Bakaláře jsme zavedli, ale nestrávili ****************************************************************************************** * Bakaláře jsme zavedli, ale nestrávili ****************************************************************************************** Lidové noviny, 30.3.2010, rubrika: Akademie, strana: 25, autor: RADKA KVAČKOVÁ Před deseti lety se začalo evropské a s ním i naše vysoké školství na základě Boloňské dek Dnes má být v cíli. Je? V červnu 1999 se sešlo v italské Boloni 31 ministrů zodpovědných za vysoké školství z 29 e a podepsalo deklaraci o vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Účelem b vzdělávací systémy jednotlivých zemí tak, aby byly srovnatelné a hlavně kompatibilní nebol Datum, do kdy se tak mělo stát, právě uplynulo. Podařilo se? „Víceméně ano,“ říká náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička. „Vzdělávací systémy s sblížily a dnes už dostávají i naši absolventi k diplomu dodatek v angličtině, který udává jež absolvovali, včetně počtu kreditů, jimiž se může student prokazovat v zahraničí.“ Zača roce 1998 Zvláštní věc: Když se řekne „Boloňský proces“, většině lidí to nic moc neřekne. vysokoškoláci. Přitom snad nic neovlivnilo vysoké školy v Česku tak jako právě on. A to př udaný směr jsme nastoupili vlastně už těsně před podpisem deklarace, zákonem z roku 1998, první mluvil o třístupňovém modelu vysokoškolského studia: bakalářské studium, navazující doktorské. Něco takového bylo běžné například v anglosaských zemích, u nás však šlo víceméně o novum. také naši akademici stavěli s nedůvěrou. Ne že by neuznávali přednost kratších bloků, kter ucelené vysokoškolské vzdělání i těm, kdo neaspirují přímo na vědeckou práci, anebo prostě letech pokračovat na jiné škole, eventuálně i v cizině. Většina z nich však tvrdila: Je to ne pro náš obor. Dobré, ale pro jiné. Změnit pětileté magisterské (či inženýrské) studium na tříleté bakalá dvouleté magisterské se bránili technici, filozofové, ale třeba i překladatelé a tlumočníc vystudovat překladatelství a tlumočnictví už za tři roky, stáli na svém ti, kteří již při zkouškách vyžadovali po uchazečích prakticky dokonalou znalost jazyka. „Boj to byl opravdu těžký,“ připouští národní zástupkyně v boloňské řídící skupině Věra Šť ze škol, které se hodně bránily, byla podle ní pražská Vysoká škola chemicko-technologická se do toho ale pustila s pomocí spolupracujících podniků a nakonec je VŠCHT jedna z těch, restrukturalizaci velmi dobře. A hlavně – nemá potíže s akceptováním bakalářů zaměstnavate byli také pedagogické fakulty, které si, jako jedny z mála, vybojovaly výjimku. Zatímco uč stupeň základní školy a pro střední školy studují napřed bakalářský program, elementaristé se připravují na učení mladších dětí, si nedělené pětileté studium vzít nedali. Právníci nebyli jednotní. Zatímco například Právnická fakulta Univerzity Karlovy stála na strukturované (dělené) studium práva nepadá v úvahu, brněnská fakulta by se byla ke strukt studiu přiklonila. V případě medicíny se o strukturování neuvažovalo, ostatně nestrukturovala se ani v jiných „Zajímavé ale je, že Švýcarsko, které jistě nemůžeme podezírat, že by si svou medicínu neh studia strukturovalo,“ poznamenává Věra Šťastná. Ovšem s tím, že bakalář ještě není hotový Dnes se v ČR začínají studovat bakalářským programem ukončeným většinou po třech letech pr obory, kromě už zmíněné medicíny, zubního lékařství, právní vědy, veterinárního lékařství, pedagogické elementaristiky a některých uměleckých oborů. A překvapivě také kromě katolick Můžeme být tedy spokojeni? „Ne tak docela, míní náměstek ministryně školství pro oblast vy Vlastimil Růžička. „Problém je v tom, že společnost si na bakaláře tak docela nezvykla,“ k Důvodem není jen tradice, která se brání novotám, ale i fakt, že ne všude byla strukturali provedena zodpovědně. Některé školy totiž prostě jen udělaly po třech letech předěl, dělíc změnily náplň studia. „Já zažil ten proces na VŠCHT, která má čtyři fakulty,“ vzpomíná. „T že se první tři roky vyučoval společný základ, tedy předměty jako matematika, fyzika, orga anorganická chemie atd., a teprve od čtvrtého ročníku přišly na řadu specializace. Kdybych a po prvních třech letech udělovali bakalářské diplomy, byli by naši bakaláři něco jako ne polotovary. Jenže my si dali práci a namíchali všeobecný základ se specializacemi tak, aby s bakalářským titulem odcházeli do praxe se skutečně ukončeným vzděláním. Pokračovat samoz mohou, ale nemusejí.“ Každý chce být magistr Právě o to jde: Umožnit vysokoškolské vzdělán podílu mladých lidí než dřív. Nikoliv ale všem stejné. To by totiž nebylo ani funkční (v z třeba Japonsko, končí s bakalářským titulem přes devadesát procent všech vysokoškoláků), a udržitelné. Jenže česká tradice se ukazuje silnější než jakékoliv reformy: Skoro každý bak pokračovat v magisterském studiu. Prostě proto, že za vysokoškolské studium považuje (nepo magisterské. Boloňský proces nespočívá však jen v zavedení tří stupňů vysokoškolského vzdělávání, ale t jeho kvality a uznávání kvalifikace a doby studia. „S evropskými standardy kvality jsou če v podstatě v souladu,“ říká Věra Šťastná. Uznávání kvalifikace drhne. Pokud jde o uznávání kvalifikace, je situace trochu komplikova Automatické uznávání vysokoškolských diplomů funguje jen na základě bilaterálních dohod. T republika uzavřené jen se Slovenskem, Polskem, Německem, Maďarskem a Slovinskem. „Bez těchto dohod to není s uznáváním úplně jednoduché, ale dlužno říct, že Česká republik v tomto ohledu hůř než ostatní země,“ říká Věra Šťastná. Ideálem podle ní je, aby se uznáv vždy, když nejsou shledány podstatné rozdíly v náplni studia. Jenže každá země k tomu přis jinak. Někde posuzují ekvivalenci, někde dokonce ještě pořád vyžadují rigidní nostrifikaci měla mezi evropskými zeměmi časem vymizet úplně. Bakaláře jsme zavedli, ale... O tom, jak se v uplynulém desetiletí změnilo české vysoké školství, vypovídají čísla, kter Ústav pro informace ve vzdělávání: V letech 2001 až 2009 se počet poprvé zapsaných do prez studia v bakalářských programech zvýšil více než čtyřnásobně, v navazujících magisterských šestinásobně. Naproti tomu počet poprvé zapsaných do prezenční formy studia v „dlouhých“ magisterských p během sledovaného období snížil o 77,8 procenta. Celkový počet studentů se od roku 2001 zvýšil téměř dvojnásobně. V roce 2001 se na vysokýc vzdělávalo 203,5 tisíce studentů, v současnosti je to 389,2 tisíce studentů. Na vysokých školách v České republice se v současnosti vzdělává 34,6 tisíce cizinců (to je studentů vysokých škol). V průběhu let 2001–2009 se jejich počet téměř zečtyřnásobil. Na stáže se jezdí osmkrát více Kladem Boloňského procesu, na kterém se shodují všichni, je větší mobilita neboli vyjíždění a dojíždění studentů i učitelů přes hranice. Ta se za posl let zvýšila výrazně. Zatímco v roce 1999 vyjela na stáže na zahraniční školy necelá tisíco vysokoškoláků a jejich učitelů, v roce 2008 (novější statistika není k dispozici) už to by podobný nárůst jsme zaznamenali v počtu těch, kdo na naše školy přijíždějí z ciziny. V roc 509 lidí, v roce 2008 už 6184 studentů a učitelů. Co je to Boloňský proces Boloňský proces začal v roce 1999 podpisem tak zvané Boloňské deklarace. Tehdy se k němu p zemí, dnes je jich už 46. Česká republika byla mezi prvními. Boloňského procesu se mohou ú které podepíší Evropskou kulturní úmluvu Rady Evropy. Účastnické země se podpisem deklarac tomu, že budou plnit stanovené cíle, jejichž účelem je vytváření evropského vzdělávacího p se však také předložit reformní program svého systému vysokého školství. Boloňský proces má tři priority: – zavedení tří stupňů vysokoškolského vzdělávání (bakalář – zajišťování kvality – uznávání kvalifikace a doby studia Třístupňové studium bylo už zav ve všech zúčastněných zemích. Většina signatářských zemí zavedla jako povinný Evropský kre (ECTS). Rozšířený je dodatek k diplomu, který udává seznam předmětů, které student absolvo kreditů, jimiž se může prokazovat v zahraničí.