České vysoké školy ****************************************************************************************** * České vysoké školy ****************************************************************************************** Jan Fingerland, Jiří Havel, 06.03.2010 Moderátor (Jan Fingerland): Tvrzení, že bohatství národům dnes přináší hlavně vzdělání, kvalifikace a kreativita, jež oborům vytvářejícím vysokou přidanou hodnotu, je dnes už zbytečné opakovat. Zatím však čes zdaleka nedosáhly té úrovně, které by měly. Proč tomu tak je a co se s˙tím dá dělat? Rozho Havlem, stínovým ministrem školství natočil kolega Karel Wichs. Redaktor (Karel Wichs): Mnohým lidem se zdá, že mladým lidem se na vysokých školách dostává nižšího vzdělání, než A také, že výuka neinspiruje studenty k˙samostatné vědecké práci. Co o tom soudíte z˙vlast Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): To se dá velmi těžko posoudit. Ono totiž je to všechno statisticky trošičku jinak. Všichni univerzity z˙počátku novověku, univerzity počátku dejme tomu 20. století, ale to bylo skut vzdělanosti. Tam studovalo necelé procento lidí v˙té společnosti. Dneska na vysokých školá populace. V˙budoucnu to bude více. Tomu odpovídá také to, že se změnily ty vysoké školy. Redaktor (Karel Wichs): A není to devalvace vzdělanosti? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Ona když to budete hodnotit statisticky, jak vypadá průměrná kvalita absolventa, pak můžet průměrná kvalita absolventa je dnes určitě horší. Ale zeptáte-li se, jakým způsobem to ovl kvalifikovanost člena té populace, no tak ta se zlepší o hodně. To znamená, že pro tu spol samozřejmě jev pozitivní, i když se nedá předpokládat, že všichni mají předpoklady na to, tak jako kdysi to jedno procento populace. Redaktor (Karel Wichs): Bakalářské vzdělání je považováno za vysokoškolské. A přitom stejného vzdělání bez titulu i na vyšší střední odborné škole. Proč ona dvojí linie výuky? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): To bakalářské studium je typické pro země, které neměly specializované střední vzdělání. Č dejme tomu pro Spojené státy nebo Velkou Británii, kde ta profesní výuka na střední škole tedy potlačena. Ovšem tak jak se společnost vyvíjí, tak uspokojujeme to, co si lidé přejí. svým způsobem, aby jejich dítko dostalo maturitní vysvědčení, aby mohli zamáčknout slzu př promoci. Takže já jako ekonom se na to dívám tak, že podle mého názoru ten mechanismus, kd výchova se získávala na střední škole, byl určitě ekonomicky efektivnější, ale na straně d je demokracie a uspokojujeme to, co si lidé přejí. Ten trend je v˙tomto směru nezvratný. Redaktor (Karel Wichs): Někteří lidé si myslí, že bakalář je takový poloviční vysokoškolák. Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Na západě se dívají na bakaláře jako na vysokoškoláka, čili v˙tom není problém. A dejme to prezident George Bush měl pouze bakalářský titul. On neměl žádný vyšší titul, přesto byl t za dostačující i pro funkci prezidenta Spojených států. Redaktor (Karel Wichs): Co soudíte o tom, že se stejné předměty na evropských vysokých školách začínají vyučovat s Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): On je to právě vlastně návrat k˙té univerzitě, která tu byla na počátku onoho novověku. Te naprosto běžné, že student nezůstával na jedné univerzitě. Takže mistr Jeroným Pražský, kt v˙Kostnici, který patřil k˙největším evropským vzdělancům mimochodem, absolvoval ty univer On byl doktorem čtyř evropských univerzit. A když se podíváte třeba na slavného rakouského Mengera, tak on studoval ve Vídni, v˙Praze a studium dokončil, pokud vím, v˙Krakově. To zn bylo běžné. A když ty studenty vysílám na ty ostatní školy, každá ta škola je jiná. Já se sylabu, jak ten předmět mám v˙Čechách uznat. Redaktor (Karel Wichs): To je právě to, co se ptám. Je opravdu jiná? Já mám pocit, že se svým způsobem glajchšaltu nedochází ke galjchšaltování výuky na evropských univerzitách? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Já myslím, že ta specializace nejde do toho, že bychom dělali společné kurzy, stejné předm Každý učíme po svém, používáme jiné učebnice, jiné techniky výuky a podobně. A pro toho st obrovsky přínosné, že si to vyzkouší, jak to vypadá v˙té jiné zemi. Redaktor (Karel Wichs): Ve Srovnání s˙velkou Británií má Česko na sto tisíc obyvatel šestkrát víc vysokých škol. N počet zredukovat? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Dělal jsem příslušné zkoušky, dělal jsem nějakou dobu garanta bakalářského studia, tak to na něj mrknu a říkám, tak co, jak to tam vypadalo? Jsou tam vaši spolužáci a učitelé stejn nás? A student se směje a říká: Ano. Já říkám, ale to je ten smysl, proč jste tam přece by nebál. Abyste věděl, že složit tu zkoušku v˙angličtině není přece žádný problém. Je to pra každý jiný. Redaktor (Karel Wichs): Stejně si myslím, že v˙Česku je velmi mnoho lidí s˙vysokou školou. V˙porovnání třeba s˙Vel četl jsem někde, na sto tisíc obyvatel má Česko šestkrát víc vysokých škol. Neměl by se je zredukovat? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Ten počet vysokoškoláků máme momentálně samozřejmě v˙populaci podstatně nižší, než má Brit podle mého názoru někde kolem 30%. My v˙té pracující populaci bysme byli někde kolem nějak Takže tam ten dluh je. V˙okamžiku, kdy začneme porovnávat údaj, kolik lidí z˙populačního r nastupuje na vysokou školu, tak už dneska před Británií vedeme. Já si nemyslím, že bychom měli příliš mnoho vysokoškoláků. Nemyslím si, že trend, kdy 60% populace bude nastupovat n nastupuje na vysoké škole, že by byl špatný. Je to trend potřebný a je zřejmé, že vysoké š racionalizaci. Ale touto racionalizací prochází ty britské školy v˙tomto okamžiku úplně st budou procházet české. Britové najednou zjistili, že to, co očekávali od těch vysokých ško nesplňují. Škrtají v˙tuto chvíli na jejich rozpočtech a požadují reformu vysokých škol. Redaktor (Karel Wichs): Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty nepochybně Karlovy Univerzity tvrdí, že klesnou v˙nejbližších letech výdělky. Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Určitě ano. To vysvětlení je podle mého názoru velmi jednoduché a spočívá v˙prosté statist ve společnosti bylo nějakých 5, 6% vysokoškoláků, pak je evidentní, že oni tvořili tu abso platovou špičku. Jestliže ve společnosti bude 50% vysokoškoláků, no tak samozřejmě jejich poklesne. Ale nic se v˙té společnosti nestane. Naopak větší část společnosti bude mít před kvalifikovanější a lépe placenou práci. To zůstává. Ale ten důvod, proč dojde k˙tomuhle to znamená, že průměrná mzda vysokoškoláka už nebude 160%, ale bude to jenom nějakých 120% te ten je opravdu v˙té statistice, prostě těch vysokoškoláků bude víc. Redaktor (Karel Wichs): Dnes se vyučující na univerzitách většinou hodnotí podle počtu zveřejněných článků a publi smysl takto nebo jinak je hodnotit? Host (Jiří Havel, stínový ministr školství): Británie dosahuje v˙mezinárodním srovnání univerzit skutečně fantastických výsledků, proto zjistili, co se hodnotí, to je počet publikací, počet kvalitních vědců a tak dále. To všec univerzity splňují. Ale položíte-li si otázku, co dělají ty školy pro britský průmysl, jak inovace, tak zjistíte, že téměř žádné, protože oni se upnuli na ten mechanický výklad toho ale vůbec ten přínos pro praxi není takový, jaký si někdo na začátku sliboval. Takže my ho musíme. To je jedna věc. A to, že stále budeme pochybovat o tom, že nevíme přesně, jak to je tím správným kritériem pro jejich hodnocení, stejně tak jako pro hodnocení učitelů, to otázkou.