ODS: Zavedeme odložené školné 20 tisíc

20.04.2010, Jana Machálková

Školné by spláceli jen absolventi s nadprůměrným platem. Zpoplatnit vysokoškolské studium chtějí i TOP 09 a Věci veřejné.

Deset až dvacet tisíc korun je podle ODS cena za rok vysokoškolského studia. Podobně to vidí i TOP 09 a Věci veřejné. Naopak ČSSD, komunisté, lidovci a zelení mladé lidi uklidňují: Nebojte se, zpoplatnění studia v blízké době určitě nedovolíme.

HN se pár týdnů před volbami zeptaly všech stran s šancí na zisk sněmovních křesel, jak se staví k otázce zpoplatnění vysokoškolského studia. Tento krok Česku loni v prosinci jednoznačně doporučila komise expertů z OECD, podle níž by školné zlepšilo kvalitu výuky a motivovalo studenty i učitele.

ODS po volbách plánuje zavést takzvané odložené školné, které by posluchači spláceli až po absolvování studia. TOP 09 chce naopak peníze od studentů vybírat přímo za každý akademický rok. Věci veřejné zase studentům technických a přírodovědných oborů slibují na školném poloviční slevu. O tato odvětví totiž není mezi mladými lidmi takový zájem, ale firmy si přitom stěžují, že na trhu není dostatek odborníků.

I přes tyto rozdíly se ODS, TOP 09 i Věci veřejné shodují na dvou věcech. Jednak na částce, školné má totiž podle nich představovat deset až dvacet tisíc korun za akademický rok, jednak také na tom, že poplatky se mají dotknout pouze nově nastupujících studentů, nikoliv těch stávajících. Podle představy ODS školy peníze uvidí až zpětně od svých absolventů. Ti budou poplatky postupně splácet podle toho, jak dobře placené místo seženou. "Odložené školné by student platil, až by dosáhl 1,2- nebo 1,5násobku průměrné mzdy," říká za ODS její poslanec Jiří Pospíšil. Splácení by podle ODS bylo limitováno časem. "Když to student třeba do 25 let nesplatí, tak to propadne a splácet nebude. Závazek splácení bude do 50 let věku," upřesnil Pospíšil. Podle něho by se školné mělo pohybovat mezi pěti až deseti tisíci korunami za semestr. Přesnou částku by si však stanovila každá univerzita sama, například podle atraktivity různých oborů. "Odložené školné má motivovat studenty, aby tlačili na své pedagogy. To má blahodárný vliv na kvalitu školy," řekl Pospíšil.

Pro odložené školné, které se bude týkat až absolventů s nadprůměrnými platy, jsou i Věci veřejné. "O výši je třeba ještě diskutovat s rektory, ale částka deset tisíc korun za semestr mě nijak neirituje," řekl Josef Dobeš z Věcí veřejných. Studenti technických a přírodovědných oborů by podle něj platili jen polovinu obvyklé výše školného, to aby o tato studia vzrostl zájem.

TOP 09, která zpoplatnění studia rovněž prosazuje, však myšlenku na odložené školné nechápe: "Je to hezká úvaha, ale nedomyšlená. Co se bude dít s těmi pohledávkami, když student odjede po škole do zahraničí a už se nevrátí? Jak to bude stát vymáhat?" ptá se školský expert TOP 09 Jan Vitula.

Jeho strana proto požaduje, aby studenti platili školné přímo za každý rok. To by činilo 10 až 20 tisíc korun za akademický rok. TOP 09 také plánuje zavést systém nízkoúrokových půjček pro studenty ze sociálně slabých rodin. "Tento systém by mohl vzniknout do dvou let. Pak můžeme zavést školné," řekl Vitula.

Ostatní strany se myšlence na školné brání. "Odmítáme školné v jakékoliv podobě. Téma je možné otevřít v okamžiku, kdy budeme mít německé platy," uvedl Jiří Havel z ČSSD. "Naší prioritou je zavedení studentských půjček a spoření. Do té doby školné nebudeme prosazovat," řekla za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Podobně mluví i zelení.

Školné na vysokých školách v zemích Evropské unie

Maďarsko

Školné zhruba ve výši 10 tisíc korun, které prosadil socialistický premiér Ferenc Gyurcsány, měli maďarští studenti začít platit od 1. ledna 2009. Jenže ještě před tím, než vešlo školné v platnost, ho Maďaři odmítli v referendu.

Velká Británie

V Británii zavedl v roce 1997 školné ve výši 1125 liber (zhruba 32 300 korun) ročně labouristický premiér Tony Blair. V roce 2004 pak s platností od září 2006 těsnou většinou prosadil zvýšení maximálního školného až na 3000 liber (zhruba 86 000 korun).

Platí se v polovině zemí EU

Školné na veřejných vysokých školách se platí zhruba v polovině evropských zemí, například v Irsku, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku nebo Španělsku. Poplatky jsou různé - od několika stovek po několik tisíc eur za rok. Například v Dánsku, Finsku a Švédsku se školné neplatí, lidé tam ale mají velmi vysoké daně.

Jde o kvalitu

Podle Jiřího Pospíšila (ODS) by mělo odložené školné blahodárný vliv na kvalitu školy.