Nový vysokoškolský zákon ****************************************************************************************** * Nový vysokoškolský zákon ****************************************************************************************** 13.03.2010, autor: Alexander Tolčinský, host: Libor Pátý Moderátor (Alexander Tolčinský): Několik desítek studentů v pátek demonstrovalo v Praze proti reformám vysokých škol. Pocho němž byli jednotliví účastníci označeni čárovými kódy, se vydal odpoledne za doprovodu Pol na Palachovo náměstí. Studenti cestou skandovali heslo: Vzdělání není na prodej. Upozorňov chystané změny ve vysokém školství, které podle nich znamenají tržní přístup ke vzdělání. téma s profesorem Liborem Pátým natočil kolega Karel Wichs. Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): Na tom proslaveném Albertově, odkud proběhla už řada průvodů, kromě toho nejslavnějšího ta proběhl před pěti měsíci při jubileu dvaceti let, nastoupila naše vysokoškolská mládež k s protestu proti tomu, aby do řízení univerzit a vysokých škol vstoupili i činitelé z průmys ovládat vývoj vysokých škol, zejména vědecké práce. Redaktor (Karel Wichs): Jakým způsobem by měli vstoupit podle některých právě šéfové průmyslu do vysokých škol, ko univerzit? Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): Ano, že by se stali členy vedení vysokých škol a fakult, to znamená, že by mohli tam prosa své potřeby a svou vůli. Redaktor (Karel Wichs): To znamená, že by navrhovali, co se má zkoumat? Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): To především. Ale taky by samozřejmě měli svůj hlas v tom, jak by byly obsazované vedoucí prorektoři, děkani, proděkani a dá se předpokládat, že by na tyto významné funkce prosazov které by potom byli naší produktivní sféře po vůli. Redaktor (Karel Wichs): To v zásadě je špatně. Ale co se dá proti tomu dělat? Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): Dá se proti tomu dělat tím, že vznese Akademická obec, a to nejen profesoři, ale taky před svůj hlas, poněvadž obě dvě ty oblasti, nejen profesoři, ale i studenti, vědí, co to zname taky tvůrčím způsobem pak ve vědě pracovat. Má-li věda být produktivní, má-li se vyvíjet, svobodu, potřebuje svobodu v rozhodování, kterým směrem se vědecká práce, vědecký výzkum b samozřejmě taky s ohledem na to, jaký je náš vědecký potenciál, především v mládeži, jaký potřeby a jaké má intuitivní ˙předpoklady k tomu řešit různé problémy. Redaktor (Karel Wichs): Když se nad tím zamyslím, tak ten důvod, proč tam chtějí byznysmeni a lidé z průmyslu vsto nedostatek peněz, oni by zřejmě přinesli ty peníze do těch vysokých škol. Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): I to nelze vyloučit, ale spíš ta vůle je obrácená, univerzity i Akademie věd má svůj rozpo z nemalé části je věnován vědecké práci a tato část finanční by potom byla zužitkovávána p běží o převod veřejných prostředků státního rozpočtu vlastně k zužitkování produkční sféře Redaktor (Karel Wichs): A jak se na to dívají politici? Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): Politici se na to dívají způsobem, který je pro dnešní politiku typický - podvolují se těm přichází od těch mocných, a ti mocní nejsou samozřejmě rektoři ani studenti z akademických kteří vládnou mocí průmyslovou, investiční a finanční. Redaktor (Karel Wichs): Já bych chápal, kdyby existovaly vysoké školy tohoto druhu, které by se jako techniky věno výzkumu konkrétních věcí a na druhou stranu, kdyby byly univerzity, akademie, které by se základnímu výzkumu, z kterého ne vždy vyjde nějaký výsledek, který se dá zužitkovat okamži Host (Libor Pátý, vysokoškolský profesor): To plně potvrzuju, jen je třeba potřeba si jasně vymezit, které vysoké školy dělají tu čás které dělají tu část vědecko-výzkumnou. Zdá se, a ty snahy jsou, že v tom předpokládaném v zákoně nebude rozlišeno, které vysoké školy jsou ty a které jsou ony.