Vědcům se nelíbí kafemlejnek












            ******************************************************************************************

            * Vědcům se nelíbí kafemlejnek
            ******************************************************************************************
            Profit, 29.03.2010, Rubrika: PODNIKÁNÍ - financování vědy a výzkumu, Autor: JAN NĚMEC

            Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace sklidila v loňském roce kritiku za nový systém hod
            výsledků a financování vědy. I proto premiér Jan Fischer navrhl obměnu personálního složen
            změny mají v plánu kandidáti na členství v radě?

            Ještě letos na jaře čeká vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace zásadní personální obměna
            je především nový systém hodnocení a financování vědeckých projektů, který začal platit na
            letošního roku. Systém sklidil tvrdou kritiku vědců a jejich volání po změně vyslyšel i pr

            Fischer. Nová rada má proto metodiku hodnocení projektů a rozdělování peněz přepracovat. N
            málo; rada rozhoduje o rozdělení více než dvaceti miliard ze státního rozpočtu a může tak 

            směřování české vědy.
            Sekačka na trávu a teologické texty
            Nová metodika hodnocení vědeckých projektů, již vědci posměšně nazývají "kafemlejnek", spo

            vědeckých výsledků na body. Podle počtu bodů jsou pak vědecké týmy řazeny do žebříčků a zí
            Podle kritiků je systém příliš zjednodušující. Navíc porovnává projekty z nejrůznějších vě
            "Vývoj sekaček na trávu, teologické texty a teoretickou fyziku nelze zahrnout do jednoho s

            hodnocení," upozorňuje Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky, jeden z kandidátů do 
            Jak by tedy hodnocení vědy mělo vypadat? Podle Hořejšího by měly být vědecké projekty hodn
            kvantitativně, ale kvalitativně.

            "Mělo by se měřit i naplňování cílů. V pravidelných intervalech by se scházela jakási "rad
            která by se k projektům vyjadřovala," konstatuje Václav Hořejší.
            Děkan fakulty informatiky na Masarykově univerzitě Jiří Zlatuška navrhuje hodnotit zvlášť 

            oblasti. Při porovnávání by se navíc nemělo vycházet pouze z ekonomického přínosu jednotli
            "Komercializace výsledků výzkumu má často zpoždění i několik let, proto je měření jen podl
            přínosu nevhodné," vysvětluje Karel Aim z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

            Průmysl chce tržiště vědy
            Důležitou součástí práce rady má být i lepší propojení vědy a průmyslu. Podle některých ka
            stát měl finančně podporovat především základní výzkum. Na aplikovaném výzkumu, který přev

            do praxe, by se měly více podílet soukromé firmy. "Stát by měl investovat veřejné peníze j
            selhal trh. Typicky jsou to dlouhodobé a masivní výzkumy, které by pro firmy byly příliš r
            konstatuje kandidát Jiří Chýla z Centra částicové fyziky. Stát by měl firmy k investicím d

            inovací motivovat. "Firmy by mohly například získat daňové úlevy na vlastní i nakupovaný v
            Karel Aim.
            Problém při spolupráci firem a vědců není však jen ve financování.

            Podle šéfa společnosti Linet Zbyňka Frolíka, který do rady kandiduje za průmysl, je pro fi
            problematické vůbec vhodné projekty najít. "Neexistuje žádná nabídka vědeckých týmů, z níž
            mohly vybrat pro ně vhodné projekty," tvrdí Frolík. Řešením by proto podle něj bylo centrá

            "tržiště" příležitostí. "Tržiště by na jednom místě soustřeďovalo informace od různých věd
            a univerzit. Firmy by si tam podle klíčových slov mohly jednoduše vyhledat vhodné partnery
            prostředí," uzavírá Frolík.