Pohled do tváře holokaustu ****************************************************************************************** * Pohled do tváře holokaustu ****************************************************************************************** 06.02.2010, autor: EVA HNÍKOVÁ Rozsáhlý archiv videí se svědectvími lidí, které pronásledovali nacisté, je nyní přístupný Tisíce osobních výpovědí ve více než třiceti jazycích nabízejí mnohovrstevnatý obraz minul Detailněji prohledávat obří databázi umožní počítačové programy, na jejichž vývoji se podí Co židům zakazovaly Norimberské zákony nebo jak probíhala selekce v koncentračních táborec v historických knihách a dokumentech. Osobní svědectví ovšem dává strohým faktům neskutečn rozměry, zvlášť když můžeme pamětníkovi pohlédnout do tváře. Pokud navíc vzpomíná téměř 52 z 56 zemí, získáme celkem slušnou databázi údajů, kterou využijí historici, ale třeba i ja sociologové, politologové, filozofové, religionisté či učitelé ve školách nebo filmaři. Po stopách anděla Vznik archivu inicioval americký režisér Steven Spielberg. Po dokončení Schindlerův seznam založil nadaci Shoah zachycující svědectví lidí, kteří přežili holokaus pronásledovaným pomáhali. V Česku se natočilo přes pět stovek interview. "Nejdříve jsem se Už jsem o minulosti nechtěla nikdy mluvit," vzpomíná na natáčení Renee Dvořáková. Nakonec svůj příběh přece jen odvyprávět a nelituje toho, ba naopak. Je ráda, že mohla promluvit o zemřela v koncentračním táboře kvůli udání. "Udělala jsem to taky pro dcery. Obě žijí v za s nimi o zážitcích z války nikdy moc nemluvila," podotýká Renee Dvořáková, jež se od roku aby unikla transportu. Další z pamětnic Eva Kleinová naopak o svém osudu už dříve s rodino otevřeně hovořila: "Nikdy jsem netajila, že jsem Židovka a že mě nacisté pronásledovali." archivu poskytla, aby "se lidé poučili a poznali, že život není procházka růžovým sadem". Natočením videí v devadesátých letech ovšem všechno teprve začalo. Odborníci nejprve nashr digitalizovali. Zároveň se postarali i o jejich bezpečné zálohování - jedna sada nahrávek sejfu na západním pobřeží Spojených států, druhá na východním. Archiv, který obsahuje nesk tisíc hodin videomateriálu, tak patří mezi největší digitální knihovny světa. Aby mohl vyd informace, musel ho doplnit precizní systém vyhledávání. Členové nadace začali nahrávky poslouchat a přiřazovat k minutovým segmentům podle potřeby Těch je nyní více než 55 tisíc a jsou hierarchicky setříděná. Zpracování hodinové nahrávky zefektivnění celého procesu zhruba hodinu. Aby se z gigantické databáze vytěžilo ještě více informací, přizvala nadace v roce 2001 na Měly v rámci mezinárodního projektu Malach veškeré nahrávky přepsat a umožnit jejich fullt prohledávání. Označení projektu vzniklo zkrácením jeho anglického popisu - Multilingual Ac Spoken ArCHives, tedy mnohojazyčný přístup do velkých audioarchivů. Slovo malach má navíc poetičtější význam, a to anděl nebo také kraloval či ustanovil králem. Čeština s příměsí jidiš Práci si rozdělilo několik týmů. Vědci z univerzity v Marylandu vy vyhledávání. Firma IBM se soustředila na přepisování anglických nahrávek. Univerzita Johns Baltimoru ve spolupráci s českými badateli převáděla do psané podoby východoevropské jazyk češtinu, slovenštinu, ruštinu, polštinu a maďarštinu. "Každému jazyku jsme se věnovali zhruba rok," popisuje Jan Hajič, ředitel Ústavu formální lingvistky Matematickofyzikální fakulty UK v Praze, který se se svým týmem na projektu pod Spolupracoval přitom s kolegy ze Západočeské univerzity v Plzni. Přepisovat nahrávky pomocí počítače však nebylo vůbec jednoduché. Pamětníci mluvili mnohdy používali slova z jiných jazyků, třeba z němčiny nebo jidiš, a často podléhali silným emoc úplně roztřese, rozhovor mě vyburcoval k pláči a já jinak plakat vůbec nemůžu," vzpomíná R Protože řada pamětníků emigrovala, poskytli své výpovědi navíc mnohdy v jiném než mateřské Projekt Malach skončil v roce 2007 s tím, že počítačové rozpoznávání nebylo dostatečně pře vyplatilo využít ho při prohledávání databáze. Americká grantová agentura už další peníze programu neposkytla. Nadějně rozjetá, ovšem časově velmi náročná práce pokračovala v jedno institucích. Vědci z katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni nyní představili vylepšen přepisu dosahuje chybovosti pod třicet procent, což je velký úspěch. Za chybu se totiž pov špatně doplněná předložka, která následné fulltextové prohledávání nezkomplikuje. "Nejprve přepsali čtvrthodinové úryvky ze čtyř stovek výpovědí. Posloužily jako model, na němž počí popisuje Josef Psutka mladší, jak s kolegy postupoval. Když byl počítač dostatečně "proško ho vědci přepisovat jednotlivé nahrávky - a to klasicky i foneticky. Tyto dva přepisy se p prohledávaly, čímž se dosáhlo lepších výsledků. "Tímto programem se tak podařilo naplnit v Malach, zatím alespoň pro češtinu," uvádí Josef Psutka. Bohatší historie Každé interview zachycuje vzpomínky na události před druhou světovou válk ní. V průměru trvá dvě hodiny. "Osobními vzpomínkami se prolínají dějiny velké části dvacátého století," upozorňuje Marti dokumentarista a konzultant Institutu USC Shoah Foundation pro vizuální historii, jak se d původní Spielbergova nadace. Překvapilo ho například, jak moc se liší vzpomínky pamětníků na tom, ve které zemi prožili válku. Výrazný vliv mělo i to, kam emigrovali. Pamětníci žij například často odmítali bavit o poválečných událostech. Mnohdy se pak totiž dočkali další byla země, kam židé z Česka emigrovali, exotičtější, tím otevřeněji zpravidla hovořili tře republiky," uvádí dále Martin Šmok. Archiv by se podle něj měl využíval hlavně při vzdělávání. "Zhlédnutí několika vybraných u odstartovat diskusi o holokaustu, ale také o obecnějších tématech jako spravedlnost, národ role člověka ve společnosti," domnívá se Šmok. Autenticitu považuje za hlavní přínos projektu Miroslav Vaněk, ředitel Centra orální histo soudobé dějiny Akademie věd ČR. "Všichni účastníci mohou do dějin sami promluvit. Lidé se jejich součástí," uvádí dále Vaněk a upozorňuje, že poskytnutí svědectví může v neposlední jako určitá "terapie" umožňující vyrovnání se s minulostí. Po druhé světové válce ovšem došlo k několika dalším genocidám. "Databázi chceme v budoucn svědectví lidí, kteří je přežili," plánuje Stephen Smith, výkonný ředitel Institutu USC Sh pro vizuální historii. Zástupci nadace se vydají sbírat výpovědi do Rwandy, Kambodže nebo do Bosny. Stephen Smith slíbil při slavnostním otevření Centra vizuální historie Malach v Praze. A zájemci o stáva od února mohou v knihovně MFF UK na Malostranském náměstí sami vyzkoušet, jak na ně osobní přeživších holokaust zapůsobí.