Situace v Brazílii ****************************************************************************************** * Situace v Brazílii ****************************************************************************************** ČRo 6, 28.3.2010, 18:10, pořad: Názory a argumenty Karel WISCH, moderátor Vítám vás při poslechu kulatého stolu Názorů a argumentů. Bývá zvykem, že občas v tomto ča zemi, která se prudce rozvíjí a chce se stát velmocí, nebo už jí dokonce je. Přiblížili js Čínu, jejíž význam rok od roku roste. Někteří říkají, monopolární svět se brzy změní v bip proti Spojeným státům nahradí Čína Sovětský svaz. Hovořili jsme také o Indii. Političtí an že tato největší demokracie na světě co nevidět přizná barvu a položí na stůj eso, pomocí novém uspořádání světa významnou úlohu. Dnes se podíváme na jihoamerickou Brazílii. Je to aspiruje stát se velmocí. Už dnes patří mezi předních dvacet, ale její představitelé by rá užších velmocenských kruhů. Na půdě OSN se snaží proniknout mezi stálé členy Rady bezpečno to země, o níž se v České republice, narozdíl od světa, relativně málo ví a tudíž i málo m do studia přijali tři iberoamerikanisté, dva z nich profesoři na Univerzitě Karlově. Jsou Vladimír Nálevka, dobrý den. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Dobrý den. Karel WISCH, moderátor -------------------- Profesor Josef Opatrný. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Dobrý den. Karel WISCH, moderátor -------------------- A doktor Radek Buben je též z Univerzity Karlovy, dobrý den. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Dobrý den. Karel WISCH, moderátor -------------------- Dovolte nejdřív, jak bývá zvykem, zahřívací otázku. V Brazílii se hovoří narozdíl od zbytk kontinentu portugalsky. Lidé se často ptají, jaký je rozdíl mezi španělštinou a portugalšt rozdíl vidíte vy. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Ten rozdíl asi není velký. Je možná o něco málo větší než mezi češtinou a slovenštinou. Kd portugalsky, tak se španělsky dorozumíte a aopak. Karel WISCH, moderátor -------------------- To byl profesor Opatrný. Chce k tomu někdo něco dodat? Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Já bych pouze jenom stručně, že ta brazilská portugalština je ještě o něco jiná než ta por portugalská. Ta brazilská je vlastně ještě lépe srozumitelná pro, dejme tomu, nerodilého m že co se týče té vzájemné srozumitelnosti, každopádně rozhodně lépe rozumí portugalsky mlu Brazilci, svým hispánským kolegům než naopak. Protože oni prostě jsou zvyklí na to, že jso lingvistické menšiny, byť ne početně. Karel WISCH, moderátor -------------------- To byl doktor Buben. A profesor Nálevka? Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych dodal jenom historickou poznámku, to rozlišení na španělsky mluvící a portugalsky dáno dějinami, protože v roce, na sklonku patnáctého století byla uzavřena mezi Portugalsk smlouva Tordesillas, která rozdělila objevené i neobjevené osady v novém světě. Takže podl Portugalsko získalo vliv nově objevené Brazílií. Portugalský mořeplavec Cabral připlul v d brazilským břehům. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych se možná vrátil ještě k tomu jazyku. Což možná je málo známé, ale druhým nejrozšíř Brazílii po angličtině pochopitelně je španělština. Brazilci si na španělštinu velmi jaksi to, on se vyvinul v těch hraničních oblastech jazyk, kterému se říká portugnol, je to tako tedy portugalštiny a španělštiny a zcela oficiálně se tedy mluví o tom, nebo když mluvíte z Brazílie, tak se vás zeptá, jestli tedy chcete mluvit portugnol, nebo jak chcete mluvit. Karel WISCH, moderátor -------------------- Doktor Nálevka tady začal s historií a já bych chtěl, jestli byste vysvětlili ještě jednu Brazílie je jedinou zemí na americkém kontinentě, která měla své císařství, tedy když pomi Mexiku, kterých bylo několik. Jak vlastně v Brazílii došlo k tomu, že vzniklo císařství? O Nálevka. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Tak to bylo dáno především napoleonskými válkami, kdy portugalský panovník uprchl před Nap držav, konkrétně do Brazílie. Pokusil se o vytvoření, don Joal, se pokusil o vytvoření per mezi mateřskou zemí a Brazílií, ale už jeho syn don Pedro vyhlásil samostatnost Brazílie. císařstvím, a byla jím až do osmdesátých let, kdy v roce 1888, 1889 bylo jednak zrušeno ot a jednak byla vyhlášena republika. Karel WISCH, moderátor -------------------- To už byl vlastně syn tohoto císaře. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Jenom jednu malou poznámku, tady se ukázalo, že ti portugalští panovníci byli podstatně ja než ti španělští. I ve španělských koloniích se ozývaly hlasy, že by bylo docela užitečné monarchii, nicméně bourboni tuhle tu nabídku odmítli. Zatímco ti portugalší, jak jsem řekl jeho syn, se domluvili. Prosím vás, dneska se běžně uvádí, že když se jednalo o budoucnost se jednal o budoucnosti jaksi toho svazku, tak zcela racionálně se rozhodli, že bude lepší nezávislost sami. Přesně čili ten don Pedro, jak kdyby to udělali republikáni. A skutečně velmi jaksi prozíravé a tu monarchii to tam udrželo. A ještě jednu věc, jednu poznámku k t důležité říci, že zatímco ty španělské republiky se potýkaly s řadou problémů a jaksi konf monarchie přeci jen s tím panovníkem, notabene, když vyhlásí nezávislost, měla větší, takř soudržnost. A už v tom 19 století Brazílie vystupuje jako rozhodně jedna z velmocí Latinsk Karel WISCH, moderátor -------------------- Doktor Buben. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Tady bych pouze navázal na pan profesora, že vlastně ten způsob vyhlášení nezávislosti Bra byl v podstatě mírový, bez války za nezávislost, podle mnohých historiků vlastně pak i det relativně mírumilovné dějiny Brazílie v porovnání se zbytkem kontinentu. Obecně větší sklo v brazilských dějinách. To znamená, menší množství politické nestability, menší množství d obecně menší množství politického násilí, byť to jsme v Brazílii, jak asi ještě zmíníme, n porovnání s ostatními zeměmi tak Brazílie stále vypadá jako relativně stabilizovaná, mírum to i dáno tím, že nezažila válku za nezávislost. Karel WISCH, moderátor -------------------- Brazílie má přibližně samozřejmě dvě stě milionů obyvatel. Z toho je asi polovina bělochů. velice zvláštní, že je tam 43%, nebo tak přibližně, procent míšenců. A jenom 7% černochů. stát? To se asi musíme také podívat do historie. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- No tak samozřejmě, přistěhovalecké vlny posílily v devatenáctém století ten bílý element. a mulati, ti vznikli křížením tedy buď s indiány a nebo černochy. A ti černoši, to je dáno hospodářstvím, protože když se začalo v Brazílii v sedmnáctém století rozvíjet pěstování c posléze století později i kávy, byla nutná pracovní síla, nejprve otrocká. A jako vhodným stali černoši, kteří byli přiváženi z Afriky. A jaksi vytvořili poměrně specifickou komuni Vůbec, jako tady je takové, platí obecné pravidlo, že kde byla v Latinské Americe, kde byl plantážní hospodářství, tam nalézáme černošskou populaci. Kde bylo dobytkářství rozvinuté, bílí. Karel WISCH, moderátor -------------------- To byl profesor Nálevka. Ale to, co jsem se ptal, možná jsem se špatně vyjádřil, ale co mě že jenom sedm procent černochů, na, řekněme, 40% míšenců, doktor Buben. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- To je také o tom, že se domnívám, že je problém v tom, jak se ty statistiky dělají. Myslím brazilských černochů se chce definovat jako mulat. Ono stále ještě ta brazilská společnost žádný explicitní rasismus, institucionalizovaný. Tak prostě, co si budeme namlouvat, v Lat být černochem není úplně tedy považováno za pozitivní, spousta lidí raději chce být mulate prostě je, že v těch portugalských koloniích, tak jako ale všude v tom iberském světě pros k velmi intenzivnímu tedy mezirasovému míšení, něco, co, dejme tomu, z té Severní Ameriky Anglosasové - Indiáni neznáme. Je to asi i dáno klimatem, možná i nějakou, někdy se mluví africké sexualitě a tak dále, což zase s těmi Portugalci se mohlo hezky potkat. Karel WISCH, moderátor -------------------- Já musím říct, že Brazílie je ze zemí, které jsem v životě navštívil, tou nejméně rasistic profesor Opatrný. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já ještě poznámku k tomu, co tady říkal Radek. Samozřejmě je to pravda a je třeba ještě zm mluvili nebo když se tady mluví o otroctví, tak přeci jen větší část otroků byli muži. A s ty, ta možnost navazování kontaktů s těmi otrokyněmi byla jistým způsobem limitována, s tě otrokyněmi, ono jich bylo méně takříkajíc. Takže tady je tady vysvětlení, proč prostě ta p mulatská. Nemluvě o tom, že samozřejmě na druhou stranu v řadě případů vidíme, jak nejen t nebo ti Afrobrazilci, nebo jak bychom to řekli, měli tedy děti jaksi smíšené, ale i ty otr které sem byly přiváženy, ty děti měly otce bílé, takže skutečně to míšení tady bylo velmi Karel WISCH, moderátor ------------------- To by vysvětlovalo tu skutečnost, že těch černochů je podstatně méně než míšenců. Když jse čísla, tak jsem také narazil na to, že Indiánů jako takových je podle jedněch pramenů asi druhých zase 0,3%. To je ovšem samo o sobě dost, protože to je půl milionu lidí. Ty tři de Ale jak to tedy je, jaké je jejich postavení, těch Indiánů dnes? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Postavení Indiánů v Brazílii je velmi specifické, mohli bychom říci, protože je jich oprav uvozovkách, téměř zanedbatelná. Nicméně oni mají podle brazilských zákonů jaksi velmi vyso rezervace nebo podmínky k životu, patří k jedněm z nejlepších v Latinské Americe, pakliže nejlepší. Prosím vás, to není otázka posledních pár let, to je jaksi tradice přinejmenším dvacátého století. Ono to jaksi navazuje naopak na ten tlak, který byl na tu indiánskou ko v předešlém období. A je pravda, že ta Brazílie v tomhle tom ohledu je v uvozovkách nebo b takříkajíc, velmi civilizovaná. Karel WISCH, moderátor -------------------- Profesor Nálevka. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Indiáni sídlí především v té Amazonii. Řekl bych, že ta geografie Brazílie s rozčleňuje na Guayanskou vysočinu, Brazilskou vysočinu a na tu Amazonii. Ti Indiáni ano, jaksi ta péče s na vysoké úrovni, ale na druhé straně ty podmínky, podle mého soudu, podmínky života se ne Souvisí to s kácením pralesa v Amazonii, se snahou dostat z těchto lokalit pryč indiánské Jsou známé zločinné případy, kdy například ti prospektoři rozdávali Indiánům otrávený cukr aby je dostali z té, z toho teritoria, které hodlali přeměnit v pastviny. Takže tady na je federálního státu, na druhé straně ohrožené postavení Indiánů vzhledem k tomu, jak ubývá t v Amazonii. Nesmíme zapomínat na to, že v tom je v podstatě největší zásobárna jaksi kyslí zásobárna vody, nejen na americkém kontinentě, ale vůbec na zeměkouli. Karel WISCH, moderátor -------------------- Doktor Buben. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Já k tomu ještě nízkému počtu Indiánů v Brazílii. Ono jich tam i na počátku vlastně koloni tolik. Na území Brazílie neexistoval žádný státní útvar, Indiáni opravdu žili v čistě kmen lovecko-sběračské komunitě a tak dále. Nebyli tam tedy žádné Inkové, Aztékové, nic takovéh počátku jakoby ten jejich počet nebyl vysoký, to znamená, aby se posluchač nedomníval, že nějakému masovému cílenému vyvraždění, to rozhodně ne. Karel WISCH, moderátor -------------------- A jak řekl profesor Nálevka, oni žijí převážně v tom americkém a amazonském pralese, který milionu kilometru čtverečních a z toho 60% je ho v Brazílii. Slyšel jsem nebo četl jsem, n obyvatelé mýtí prales a dřevo, mnohdy vzácné z tohoto pralesa, prodávají do světa, aby než že v jiných zemích lidé zamořují ovzduší výfukovými plyny i jinak a obyvatelé Amazonie nev by se měli obětovat třeba za Evropany. Jak je to tedy s tou deforestací? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Prosím vás, ta deforestace nepochybně pokračuje. Přestože federální orgány se snaží nebo a jaksi svůj zájem na tom, aby tenhle ten profil byl zastaven. Tahle politika jaksi brazilsk tomu, posledních deset, patnáct let, ještě v osmdesátých letech naopak vidíme, že jak jedn federální vlády prodávala, takříkajíc možnost tady těžit dřevo, nejen to, co jste říkal, t ale tady se těžilo a těží dodneška dřevo masovým způsobem například pro výrobu celulózy. T současně velký problém v některých částech Brazílie. Samozřejmě, jak to bude dále pokračov Brazílie dneska patří k zemím, a to je zase jaksi symptomatické pro Brazílii, k zemím, kte přísnou ochranu jaksi přírodních zdrojů. Jak bude vypadat konkrétní politika a prohlášení, věc. Karel WISCH, moderátor -------------------- To byl profesor Opatrný. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Já bych tady navázal i na to, co jste pověděl vy, pravda je ta, že se nyní celosvětově mlu by ty industrializované země, které samy si tedy zlikvidovaly často své životní prostředí poškodily, aby kompenzovaly těm zemím, které mají zachovanou stále tu panenskou přírodu v náklady, že ony se takovýmto způsobem industrializovat nemohou. Ta ekvádorská vláda dokonc za to, že nebude těžit v Amazonii ropu. Je pravda, že Brazílie by v tomto mohla také si to nějaký kompenzační fond za to, že prostě uchová i pro zbytek světa své tedy životní prostř Brazílie naštěstí tedy z hlediska světových daňových poplatníků ten stát je natolik finanč již dnes, že toto patrně požadovat nebude. Ale pravda je ta, že ti místní obyvatelé v tomt nárokují, tak ten jejich nárok není tak nelogický z hlediska fungování světové ekonomiky. Karel WISCH, moderátor -------------------- To byl doktor Buben. A pokračuje profesor Nálevka. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych doplnil kolegu Bubna, už i Brazílie si nárokuje. To je jedna z posledních výzev pr Luly, kdy žádá na průmyslových mocnostech, aby se podílely na záchraně, že nestačí zde jen brazilskou vládu a brazilské prospektory, ale Lula zdůraznil, že slova nestačí, že je nutn podílet na té záchraně Amazonie. Karel WISCH, moderátor -------------------- K tomu bych se chtěl zeptat, mají ti místní obyvatelé vůbec nějakou možnost jinou než využ která je okolo? Jaké je vlastně přírodní bohatství Brazílie, zemědělství? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Přírodní bohatství je obrovské. A když se ptáte na zemědělství, tak podle statistik asi 20 obyvatelstva je živo ze zemědělství. To znamená, že je to tedy už daleko méně než polovina Latinské Americe země, kde skutečně 60% obyvatel žije ze zemědělství. A to ukazuje, prosím vyspělost Brazílie. Je pravda, že jedním z takových ukazatelů, hodně patrných, vyspělosti lidí je závislý na zemědělství. Prosím vás, Brazílie je to, jak jsem řekl méně než 20% dne pokud vím, nějakých 15% a zbytek jsou služby. To je zase jaksi, ukazuje jaksi tu vyspělost A zemědělství přitom i těch 20%, prosím vás, těch brazilských zemědělců, já mluvím ovšem o jaksi velkých, ne o těch, kteří těžko přežívají, ale nabízí na světové scéně, světové ekon možnosti, přesně řečeno, ono využívá těch nabídek, které ta světová, ten světový trh nabíz se sojovými boby v posledních letech jaksi jeden z nejlukrativnějších trhů. Prosím vás, to Do jisté míry samozřejmě Argentina a Paraguay a tak dále, sousedi tedy brazilští, obrovské nabízí v posledních letech, zase to, co zmiňoval kolega Nálevka, to znamená, ten prvotní z prvotní symbol Brazílie, to byl cukrová třtina. Prosím vás, v šestnáctém století evropský Brazílie. Teprve potom přichází ty karibské ostrovy a Haiti a tak dále, nebo Sant Dominika přesný. To se změnilo, prosím vás, v tom smyslu, že samozřejmě Brazílie už nenabízí cukr, poslední debaty mezi Švédskem a mezi Brazílií, je to etanol, že jo. Loni Brazilci podstatn ostatní svět, přešli vlastně v době, kdy ještě neměli, takříkajíc, dostatek ropných produk a měli dostatek tedy cukru a ceny cukru na světovém trhu v těch šedesátých letech soustavn oni začali vyrábět etanol. A dneska, prosím vás, ten etanolový program, takříkajíc, v Braz nejrozvinutější. A to mluvím, prosím vás, jenom o zemědělství. Brazílie nabízí i jiné komo Karel WISCH, moderátor -------------------- Já, když jsem byl začátkem devadesátých let v Brazílii, tak jsem tam zažil velice zajímavo to je vlastně líh, na ten líh jezdila auta. Auta a celé Sao Paulo vonělo po alkoholu. Ne p plynech. Potom jsem se dočetl, že vyvážejí tuto technologii dokonce do Spojených států Bra přejděme z toho zemědělství do průmyslu. A když jsem řekl přírodní bohatství, tak jsem tak nerostné bohatství. Chtěli byste k tomu něco říct? Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Ano, tak Brazílie je velmi bohatou surovinovou zemí. Těží se zde ropa, jednotlivé rudy, dr oblast hornictví se stále rozvíjí. V poslední době například byla obnovena velice bohatá l vládní nařízení praví, že ten zisk z těchto nových ropných nalezišť musí být věnován na vý Čili na rozvinutou a stále se rozvíjející sociální oblast. Tady je zajímavá ještě jedna sk Brazílie je mohutným vývozcem kaučuku. A to bylo dáno ještě za druhé světové války, kdy Ja ty zdroje kaučuku v jihovýchodní Asii. A tehdejší prezident Getúlio Vargas podepsal s Roos o rozšíření těch kaučukovních plantáží, takže Brazílie se pak stala vůdčí mocností v tomto nutné říci, že kaučukové plantáže na následná výroby gumy a gumových fabrikátů šla na druh Brazílie. Karel WISCH, moderátor -------------------- Já bych se vás, pane profesore Nálevko zeptal, nenahradily to umělé hmoty v moderní době? Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Tak zatím ještě ne. Ten svět za druhé světové války, ten rozvoj těch umělých hmot nebyl ta zde byl zanedbatelný. Navíc Němci si i střežili některé patenty. Takže ta spojenecká síla, armády skutečně byly závislé na brazilském kaučuku. Karel WISCH, moderátor -------------------- Doktor Buben. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Já bych k tomu ekonomickému obrazu Brazílie doplnil celkem rozsáhlý průmysl. Brazílie ve č padesátých, začátkem šedesátých let procházela industrializací, dosti masovou státem vlast prezident Vargase je jeden z průkopníků té cílené industrializační politiky v Brazílii. To Brazílie je schopna v podstatě vyrábět takové věci, jako vojenská letadla. Prostě Brazílie průmysl, Brazílie má rozsáhlý automobilový průmysl, zejména ty jižní části Brazílie Sao Pa dále jsou velmi, kromě zemědělských tedy rozsáhlých oblastí, jsou také velmi průmyslovými současný prezident Lula da Silva pochází v podstatě odborového hnutí těch automobilových z je to i země v tomto ohledu vyspělá, ostatně dnes víme, že Brazílie kromě toho, že má tedy program pro mírové účely, ale uvidíme nyní, kam velmocenská ambice ji zavede, tak také má kosmický program rozvíjející se. To znamená, je to vlastně velmi sofistikovaná ekonomika. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Už tady padla ta zmínka o té úzké spolupráci Brazílie s dalšími velmocemi, konkrétně s Rus Čínou. Oni vytvořili seskupení, které hraje velice významnou roli jak v mezinárodním dění, oblasti. A všechny tyto čtyři země se snaží být jakousi alternativou vůči vlivu Spojených té dosud dominantní role Spojených států ve světovém dění. A právě Brazílie může vložit do těchto čtyř velmocí, kteří usilují rozšířit své místo na slunci, může vložit právě vyspělý Karel WISCH, moderátor -------------------- To se ještě dostaneme, z zahraniční politice. Brazílie ale ještě ..., profesor Opatrný. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Jednu malou poznámku k té ekonomice. Prosím vás. Samozřejmě významnou součástí ekonomiky v zahraniční obchod, pochopitelně. A na druhé straně je třeba říci, že Brazílie je třeba říc obchod jaksi takový zamířený mnoha směry, tak přesto větší část ekonomiky míří jaksi dovni které jsou na zahraničním obchodu skutečně závislé. Prosím vás, to není případ Brazílie. T a zlepšování například zemědělství a jaksi komunikaci, to všechno dalo Brazílii možnost, k využít. V té krizi, která postihla jaksi velkou část světa. Ta se relativně málo dotkla Br vás, neklesl jaksi produkt, hrubý národní produkt v Brazílii neklesl, narozdíl třeba od ev Spojených států. Tam je to pravý opak. A když jsem mluvil o tom jaksi diverzifikovaném zah tak je třeba říci, což si možná zas uvědomí velmi málo lodí, ale koneckonců mluvil o tom č profesor Nálevka. Největším odběratelem a zároveň dodavatelem do Brazílie jsou Spojené stá prosím vás, ta Brazílie se na jedné straně verbálně takříkajíc od těch Spojených států dis Částečně. Tak na druhé straně, prosím vás, pořád je to takříkajíc jeden z nejspolehlivější Spojených států na celém Latinsko-americkém kontingentu. Jak jsem řekl, velký export do Sp relativně velký export. Prosím vás, je to dneska nějakých 15%. Ale je to největší obchodní brazilský, i v tom importu. Karel WISCH, moderátor ------------------- Když už mě taháte do té zahraniční politiky, kterou jsem chtěl končit, tak bych chtěl říct Brazílie v těchto dnes potrestala Spojené státy různými cly, protože Spojené státy podporu bavlny a to milionový, co milionovými, miliardovými částkami. A ona uvalila cla, Brazílie bude to platné asi za měsíc, na nejrůznějších produkty dovezené ze Spojených států. Doktor Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Já jenom teďkon bych měl dvě věci. Jednak je dobré, že Spojené státy také podporují miliar zemědělce. V České republice se o tom málo mluví. A druhá věc důležitá, k té automanii Bra vlastně načrtl pan profesor Opatrný, že je to vlastně soběstačná země, tak důležitou součá autonomie její a v podstatě strategické z hlediska i velmocenského statutu je energetická kromě toho změnou etanolu, kromě nafty, kterou bude v podstatě také zjevně nejenom používa hlavně vyvážet do Spojených států, čímž se opět zvýší její váha v globální ekonomice a geo také může využívat náležitě hydroelektráren a tak dále. Ona má obrovský hydroelektrický ko Zase budovaný v padesátých, šedesátých letech. Prezident Kubíček, o kterém tady ještě asi byl v tomto důležitý. Takže i energeticky je Brazílie v podstatě nezávislou zemí. To je ta věc. Karel WISCH, moderátor -------------------- Neměl jsem v úmyslu o něm mluvit, tak to řekněte sám. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Tak prezident Kubíček je tedy nejoblíbenější jednak brazilský politik, obecně kdykoliv Bra průzkum toho svého největšího brazilského politika, tak vítězí. Byl to tedy prezident podl již českého původu, Juscelino Kubíček. Hlásil se k tomu českému původu, když se to tedy do to bylo náležitě vysvětleno, co to znamená, tak se k tomu hrdě hlásil. Byl to tedy prezide letech, prezident, který jednak vybudoval to hlavní město Brasilia, prezident opravdu velm který zahynul tedy za vojenské diktatury, která vlastně svrhla jeho nástupce nebo jednoho Zahynul tedy v sedmdesátých letech během autonehody, o které mnoho Brazilců se dodnes domn být nutně pouze autonehodou, ačkoliv je to spíše v daném ohledu konspirativní teorie. Ale ten Kubíček byl oblíben. Prostě poslední prezident, za kterého se zdálo, že ta Brazílie je Protože něco, o čem my mluvíme dnes, o tom se mluvilo již v těch padesátých letech. A v ro tedy obrovská polarizace v zemi a vojenský puč. Doufejme, že dneska ty okolnosti samozřejm se něco takového nestane. Karel WISCH, moderátor -------------------- V těchto dnech právě slaví Brazílie, nemýlím-li se, pětadvacet let od demokracie, od konce vojenského puče. Profesor Nálevka, nemýlím-li se, chtěl něco říct k tomu. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Ne, já jsem chtěl jenom dodat, že to byl skutečně heroický čin založit v podstatě na holé hlavní, protože ty dvě hlavní města dosavadní, Sao Paulo a Rio de Janeiro, byly na pobřeží prosazoval tu, řekl bych, vnitřní kolonizaci. A dosidlování těch vnitřních oblastí. A k to ta výstavba nové metropole. To město vzniklo skutečně na holé pláni. Podíleli se na jeho v architektuře přední světoví architekti, ale jak konstatovali návštěvníci Brazílie, je to k ale není to pro pěšáky, protože jsou tam velké vzdálenosti. V podstatě je to město pouze p automobilů. Karel WISCH, moderátor -------------------- Já jsem byl v Sao Paulu i v Rio de Janeiru a do Brasilie jsem se nedostal. Myslím si, že t nejen pro pěšáka, ale ne příliš pro automobilistu, že tam se musí letět. Podle HDP je, hru produktu je Brazílie devátou nejbohatší zemí na světě. Ale zároveň je tam velká chudoba. C říct, třeba k těm chudinským čtvrtím nebo /nesrozumitelné/, jak se jim říká. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- No možná v této souvislosti stojí za zmínku fakt, že podle zase údajů statistických, které zpochybňovány, žije pod hranicí chudoby v Brazílii 26% lidí. 26% na Latinskou Ameriku, pro není tolik. Je pravda ovšem, když si ty chudé spočítáte, takříkajíc na miliony, tak samozř zase obrovské procento. Tohle to je problém, prosím vás, který zmiňoval už Lula, když nast v tom roce 2003, že je třeba to nějakým způsobem řešit a řeší se to ovšem ... Karel WISCH, moderátor -------------------- Podařilo se mu něco z toho? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Něco se mu z toho samozřejmě takříkajíc ukousnout podařilo, prosím vás, ale to není otázka roku, dvou. To je otázka spíš na desetiletí, ale důležité v té Brazílii je, a to je třeba procento klesá, viditelně klesá. Ne skokově, ale viditelně. A to je, myslím, také jeden z Lulova politika a sám Lula byl tak, je stále tak populárním prezidentem. Karel WISCH, moderátor -------------------- Profesor Nálevka. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- On vsadil na sociální politiku, na zmenšování té polarity mezi bohatými a chudými. A je nu mu to částečně podařilo. Tam byl důležitý aspekt, a jako jeden z klíčů ke zlepšení onoho p nejchudších, otázka vzdělání. On měl řadu vzdělávacích, tedy jeho administrativa měla řadu programů. A nutno říci, že i v té době Lulova prezidentství, tedy těch dvou období, se výr analfabetismus, to základní vzdělání se rozšířilo a přes to vzdělání pak samozřejmě jsou z programy, sledující zlepšení životních podmínek těch nejchudších zemí. Samozřejmě to není dvou let, ale je to program na řadu let. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Mohu ještě poznámku, prosím vás, tohle je všechno pravda, co tady říká pan profesor, a kon jste zmiňoval i vy v tom úvodním slově. Nicméně musíme si také uvědomit, že na jedné stran podpora těm sociálním programům, která míří především jaksi na města. To je problém celkem protože zas podle statistik 85% nebo dokonce víc procent Brazilců žije ve městech. Takže t je tam velmi palčivý. Ten venkov, prosím vás, já nejsem jaksi expert přes pozemkovou refor Americe, ale co o té pozemkové reformě vím, to je prostě to, že Brazílie jako jedna z mála Ameriky vůbec ještě k žádné pozemkové reformě nepřistoupila a nikdy to nebylo ani jaksi na Samozřejmě mluví se o tom, potřeba zajistit jaksi základní úživnost těm jaksi malým zemědě Lula pokračuje v tom, co dělali ti jeho předchůdci, to znamená, on si zřejmě uvědomil, že reformy, které se prováděly v různých zemích Latinské Ameriky, nakonec vedly k tomu, že ti půdu dostali, stejnak nemají podmínky, aby na ní takříkajíc efektivně pracovali. Stále ta takříkajíc, neumírají hlady, ale ten jejich produkt je relativně malý. To, co jsem zmiňova prosím vás, banány a další produkty, ta třtina nebo kukuřice, prosím vás, to se pěstuje po velkostatkářstvích, ale v těch obrovských statcích, tedy v řadě případů. A to je zase doce případě Brazílie patří nadnárodním společnostem. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- No, já bych to jenom doplnil. Totiž dnes, v dnešních podmínkách pozemková reforma neznamen několika hektarů půdy, ale samozřejmě to musí být úvěrová politika, zajištění, řekl bych, dotací. Zemědělské vzdělání, čili je, nakupila se kolem pozemkové reformy řada problémů a doprovodných aktivit ta pozemkové reforma skončí. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Pozemkové reformy mají většinou ten neblahý efekt, že minimálně v krátkodobém výhledu to z většinou propadá, ten efekt ihned po provedení pozemkové reformy většinou je velmi negativ lidé neumí s tou půdou hospodařit, jednak se jim taky do toho často moc nechce, zjistí po takové, jak doufali. A ve spoustě zemí v Latinské Americe, kde ji provedli, tu pozemkovou ten nízký efekt, nízký výstup z toho zemědělství vlastně vedl k tomu, že ti konkrétní noví si zlepšili svoji situaci, protože začali konzumovat ten svůj produkt a ten produkt se dos to znamená, spousta pozemkových reforem vlastně vedla paradoxně pouze k tomu, že ty země m ještě více potravin než na začátku. To je pozemková reforma v Bolívii, v Chile a tak dále. zvýšila většinou v tom krátkodobém tedy horizontu, ta závislost na dovozu. Myslím, že to t již vědí. Karel WISCH, moderátor -------------------- My jsme tady už řekli, nebo naznačili, že prezident Lula končí ve své funkci prezidenta, p myslím, pan profesor Nálevka řekl, že končí druhé období, vlastně druhé čtyřleté období pr da Silvy. Už se začíná hovořit o volbách prezidentských, které se mají konat tento rok 3.ř brzy se o nich hovoří? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- No ono se o nich hovoří tedy už o těch volbách dlouho, prosím vás, když mluvíme o volbách, uvědomit další důležitou věc. Brazílie je jedna z těch latinskoamerických zemí, kde vůbec o změně ústavy, aby oblíbenému prezidentovi umožnili další fungování. Prosím vás, to je za stability brazilského politického prostředí. Toho ani Lulu, ani ty jeho stoupence tohle to narozdíl od sousedních zemí, že, takže samozřejmě už o ty čtyři roky a výše už prezidentem vlastně ta jeho strana, ta Strana pracujících důstojného nástupce nebo nástupce, který by ve volbách, formálně, prosím vás, vlastně to rozhodnutí padlo a jaksi s konečnou platností nepadlo. Měla by to být žena. A když o téhle té volbě mluvíme, tak pokud se nemýlím, minul Lula pokutu, protože tuhle tu ženu on podporoval ještě dřív, než se stala úřední kandidátk Karel WISCH, moderátor -------------------- Ale ona už je úřední kandidátka. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Prosím vás je, ale je to ještě takové hodně, ona se k tomu vyjadřuje velmi obezřetně. Také obezřetně kvůli tomu, že v těch předběžných výsledcích jaksi nebo jaksi to zkoumání veřejn se ukazuje, že ona pořád zaostává za tím jaksi opozičním vůdcem. Takže to je nepochybně, p jeden z důvodů, proč ta strana Lulova pořád uvažovala, jestli tuhle tu ženu kandidovat s p nekandidovat. Karel WISCH, moderátor -------------------- Já bych je pojmenoval, jestli dovolíte. Tak ona, ta žena, ze Strany pracujících se jmenuje jestli to čtu správně, a José Séra je z opoziční Strany sociální demokracie. Ten dlouho ví předpovědích volebních, ale co se oznámilo, že ona je oficiálním kandidátem Strany pracují ho prudce dohánět. Je to tak? Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Je to tak, dohání ho každopádně. Proto kampaň natvrdo se ještě nerozjela. Tady je ale důle zde zmínil pan profesor. Lula byl pokutován, prostě v Brazílii došlo k pokutování preziden že tam opravdu funguje oddělení mocí, když se člověk podívá na vývoj v těch okolních zemíc pouze ty klasicky uváděné země typu Venezuela, i v Kolumbii by to nebylo tak jednoduché pr pokutovat. Karel WISCH, moderátor -------------------- A co v Chile? Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Chile je v tomto smyslu podobně stabilizovanou zemí jako Brazílie. Vlastně ještě více, pro stabilizovaný stranický systém. To je velké neštěstí Brazílie. Jedno z takových bolavých m politického systému, že má multipartismus, to znamená, je tam více politických stran, to s je velmi rozštěpení a prezident většinou čelí dosti fragmentovanému kongresu, krz který se protlačují některé zákony, respektive, a to se v té Brazílii stalo, občas musí tedy sáhnou a do písmene do kapsy, a dávat tedy poslancům různé prebendy, aby vůbec plnili svou funkci i těm, co oficielně podporují vládu. To se ostatně Lulovi stalo. V Brazílii byly korupční uplácením kongresmanů, ale nebyly to, nebyla to korupce ve smyslu, že by cílem bylo dosáhn kriminálního aktu. Cílem vlastně bylo tomu systému umožnit fungovat. To znamená, stranický bolavé místo brazilské demokracie a bylo to bolavé místo vždycky. Brazílie v tomto smyslu Chile, která taky je stabilizovanou zemí, tak nemá stabilizovaný stranický systém. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych jenom dodal, že Lula zejména v tom prvním funkčním období se nemohl opírat pouze a svou Stranu pracujících, ale hledal podporu napříč celým politickým spektrem a pokud mě pa dokonce spolupracoval i s komunisty. Tam byl jeden ministr v Lulově, v té první vládě, pro pracujících nebyla schopná právě pro tom, že jaksi byla málo početná v té sněmovně, nebyla Lulovi to jaksi bezproblémové vládnutí. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych k tomu měl jednu poznámku ještě. Vladimír mluvil o těch komunistech, kteří samozře čas od času podporujou. Ovšem oni ho podporují, dejme tomu, i středové nebo pravicové stra tom, takříkajíc, ten Lula byl téměř geniální. On, třebaže pochází z té a jaksi v té, před prezidentskými volbami on vystupoval s relativně levicovým programem. Nicméně, jakmile se tak začal plnit v podstatě program reformní. Je docela zajímavé, že v posledních několika dokonce týdnech se zdá, že se vrací ta jeho rétorika z před těch prvních voleb. Prosím vás druhých volbách, tam nebylo z levicové rétoriky vůbec nic. To byla skutečně takříkajíc čil vrací ta levicová rétorika a je to velká otázka pro řadu komentátorů, proč to dělá. Část j jaksi analytiků mluví o tom, že se vrací ke svým kořenům. On byl, jak říkal Radek, původně předák. Část v tom vidí politický kalkul, já si spíš myslím, že je to politický kalkul, pr získat ty levicové hlasy, které by, vzhledem k té jeho reformní politice, asi jaksi mu neb nebo jemu ne, té jeho kandidátce. Karel WISCH, moderátor -------------------- Doktor Radek Buben. Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- Lula totiž začínal opravdu v osmdesátých letech jako velmi radikální kandidát. Dokonce ta pracujících odmítala brazilskou ústavu, která v osmdesátých letech se tedy během procesu d vytvářela. Lula byl líčen jako v podstatě prosovětský marxistický kandidát, placený Kubou Nebyla na tom, v mnoha ohledech to nebyla úplně pouze tedy rétorika, propaganda proti němu v roce 2002 byl obklopen lidmi tedy lidmi s radikálně levicovou minulostí, ale kteří již v zcela zapojeni do systému brazilské elity, podnikali, jeho blízký spolupracovník, kterého obětovat během těch korupčních skandálů, José de Reseu je člověk, který byl v sedmdesátých organizátorem odporu proti vojenské vládě. Na Kubě prošel plastickou operací. To znamená, by klidně pověděli, toto je levicový terorista. On se pak stal velmi blízkým spolupracovní Ale pravda je ta, že Lula postupně během toho svého prvního mandátu a pak během i té kampa druhým, opravdu, nejenom, že se nevyjádřil jako levicový kandidát, on dokonce jednou pověd levice." On už explicitně pověděl, nejsme levice, pravdě nepověděl - jsem pravice. Ale měl stát se tím kandidátem pro všechny. Teď opravdu se vrací ta levicové rétorika a souvisí to najednou se v Brazílii začalo mluvit o ukončení amnestijního zákona, který kryl některé ty diktatury, proti kterému Lula po celou dobu, co byl prezidentem, nic neměl, aby neštěpil s Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já bych k tomu dodal jenom to, že Lula skutečně měl na začátku toho svého prvního období v rétoriku. Ale postupně mírnil, uklidnil investory, takže jaksi došlo k zesílení zahraniční Dokonce si vybral pravicového liberálního viceprezidenta, který opět působil na ty, prostě obavám z příliš levicového kurzu. A sám Lula se rozešel s tím radikálním křídlem Strany pr tím křídlem, které se snažilo i metodou různých atentátů a násilných aktů jaksi navodit at revoluce. To Lula rázně odmítl a ti levicoví radikálové nakonec skončila v trockistickém t skutečně se zasloužil o tu stabilizaci tím, že se od té levicové rétoriky jaksi posunul ke Karel WISCH, moderátor -------------------- Vy říkáte levice, pravice v Brazílii, ale on sám je tedy ze Strany pracujících. Jeho opozi opoziční kandidát, paní Rusefové je sociální demokrat, který je podporován Stranou demokra tam vidím samou spíš střední, střed nebo levici. Existuje tam nějaká významná strana pravi Radek BUBEN, Univerzita Karlova -------------------- No tady bych zdůraznil ta sociální demokracie brazilská podobně jako sociální demokracie v funkčně vlastně pravicovou stranou. On je to název, kterým oni chtěli jakoby zmírnit možné voliče z pravice, zejména musíme si uvědomit, že Brazílie má trošku jinak nastavené to dob prostě pravice je spojena symbolicky pro mnoho lidí s tou pravicovou vojenskou diktaturou. ta strana se snažila uklidnit voliče, že nebude nějakou prooligarchickou stranou, ale fakt pravice. Tam je ještě jedna více pravicová strana, tedy významná v Brazílii, ta ani kandid prostě využije pouze svých hlasů v kongresu, aby pak získala ty které ústupky. To je ostat brazilských politických stran, že kandidují pouze do kongresu a pak čekají, co si na prezi Karel WISCH, moderátor -------------------- Já bych se chtěl zeptat ještě jinak. Může se něco změnit, když přijde nový prezident nebo dojít k nějakému podstatnému obratu v domácí či zahraniční politice? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Prosím vás, tohle to bych tedy nevylučoval. Je fakt, že vlastně všichni v Brazílii, kteří zajímají a do politiky nějakým způsobem zasahují, mluví o tom, že ta Lulova cesta byla ces Brazílie musí pokračovat. Je pravda, že někteří říkají, musíme uhnout trochu, dejme tomu, doprava, ale ten základní směr v každém případě, aspoň podle mého názoru bude zachován. Karel WISCH, moderátor -------------------- A kdyby byla zvolena žena jako prezidentka, vadilo by to, nevadí to? Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já myslím, že by to nevadilo už pro to, že by to bylo, bylo by to sice poprvé v brazilskýc Latinská Amerika v poslední době prošla tedy obdobím, kdy vlastně celá řada zemí měla v če ty ženy se velmi osvědčily. Karel WISCH, moderátor -------------------- Určitě se nepodařilo přiblížit našim posluchačům Brazílii tak, jak jsme si přáli. Není vša konec. Možná se k Brazílii ještě v rámci kulatých stolů dostaneme. Za účast ve studiu děku Vladimíru Nálevkovi, děkuji. Vladimír NÁLEVKA, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Já děkuji za pozvání. Karel WISCH, moderátor -------------------- Josefu Opatrnému. Josef OPATRNÝ, profesor, iberoamerikanista Univerzita Karlova -------------------- Díky, na shledanou. Karel WISCH, moderátor -------------------- A jakož i doktoru Radkovi Bubnovi. Všem z Univerzity Karlovy. Technicky na pořadu spolupra Málková a od mikrofonu se loučí Karel Wichs.