Chci, aby univerzita byla mezinárodním prostředím, říká rektor UK ****************************************************************************************** * Chci, aby univerzita byla mezinárodním prostředím, říká rektor UK ****************************************************************************************** 9.3.2010, autor: Jana Machálková Václav Hampl by ještě více zvýšil vědeckou publikační činnost. Na vysoké školy se nyní dostává 60 procent populačního ročníku. Tento expanzivní nárůst st udržitelný, říká v rozhovoru s HN rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, který v únoru na druhého funkčního období. Na co se budete chtít nyní zaměřit? Bude třeba vylepšit celkové prostředí pro vysoké školy. Co se týká Karlovy univerzity, pro řadu. Jsou vedeny vizí prestižního a mezinárodně respektovaného vědeckého pracoviště, kde zaměstnancům dobře. Jaké projekty konkrétně? Musí pokračovat nárůst vědecké publikační produkce. Když se podíváme do respektované mezin vědeckých výsledků Web of Science, uvidíme za posledních dvacet let asi sedminásobný nárůs lidí z UK. Nyní se potřebujeme ještě více zaměřit na kvalitu těchto publikací, která se od jejich citovanosti. Ta není na české poměry špatná, ale ve srovnání s prestižními světovým tom potřeba ještě zapracovat. Chtěl bych také posilovat mezinárodní charakter studia na UK hodně vyjíždějí do zahraničí, a také k nám přijíždí hodně studentů z ciziny. Chtěl bych to aby prostředí na fakultách bylo více mezinárodní, včetně rozšíření naší výuky v cizích jaz Neuvažujete o oborech, které by se vyučovaly v angličtině primárně pro české posluchače? Z studenti za to platí nemalé školné v řádů tisíců eur, které si Češi asi stěží mohou dovoli Z hlediska rovnosti příležitostí občanů EU si lze těžko představit vedle sebe paralelně pl programy v angličtině. Chci ale zvýšit expozici českých studentů výuce v cizích jazycích. třeba systematičtější využití zahraničních učitelů. V květnu 2011 začnou státní maturity. Její strůjci chtějí, aby k výsledkům této zkoušky v přihlížely vysoké školy při přijímacím řízení. Je to podle vás reálné? V princpu ano, ostatně existují pro to i některé příklady ze zahraničí. V našich podmínkác záležet na tom, jak bude státní maturita nakonec doopravdy vypadat. Vysoké školy s tím nej získat nějakou zkušenost a podle toho se rozhodnout. Ministryně školství Miroslava Kopicová v lednu představila novou radu, která má mít na sta vysokého školství. Jsou tam zastoupeni dva nebo tři rektoři, vy ale chybíte. Proč? Když jsem byl osloven, vyžádal jsem si předpokládanou sestavu. Nezdála se mi zcela vyvážen navrhl, aby v radě byl také některý z respektovaných expertů z Rady vysokých škol a také k zástupce studentů. Na to ale nedošlo. Nicméně třeba s panem profesorem Haňkou (který zmíně pozn. red.) jsem opakovaně hovořil. Myslím, že moje názory docela respektuje. Profesor Haňka říká, že vysokých škol, a to zejména těch soukromých, je v Česku zbytečně m se jejich počet měl zredukovat a univerzity by se měly rozdělit na "praktické" a "výzkumné tím? Ano, požadavek na diferenciaci škol, jak se tomuto rozdělení říká, je dost konsenzuální. V ten čistě expanzivní nárůst studentů na vysokých školách není udržitelný. Na vysoké školy se nyní dostane asi 60 procent populačního ročníku. Projevuje se to nějak Navýšení počtu vysokoškoláků byla po konci komunistického režimu celkem pochopitelná spole objednávka. Na Univerzitě Karlově máme zhruba dvojnásobek studentů, než začátkem devadesát je nárůst, který se vzhledem k jisté vyhladovělosti po vysokoškolském vzdělání ještě dal u výraznějších poklesů nároků na studenty. Ale riziko poklesu kvality je vážné a je třeba ho nás to zase k té otázce diferenciace škol. Je třeba, aby zvláště nadaní a motivovaní mohli školách poměrně elitního typu (jako byly vysoké školy třeba za první republiky), ale to ur ani vhodné pro 60 procent populačního ročníku. Jaký je váš názor na soukromé vysoké školy? Obstály nebo ne? To je trochu brzy hodnotit. Soukromé vysoké školy na české scéně existují deset let. To je akademického typu krátká doba. Neznamená to však, že bychom už teď o nich neměli poznatky, za to začít využívat. Je to třeba velká rozdrobenost tohoto segmentu nebo malá oborová roz další. Kvůli velkému počtu soukromých vysokých škol se v Česku rozšiřuje fenomén takzvaných létaj Jde o pedagogy, kteří mají hodně úvazků na různých vysokých školách, často fiktivních. Tím ohrožena kvalita výuky. Máte to na univerzitě nějak ošetřeno? Především je třeba říct, že v tomto nejsou soukromé vysoké školy jedinými “hříšníky”. Ve s systému bohužel není moc možností, jak to systematicky ošetřit. Nemáme zákonné právo někom pracovat někde jinde nebo vyzvídat, jestli má ještě nějaký úvazek. Paní ministryně nedávno problematika létajících profesorů je věc, kterou by chtěla řešit ještě do konce svého funk To je úmysl, který plně podporuji. (Ministryně Kopicová chce, aby jeden vysokoškolský peda úvazek působit jen na jedné škole, pozn. red.). Když jste nastupoval, řekl jste, že chcete více propojit výzkum univerzity s průmyslem a ž peněz přidáte akademickým pracovníkům. Jak se to podařilo? Podařil se rozběh našeho Centra pro přenos poznatků a technologií. Okamžik, kdy to většímu univerzitě začne přinášet peníze navíc, přijde až za několik let. To je celosvětová zkušen ale na univerzitě lidé, kteří mají díky těmto aktivitám významně zvýšený svůj příjem. Není rozšířené. Teď aktivně budujeme kontakty s mezinárodními firmami, které se specializují na těchto aktivit (seed capital, venture capital). I když motivaci těchto firem znatelně utlu krize, v zásadě rozvoj technologického transferu běží tak, jak jsem očekával. O jaké projekty se jedná? Výsledky základního výzkumu jsou veřejné, ale tam, kde jde o možnou komercionalizaci, je s třeba dbát obchodního tajemství (dokud věc není tak říkajíc na prodej). Nicméně namátkou m vylepšení náplastí pro aplikaci léků. Dále několik projektů, které se týkají informatiky, materiálů a různá vylepšení měřících přístrojů, ale i rozvoje “lidských zdrojů”.