Univerzity se mají dělit podle prestiže ****************************************************************************************** * Univerzity se mají dělit podle prestiže ****************************************************************************************** 08.02.2010, autor: PAVLA KUBÁLKOVÁ Podle šéfa Akademie věd ČR by mělo být školné na univerzitách odstupňované podle prestiže a reforma se mu ale příliš nelíbí. PRAHA Připravovaná reforma vysokoškolského vzdělávání nebude mít vliv jen na samotné vysok Jakékoliv změny pocítí také Akademie věd, která se školami velice úzce spolupracuje, neboť spolu souvisí. I proto vedení akademie sleduje přípravu reformy a práci na takzvané Bílé knize. Ne vše al správný krok. "Nejsem velkým příznivcem Bílé knihy. Reformě vysokoškolského vzdělávání vytýkám hlavně ev zredukovat společenské přínosy vzdělání jen na jakýsi přímý inovační transfer a komerciona řekl LN předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Podle jeho slov to spěje k tomu, že z univerzit budou odcházet lidé, kteří jsou "ušiti" na segmentu průmyslu. "Vysokoškolské studium ale není jen o tom, že školíme chemiky a fyziky. Univerzita by jim širší vzdělání. Studenti by si měli uvědomovat, že se vzdělávají, ne že se jen učí, aby pa produkčním řetězci," dodal. Jednou z nejčastěji kritizovaných věcí v reformě terciárního vzdělávání je potlačení auton škol. Přestože ministerstvo školství, které reformu připravuje, tvrdí, že autonomie nebude školy to vidí jinak. I Jiří Drahoš považuje tento problém v celé reformě za základní. "Nen autonomii veřejných vysokých škol, považuji to za neštěstí. Současná reforma se ji snaží o filozofie: stát dává peníze, tak bude kontrolovat, jestli ta vysoká škola produkuje přesně myslí. Jenomže co je stát? Momentální vláda, momentální politické uskupení, které se za čt bude se na to dívat zase jinak," myslí si Drahoš. Zatím poslední verze Bílé knihy počítá například se zavedením tří typů vysokých škol: vzdě výzkumných a profesně orientovaných. Tento záměr považuje šéf Akademie věd za správný krok jednoduchý. Každý by jasně věděl, na jaký druh školy se přihlásil a na co je škola zaměřen bylo například to, které školy dělají kvalitní výzkum. Sem by pak od státu na něj mělo míř Ne jako je tomu nyní, kdy na něj všechny školy dostávají stejné finance, a to i přesto, že i práce na něm jsou na jednotlivých školách neporovnatelné. "Prospělo by rozdělení vysokých škol i podle jejich kvality. Nejsou a nikdy nebudou stejně by správné rozdělení na elitu, průměr a podprůměr," myslí si Jiří Drahoš. Počítá ale s tím rozdělení by se některým školám vůbec nelíbilo. Právě ale rozdělení na elitní školy by v budoucnu mohlo být, podle Drahoše, vodítkem při u školného. Jeho výši by totiž odstupňoval podle prestiže univerzit. "Tu by ale univerzity opravdu musely mít. Každý by věděl, že když se bude hlásit třeba na její studium na Karlově univerzitě stát víc, než když ji vystuduje v Horní Dolní. Ale jeho prestiž a budou se o něj prát nemocnice," vysvětlil. Nemyslí si tedy, že by zavedení školného na vysokých školách bylo asociální. Za samozřejmé sociálně slabí studenti byli od jeho placení osvobozeni. "Školné by mělo výchovný rozměr a škole trochu přispělo ke zlepšení finanční situace. Niko výrazně," dodal.