroveň a ty cíle. A zároveň te muset krátit prostředky. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Tak o té cestě možná si řekneme něco příště, až se setkáme za mikrofonem Českého rozhlasu mám další téma. Nedávno zemřel jeden  z největších skotských vědců dvacátého století James který v roce 1988 dostal Nobelovu cenu a také získal, nebo byl mu udělen titul, šlechtický Vy jste k němu měl, nebo znal jste ho, protože on měl blízko k českým vědcům. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Ano, to bylo docela zajímavé. Black byl člověk, který se zabýval vývojem léčiv, ale práv v Elionovou a myslím, že s Hitchingsem dostali Nobelovu cenu. A on konkrétně tu sice nebyl, byla v létě roku 88 na biochemickém kongresu. Já jsem tenkrát byl jedním z organizátorů, b o šesti tisíc účastnících, celosvětový biochemický kongres, ohromná věc. A tak tam bylo mn tohoto oboru a my jsme potom, když na  podzim dostal Black tu Nobelovu cenu, a ti ostatní, lidé právě z ústavu akademie, kteří pracovali na tom, ve skutečnosti to je něco podobného, pracuje Antonín Holý, náš vlastně současný nejslavnější vědec. Tak jsme právě proto měli s vztahy. A pojí se k tomu ještě takový zajímavost. Tím, že já jsem toho Blacka vlastně nevi 88 a byl jsem pozván, je to snad, já nevím, pět, šest let do Edinburghu na oslavy výročí T of Edinburgh. To je vlastně taková jejich akademie, ale skotská, ne tedy britská, skotská. večeře, kde se sedělo u kulatých stolů. Já jsem, protože jsem byl vlastně cizí host, tak j u stolu, tuším, číslo dvě. A seděl jsem tam asi se šesti dalšími takovými lidmi,  většinou hrozně milí, takoví skromní lidé. Já bych skoro řekl takoví strejdové byli. A pak jsem zji seděl právě vedle nositele Nobelovy ceny Blacka. A byli tam další strašně slavní lidé. Já nimi bavil docela skoro, jako kdybysme spolu hráli kuličky a teprve pozdějc jsem zjistil, velikáni. Ale já myslím, že to je charakteristické. Že prostě lidé, kteří něčeho dosáhli, výborní ve své profesi, tak jsou zpravidla skromní. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí, s Václavem Pačesem. Alespoň krátce s dotknout naše dnešního tématu. Jak vidíte, pane profesore, svět mladých? Rozumíte jejich v na internetových sociálních sítích, jako třeba Facebook nebo Twitter? Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Tak já bych začal možná trošku odjinud. Já jsem nedávno byl na závěrečném plese mojí vnučk do tanečních. A tam jsem tam sice taky musel tancovat, ale hlavně jsem tam seděl a pozorov mladé lidi. A dal jsem si to také do spojení s tím, kdy jsem kdysi byl při udílení nějakýc olympiády, vědecké teda myslím teď, olympiády mladých lidí, gymnazistů zejména. V Karlovýc tenkrát bylo. A já musím říct, že mně se v obojích případech ti mladí lidé strašně líbili. kontrastu s tím, jak se pořád trošku říká a vidíme na ulicích se poflakovat takové skupink lidí a tak. Ale je to menšina, já jsem o tom přesvědčen. Tady v obou těch případech to opr oblečení, dobře se chovající mladí lidé. Takže mě to velmi potěšilo. A to, že dneska se do mnoho z nich vlastně žije v takovém trošiku virtuálním světě, mně tak úplně není zřejmé a jako, jaký  to má význam vlastně, jestli pozitivní nebo negativní. A je to i trošku takové téma. Dneska jsou ty sociální sítě - Facebook a YouTube - a já nevím, jak se to všechno jm lidé se vlastně odhalují. Sice teda svým kamarádům a známým, na druhé straně tady existuje ochranu osobních údajů, kde si všechno máme střežit. A já sám jsem se přesvědčil, že to je jsem si vždycky myslel, že třeba rodné číslo můžu každému říct. Ale sám jsem se přesvědčil není, že existují takové společnosti, velmi nesolidní, které pravděpodobně právě podle tře čísel vytipovávájí staré lidi, chodí za nimi, nabízejí jim různé podvodné služby. A získáv potom peníze. Stalo se to mimochodem mé matce s nějakými telekomunikačními záležitostmi, k prostě obalamutil, ono jí je už, jak říkám, 97 nebo 98 let, donutil ji podepsat nějakou sm ní vymáhali peníze za to, že nepoužívá tu telekomunikační službu, nějaký Internet. Ona vůb Internet je. Takže se to zneužívají ty osobní údaje na jedné straně, na druhé straně tady odhalují a dávají třeba, já jsem nedávno  o tom mluvil, i fotografie z dovolených kupříkla jsou i rodiny, kde jsou třeba nahé malé děti. A neuvědomujeme si, že je tady spoustu pedof chvíli o tom slyšíme, kteří právě využívají Internetu. Já vím, že zrovna ten Facebook je p že jsou tam jenom ti lidé, kteří jako se do toho přihlásí. Ale je to něco, co určitě je tř obezřetností používat. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Takže obezřetně, ale jinak, proč ne. Já vám děkuji za to, že jste se zmínil i o tomto, pro téma sociálních sítí mluvit právě v dnešní Kávě o čtvrté a nejenom  v ní. V tuto chvíli se za váš čas. To byl profesor Václav Pačes. Ať se vám daří, mějte se hezky, na shledanou. Václav PAČES, bývalý předseda Akademie věd ČR -------------------- Na shledanou.