Rektor UK Václav Hampl: různé školy dělají různé věci různě dobře ****************************************************************************************** * Rektor UK Václav Hampl: různé školy dělají různé věci různě dobře ****************************************************************************************** Rektor Univerzity Karlovy profesor Václav Hampl patří mezi nově jmenované rektory českých kteří už mají za sebou první funkční období a právě vkročili do dalšího. Sedmačtyřicetilet v exkluzivním rozhovoru pro Novinky.cz mimo jiné o možnostech ekonomického zhodnocení věde humanitních oborů a popisuje, jak marně přesvědčoval syna, aby se rozhodl pro studium na „ Za všechny nově jmenované rektory českých vysokých škol jste nedávno při setkání s prezide mimo jiné prohlásil: různé školy dělají různé věci různě dobře. Které věci dělá Univerzita které hůř? V rámci České republiky i střední Evropy má Univerzita Karlova úspěšnou ambici být tím, če výzkumná univerzita. I když „nevýzkumná univerzita“ je pro mne protimluv – aby univerzita musí se na ní vzdělávat v kontextu aktivního výzkumu. Nestačí ovšem, že si to o sobě myslíme. Snažíme se to měřit pomocí různých dat, abychom mě srovnání se světem. Z těchto dat vyplývá, že jsme v posledních letech na dobré cestě být s evropskou univerzitou. Jsme ale teprve v začátcích v transferu vědeckých poznatků směrem ke konkrétnímu ekonomick by mohla být odpověď na otázku, co (zatím) děláme méně dobře. O ekonomickém uplatnění vědeckých poznatků se často diskutuje hlavně v souvislosti s human dalece se dají ekonomicky vyčíslit jejich vědecké výsledky? Ve vědě obecně a v humanitních oborech zvlášť je problém vědecké výsledky nějak změřit. V oborech jsou jakž schopny nám pomoci bibliometrické, scientometrické údaje. Ve společenský platí, že si prostě práce badatelů musí přečíst někdo, kdo jim rozumí, a něco o nich říct. Hlavní rolí humanitních oborů je spíše všeobecné kultivování společenského prostředí. V řa mají i konkrétní ekonomické uplatnění od překladatelství, tlumočení, přes psychologii a so průzkumy veřejného mínění. Snaha lidského ducha nějak uchopit skutečnost je někdy úspěšnější, někdy kostrbatější. V h oborech to pak je viditelnější než ve fyzice, protože elementárním částicím nikdo nerozumí Minulý týden vzbudila velkou pozornost čtenářů Práva a Novinek.cz informace o výsledcích b poli genderové lingvistiky zhmotněných do podoby příručky se sadou doporučení na vyvážené respektující rovnost žen. Je podle vás potřebný i takový výzkum? K vědě patří i cesty, které nejsou nezbytně vždy zcela přímočaré. Snaha lidského ducha něj skutečnost je někdy úspěšnější, někdy kostrbatější. V humanitních oborech to pak je vidite fyzice, protože elementárním částicím nikdo nerozumí. Teď právě stojíte na pomyslné dělicí čáře mezi svým prvním a druhým funkčním obdobím. Co s prvním podařilo, co ne a co chcete v každém případě stihnout během druhého? V prvním období pro mne byla hlavním bodem péče o univerzitu jako o vědeckou instituci. Za velmi významnou v rámci Evropy, což dokazuje řada faktografických porovnání. Tuto snahu do dílčích plánů a tam určitě zůstaly věci, které úplně dotažené nejsou. Jednou z nich jsou otázky celoživotního vzdělávání. Ne že by na univerzitě neběželo, ale j mála věcí, v nichž nejsme nejlepší ani v Česku. Chci z této oblasti udělat separátní agend prorektorů. Bude mít za úkol zmapování příležitostí a možností a vytvoření konkrétního plá málo zaměstnaný člověk. Svou vizi pro druhé funkční období jste shrnul do anagramu ODKAZ – Odkaz, Dynamika, Kvalit Znalosti. Z různých vašich vystoupení je patrné, jaký důraz v něm kladete na písmeno A, te Měla by se zvýšit? Když srovnám naši situaci se zbytkem Evropy, pak je naše autonomie celkem dostatečná třeba rozhodování o personálních záležitostech. Významně omezována je ale ve finančních otázkách. Sice můžeme rozdělovat peníze uvnitř uni vlastních principů, ale těch šuplíčků a kapes, ze kterých peníze dostáváme a ve kterých v musejí zůstat, je podle mého názoru zbytečně mnoho. Stejně omezenou autonomii má univerzit investičního rozvoje. Jak se chcete vyrovnat s klesající demografickou křivkou, která už teď přiměla polovinu st zrušit přijímací zkoušky? Demografický pokles se nás zatím příliš netýká, zájem o studium na univerzitě pořád stoupá let na nás ale také dolehne, o tom není pochyb. Se státem se už teď daří vyjednávat začáte financování z veřejných zdrojů, který by neodměňoval jen nárůst počtu studentů. Na ministerstvu školství vznikly v poslední době dva velmi dobré návrhy. Jeden předpokládá parametru pro rozdělování výukových peněz, který zohledňuje vědecký výkon a mezinárodní vý instituce. Druhý umožní, aby univerzita dostala finance v dohodnuté výši i v případě, že z dohodnutého počtu studentů. Zatím to fungovalo tak, že když jsme dohodnutý počet překročil nikdo nedal, když jsme jej ale nedosáhli, prostředky se krátily. Dnes má univerzita přes 50 000 studentů. Troufnete si odhadnout, kolik jich bude za deset Já bych nechtěl být prognostik. Ale považoval bych za dobré, kdyby ten počet už moc nerost Turci neměli univerzity se skoro půl miliónem lidí, mezinárodně hodně úspěšné univerzity j obvykle kolem 30 000. Dalším kvantitativním ukazatelem, který vyplývá z mezinárodního srovnání, je počet univerz v porovnání s počtem obyvatel. Podle toho by jich v Česku stačilo deset, protože jedna vys s parametry univerzity obvykle připadá na milión obyvatel. Zatím je ale u nás univerzit tr vysokých škol celkem kolem sedmdesáti. Pokud dojde k redukci, co se stane s těmi „nadbyteč V debatách, které na toto téma zatím proběhly, se všichni v principu shodli na nutnosti di Ne všechny školy zkrátka mohou být špičkovými světovými vědeckými institucemi, ale bylo by alespoň nějaké měli. Je třeba najít takové mechanismy, aby školy, které na tuto laťku nedosáhnou, mohly přiměře fungovat dál, pokud si najdou oblast, ve které poskytují potřebné a kvalitní služby. Jejic pracovníci mají své kvality a neměli by být vyháněni jinam. UK je kromě mnoha dalších „nej“ také jedním z největších zaměstnavatelů v Česku se zhruba Jak se v takovém rozsahu daří kvalitní lidi získávat a také udržet? V této souvislosti je zajímavé, že univerzita má dnes dvakrát víc studentů než před dvacet sedmkrát víc vědeckých výsledků, ale má pořád skoro stejně akademických pracovníků.