Speciál O OBORECH: Japonská studia

 www.vysokeskoly.cz, 05. 03. 2010 - Martina Pelcova

Japonština kraluje žebříčku obtížnosti jazyků. Přesto by se případní zájemci neměli nechat odradit: trpělivost lotosové kvítky přináší a odměnou jim může být kromě poznání fascinujícího světa Země vycházejícího slunce i konkurenční výhoda znalosti jednoho z nejtěžších živých jazyků.

Někomu učarovaly japonské anime seriály, někdo se mohl zhlédnout v japonském minimalismu, dalšího mohou fascinovat dokonalé japonské technologie. Japonsko je svět na hony vzdálený tomu, který známe z každodenního života. Kdo do něj touží proniknout, může to zkusit právě studiem na vysoké škole. Vstupenku do světa lepivé rýže a úhledných pagod nabízí v České republice Karlova, Masarykova i Palackého univerzita.

Náplň studia a předměty

Kromě předmětů, jejichž účelem je ovládnutí japonského jazyka, se studenti seznamují také s identitou Japonska - s japonským uměním, náboženstvím, společenskými zvyky a jeho dějinami. Prochází tedy předměty jako je výklad systému japonského jazyka a písma, náslechovými kurzy výslovnosti, četbou japonských textů a japonskou konverzací. Druhou minci studia tvoří přednášky o japonské kinematografii, poezii, divadlu či japonském buddhismu.

Výuka

Výuka probíhá formou seminářů s omezenou kapacitou. Předměty věnované japonským reáliím mají formu přednášek a bývají otevřené i pro studenty jiných oborů, jazykové semináře pak probíhají v úzkých skupinkách, aby se mohly co nejdůkladněji procvičovat nabyté znalosti. Každotýdenní testy prověřující znalosti nejsou výjimkou.

Jakým lidem studium doporučit?

Studenti japonštiny se shodují, že obvyklý model nicnedělání během semestru a následný několikadenní maratón zkoušek plný probdělých nocí bez spánku k úspěchu nevede. "Studium japonštiny bych doporučil lidem, kteří jsou schopni a ochotni obětovat flákání za kvalitní výuku a samozřejmě lidem, které zajímají jazyky, východní Asie nebo přímo Japonsko," radí brněnský student Karel Viktorin. A jak by své studenty charakterizovali vyučující? "V minulosti měli uchazeči hlavně zájem pracovat pro japonské společnosti, viděli v tom velkou perspektivu," odpovídá Ivona Barešová, která působí na Palackého Univerzitě v Olomouci. "Dnes převládají studenti, kteří mají zájem o něco japonského: japonské anime, manga, některý bojový sport, kaligrafii nebo literaturu. Někteří přijdou dokonce s tím, že už několik let studují japonštinu. Proto máme od minulého roku dva obory, které se snaží kopírovat tyto zájmy, jednak obor spojený čistě s jazykem, dále pak aplikaci japonštiny do hospodářské praxe," dodává.

Je třeba geniálního talentu pro japonský jazyk?

Jistý talent je potřeba, mnohem důležitější je však vůle procvičovat a neustále trénovat. Potvrzuje to David Labus z Karlovy univerzity: "Pro studium u nás předpokládáme samostatně myslící, spíš racionální a vytrvalé než zapálené bytosti, protože ty mívají delší zásobu paliva než nějací zapálenci, a lépe se s nimi pracuje, respektive diskutuje. Jazykové nadání určitě je ku prospěchu, a je i potřebné, ale nevím, jestli mluvit o geniálních talentech."

Přijímací zkouška

Jediná Karlova univerzita nabízí studium japonštiny jako jeden obor. Uchazeč si projde testem z reálií Japonska (jazyk a literatura, dějiny, moderní a současná společnost, umění, myšlení) a česko japonských vztahů, bude muset projevit znalosti dvou slabičných abeced – hiragany, katakany (přepis jednotlivých slov). Navíc se pomocí gramatického testu prověřuje také anglický jazyk a vybraný druhý cizí jazyk, aby se prokázaly studentovy jazykové schopnosti. Poslední složkou zkoušky je krátký esej na zadané téma.

Brno, kde se nachází nejmladší pracoviště, vyžaduje zvládnutí Testů studijních předpokladů a oborového testu, jehož loňskou variantu si můžete prohlédnout zde.

Do Olomouce bývá každým rokem přijato zhruba polovina uchazečů. Jelikož se jedná o dvouoborové studium, je nutné, aby byl student přijat do obou oborů, na jejichž kombinaci se hlásí. O přijetí na Japonskou filologii či Japonštinu pro hospodářskou praxi rozhoduje test OST Národních srovnávacích zkoušek.

Uplatnění absolventů

Studenti ovládající japonštinu se mohou uplatnit podobně jako jiní jazykoví talenti - jako tlumočníci, překladatelé nebo poradci ve firmách orientovaných na asijský trh. "Studium japonštiny přináší znalost jazyka, kterým většina obyvatel ČR nevládne a s tím i konkurenční výhodu a dobré pracovní uplatnění, byť největší boom japonské ekonomiky je asi už za námi," říká Ivona Barešová. "Navíc si kulturně podstatně rozšíří vlastní obzor, začne i vlastní kulturu chápat v širších souvislostech," přidává Labus. Právě seznámení se s úplně odlišnou kulturou, než je ta Západní, je jedním z největších přínosů studia japonštiny a jejích reálií, shodují se učitelé i studenti.

Názor studenta

Na spokojenost se studiem japonštiny jsme se zeptali brněnského studenta druhého ročníku Jana Fouska. Proč se na studium vůbec dal a zvolil by si jej znova? "Chtěl jsem se naučit další jazyk a to mimoevropský, japonštinu jsem si zvolil kvůli fonetickému systému, který je velmi blízký našemu," odpovídá Fousek. "Studium bych doporučoval spíše trpělivým lidem typu sitzfleisch," usmívá se, "ale celkově vzato mě studium baví a pokud jej člověk dokončí i na magisterském stupni, nabídne mu to podle mě možnost velmi zajímavého zaměstnání." Jeho spolužák Karel Viktorin je také spokojen: "Japonština je krásný jazyk a rozhodně mě baví ho objevovat."