Pochod certifikovaných produktů ****************************************************************************************** * Pochod certifikovaných produktů ****************************************************************************************** 15.03.2010, Tomáš Zahradníček Včera Protesty proti komercializaci vysokého školství v Evropě se přenesly přes hranice a začaly pátek se v Praze představila skupina Vzdělání není zboží! manifestací, první vlaštovkou sv dnes velmi neobvyklé, když se na veřejnosti objeví studenti a jdou po ulicích hlásat, že p není zboží, ale odpovědnost, jak to předvedl páteční ironicky míněný "Pochod produktů". Ne říct o moc víc, než že to je moc hezký a ušlechtilý závazek a jeden jim bude držet palce, naplňovali. Demonstranti, jestli se nepletu, spíš než o vzdělání chtěli hovořit o vysokých školách. To trochu jiné téma. Školy nemohou poskytovat vzdělání, jenom školení. Jistě, školení není to zboží, ale služba, služba docela dobře obchodovatelná. Ukončeno je stupni, které v mnoha oblastech současně slouží jako vstupenka do platové třídy či jako pr Takový stupeň nebo oprávnění vykonávat jistou činnost nebo profesi už svého druhu zbožím j žádaným, zvlášť pokud pootevírají dveře do některého ze světů poměrně málo pracných a nadp výdělků. Však se s ním také čile podvodně obchoduje. Žádná škola nemůže zaručit, že její absolventi budou vzdělaní. Pouze to, že budou vyškolen Jestli se vedle školení budou také vzdělávat, je odjakživa jejich soukromé rozhodnutí a šk sama mnoho nezmůže. Pokud splní školní normy, může úporný student získat diplom třeba z dě aniž by se "vzdělal" v tom náročném a vlastně nikdy zcela naplnitelném smyslu, v jakém poj použili demonstrující studenti. "Pochod produktů" byl součástí celoevropských protestů proti dosavadním výsledkům Boloňské dohody evropských zemí o sjednocování vysokoškolských systémů a propojování škol s praxí. studentů zní slovo "produkt" v této souvislosti tak odpudivě, že do něj shrnuli všechno, c v příštích letech nepřejí. Většinu z toho si nepřeji ani já, hlavně ne kolonizaci vysokých podnikatelů a oslabení akademických samospráv. Na vysoké školy u nás nyní nastupuje více než polovina populačního ročníku, a to je základ se odvíjí ostatní. Pocit sériové výroby je všudypřítomný a mnozí si stýskají, že před tako lety, kdy na vysokou školu šel jeden žák z tisíce, to panečku na školách bývalo jinačí. An Změnilo se měřítko a pro celou společnost nesporně k lepšímu. Promile nejpracovitějších českých studentů dnes dělá doktoráty na nejlepších zahraničních ostatním se dostane školení doma. Poskytuje se velkoryse. Dost běžně dnes potkáte studenty kteří by před dvaceti lety sotva odmaturovali. V západní Evropě však už dřív vynalezli, že i ty méně talentované, dokonce i ty méně pracovité ve školách pár let zdržet. Ještě se něc si znalosti a postupy, získají jakýkoli diplom a pak se lépe uplatní, což všechny statisti Přizpůsobuje se tomu výuka, debatuje se o tom, kdo a jak zaplatí skokové prodloužení školn velké části obyvatelstva. Samozřejmě nový systém neposkytuje vzdělávání s velkým V, ale v bakalářských i magisterský elementární masové rychloškolení. Chcete-li mluvit ekonomičtinou, jsou studenti, kteří dne opouštějí školy, certifikované produkty nového systému. Školení je obchodovatelná služba, tituly jsou zboží! Ano, ostatně byly a budou. Zrovna v tomto žádný problém není. Talentova menšiny ať kvůli tomu nekrní, ale přibírají si úkoly úměrné svým schopnostem a nepletou si vzdělávání, zkrátka nedožadují se mléka od kozla.