Kde lze získat přihlášky na SŠ, VOŠ, VŠ

08.02.2010

* Většina vysokých škol nyní požaduje elektronickou přihlášku na internetových stránkách.

* Papírová forma přihlášek se dá sehnat v SEVT přes internet, nebo v prodejnách v Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a Praze.

* Přihlášky lze získat v Informačním centru pro mládež Národního institutu dětí a mládeže MŠMT - Senovážné náměstí 24 (vchod z Jeruzalémské 1), 116 47 Praha 1; telefony: 224 215 981, 224 225 046; mail: nicm@adam.cz; www.nicm.cz

Možnosti financování studia

Potřebné výchozí informace o eventuálních možnostech financování studia jsou k˙dispozici mj. na webových stránkách:

www.internationalscholarships.com

www.europa.eu.int/ploteus

www.neziskovky.cz

www.nicm.cz

www.dzs.cz, sekce AIA (Akademická informační agentura).

Uvedené instituce by měly poskytnout praktickou pomoc studujícím (SŠ, VOŠ i VŠ) v tom smyslu, že poskytnou rady, jak v daných konkrétních situacích eventuálně získat určitá stipendia či půjčky nebo brigády a podobně.

Finanční pomoc studentům je nezbytná

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na konci loňského roku představilo výsledky výzkumu, kterého se zúčastnilo 11 743 studentů. Vyplývá z nich, že celkové životní náklady při denním studiu na veřejné vysoké škole činí v průměru 8163 Kč měsíčně. U studentů soukromých vysokých škol jsou životní náklady dokonce v průměru 11 591 Kč měsíčně (bez školného).

Autoři výzkumu považují za varující skutečnost, že celkem 80 procent příjmů, z nichž studenti hradí náklady spojené se studiem, pochází od jejich rodičů (45 procent příjmu) a z vlastního výdělku (35 procent). Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci jsou zanedbatelné. Téměř polovina studentů (45 procent) přitom uvádí, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem. Necelá pětina studentů (18 procent) pak uvedla, že studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče. Výsledky výzkumu využije příslušný expertní tým MŠMT pro vypracování návrhu reformy finanční pomoci studentům.

"Hladinou nerovností patříme k neproblematičtějším zemím v EU," uvedl Petr Matějů, člen projektového expertního týmu, který se nerovnostmi v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání dlouhodobě zabývá. "Například pokud má otec potencionálního studenta sám vysokoškolské vzdělání, má jeho potomek téměř třikrát větší šanci, že bude na vysoké škole také studovat, než by měl v případě, že by vzdělání otce nemělo žádný vliv na šanci studovat."

Z výzkumu vyplývá, že na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně. Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně. "Otázka zní, zda necháme studenty vysokých škol být nadále ekonomicky závislými na rodičích a jejich vlastních příležitostných výdělcích. Současný stav umocňuje sociální nerovnosti, prodlužuje dobu studia a má negativní dopad na studijní výsledky," dodal Jakub Fischer, odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání, v jehož rámci byl výzkum studentů uskutečněn. "Náš tým připravuje pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným, mladým lidem, kteří o něj projeví zájem. V tuto chvíli jde o jednu z nejvyšších priorit projektu," zdůraznil Jakub Fischer.

Dotazování probíhalo od srpna do listopadu 2009, přičemž z 23 964 oslovených studentů se do výzkumu zapojilo 11 743 studentů. Na dotazník odpovídali studenti všech ročníků vybraných z matriky vysokoškolských studentů z celkem 191 fakult.

Pramen: www.msmt.cz