Co hlava pobere ****************************************************************************************** * Co hlava pobere ****************************************************************************************** Týden, 29.3.2010, rubrika: Investice – příloha, strana: 2,autor: Jirí Štefek Vysokoškolské vzdělání nebo znalost světových jazyku a manažerských dovedností. To jsou ne odemykající bránu k zajímavým pracovním nabídkám, ale i způsob, jak efektivně zhodnotit vo prostředky. Majitelé mnoha jazykových škol dávají najevo, že poptávka po jejich službách by se měla zv to v zájmu budoucího rozvoje ekonomiky a vůbec celé společnosti. Přeloženo do normální řeč tom s jazykovými znalostmi pořád dost zoufale a měli by se jazyky učit mnohem více, než je „Opravdu to není dobré a nastupující generace to kupodivu příliš nevylepšuje,“ říká ředite z jazykové školy Prague Institute. Jeho kolega David Dvorský z jazykové školy Glossa hovoř odkazuje na evropské specifikum: čím severnější země, tím je jazyková vybavenost vyšší, za Italové nebo Řekové jsou na tom prý ještě hůře než Češi. „Zatím není jasné, do jaké skupin dodává Dvořák. Mizérie povinné výuky Zájemce o výuku jazyků by mohly do učeben popohnat slevy kursů, kterých se v poslední době více než dost. Propad ekonomiky a s ním spojené šetření srazily podle majitelů „jazykovek“ průměrně o třetinu. Ceny jednotlivých kursů se liší podle jazykové úrovně dotyčného, rozdílné taxy platí pro j firmy. Například Prague Institute nabízí sedmnáctitýdenní konverzační a přípravné kursy pr rozmezí 3500-7000 korun, u firem si počítá 350-600 korun za jednu pětačtyřicetiminutovou v Jazyková škola Spěváček si za půlroční cyklus večerních kursů v rozsahu jedné a půl hodiny 3000-3500 korun. Majitelé škol tvrdí, že jazykové základy ze základních a středních škol nebývají moc dobré je prý situace na školách soukromých. „Jejich úroveň, alespoň co se jazyků týče, je doslov podstatě platí, že dokud student hradí školné, studuje bez ohledu na výsledky,“ říká Petr Institute. Lektoři vidí budoucnost své branže optimisticky - i díky výše řečenému. „Vyhlídky máme jed Vzhledem ke globalizaci bude komunikace v různých jazycích naprostou nutností,“ říká Jiří stejnojmenné školy. Jak jednat s jistotou Kdo chce uspět, musí toho pochopitelně umět více než hovořit přinejmenším jedním světovým Mezi další samozřejmé znalosti a dovednosti dnes patří především zvládnutí práce na počíta postavených pracovníků schopnost komunikovat, plánovat a efektivně řídit tým. „Struktura našich klientů je rozmanitá. Od lidí, kteří se teprve seznamují se základy Exce lidi osvojující si některé z nejpokročilejších funkcí,“ říká Jana Prokopová ze společnosti která se zaměřuje na počítačové a vzdělávací kursy. Jejich cena činí maximálně dva a půl t dvoudenní kurs v rozsahu dvanácti vyučovacích hodin, dlouhodobí zájemci nebo větší skupiny množstevní slevy. Dalším významným odvětvím dobrovolného vzdělávání jsou manažerské kursy, které nabízejí zd schopnosti veřejně prezentovat svou práci, vést kolektiv, dobře prodávat. „Kdo neroste, te pomáhá si oblíbeným rčením Michal Kopřiva, jednatel a kouč společnosti TOP C, která poskyt manažerské tréninkové programy. Současně připouští, že rovněž do této oblasti zasekla kriz V nabídce TOP C jsou například specializované programy „Jak jednat s problematickými lidmi udávat správný směr“ či „Jak překonat nervy a jednat s jistotou“. Zájemci v těchto případe sáhnout hlouběji do kapes, ceny jednodenních tréninků začínají na pěti a půl tisících koru trvajících více dní sumy přesahují i dvacet tisíc. Masová výrobna studentu Česko podle žebříčků Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) tradičně zaostá vysokoškoláků za dalšími vyspělými zeměmi. V poslední době se to zlepšuje jen minimálně. Na částečně se zvyšujícím počtu vysokoškolák podíl politika vysokých škol, které se snaží přijmout co nejvíce studentů, aby dosáhly na státní dotace, stejně jako skutečnost, že firmy mnoha svým zaměstnancům nařizují doplnit s Do kombinovaných nebo dálkových programů tak nastupují tisíce lidí, kteří se do školních l po mnoha letech. Obdobná situace je u rostoucího množství soukromých vysokých škol, které vycházejí snad až příliš vstříc. Největší soukromé vysoké školy v Česku - Metropolitní univerzita a Univerzita Jana Amose K (obě v Praze) - si za jeden akademický rok účtují až padesát tisíc korun, nicméně na nedos nestěžují: „Stále je tu dost velká skupina lidí v produktivním věku, kteří dříve neměli mo na vysoké škole, protože nabídka míst byla výrazně nižší,“ říká prorektor Petr Vyhnálek z univerzity Praha. Mezi nejžádanější obory patří veřejná správa, mezinárodní vztahy, evrops soukromých vysokých škol a nárůst počtu jejich studentů je trnem v oku řadě akademických h veřejných vysokých škol. „Školská sféra tohle nezvládla,“ říká prorektor Stanislav Štech z Karlovy, podle něhož tuzemské vysoké školství trpí hlavně tím, že o něm dosud neproběhla ž veřejná diskuse. „Vše bylo nahrazeno kopírováním údajných receptů neoliberálních ekonomů z tvrdí Štech. Osobní „upgrade“ nutný „Ani jeden typ vysokých škol nevytváří ideální absolventy,“ říká Aleš Kabátek ze společnos Training and Consulting. Vzhledem k rozvoji technologií a znalostní ekonomiky je přitom pr neutuchající investice lidí do sebe sama stále nezbytnější. A měl by si toho být vědom kaž na údaje o stavu tuzemské nezaměstnanosti: takřka 600 tisíc lidí bez práce (průměrná nezam 9,9 procenta, přičemž některé regiony hlásí čísla sahající k 20 procentům) - to už je síla nyní zjišťují, že s tím, co nabízeli na trhu práce - dejme tomu před dvěma lety -, nejsou existenční vyhlídky ani trochu růžové. Titul zvyšuje plat Plat vysokoškoláku je v Česku v průměru o třicet procent vyšší než průměrná mzda středoško maturitu. Vyplývá to z analýzy platu čtvrt milionu tuzemců, které provedla slovenská spole v rámci projektu Merces. Oproti středoškolákům bez maturity vydělávají držitelé vysokoškol dokonce o 41 procent více: zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29,9 tisíce korun s maturitou vydělávají průměrně 20,9 tisíce, bez maturity dokonce jen 17 500 korun. „Pětad vysokoškoláci mají v průměru jen asi o tisíc korun více, u třicetiletých však už činí rozd obou skupin pres devět tisíc korun měsíčně a o pět let později dokonce více než 15 500 kor Miroslav Dravecký ze společnosti Profesia. Celoživotní příjmy středoškoláku a vysokoškolák deseti letech a jedenácti měsících překonat nervy a jednat s jistotou“.