Karlín - měl černou duši

11.02.2010, Pavla Kreuzigerová

Vznik univerzitního městečka v pražské Invalidovně pozvedne celou lokalitu.

Poslední dekáda pomohla Karlínu vymanit se ze společnosti nejzanedbanějších pražských čtvrtí. Do přízně developerů se kdysi průmyslová část Prahy dostala hlavně ze dvou důvodů. Prvním je umístění v širším centru metropole, druhým fakt, že industriální ráz jeho architektury konvenuje současným trendům.

Karlínské proměny ale zdaleka nekončí. Vedle luxusních loftových bytů a moderních kancelářských budov lokalitu stále hyzdí chátrající stavby. Mezi ně patří i dominanta čtvrti, barokní Invalidovna. Dnes ji z části využívá Vojenský historický archiv.

Povodně z roku 2002 ale ukázaly, že pro archiv se naprosto nehodí. Vodou poničené archiválie jsou dodnes zmražené a na jejich restaurování stát zatím nemá finance.

Do budovy poničené přírodní katastrofou ministerstvo obrany investovalo 20 milionů korun. Žádá si ale další peníze.

»Zajištění její provozuschopnosti a finanční náročnost oprav, ať už po stránce restaurátorských prací či oprav všeho druhu, patří mezi naše největší starosti,« popisuje Josef Žikeš, ředitel Vojenského historického archivu.

Ministerstvo obrany proto rekonstruuje bývalá kasárna v Ruzyni a archiv se tam nejpozději do roku 2014 přesune.

Co bude s výjimečným areálem poté? Není divu, že láká developery, kteří by ho chtěli proměnit v hotel nebo rezidenční areál. Úmyslem resortu obrany ovšem je nabídnout jej přednostně jiné státní instituci.

Přednášky v předsíni

Zájem o Invalidovnu má Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Ta se už léta potýká s nedostatkem prostor.

»Jsme na tom momentálně nejhůře ze všech fakult Univerzity Karlovy. Působíme na dvanácti místech Prahy, a činí nám to problémy v rámci logistiky i finanční náročnosti,« popisuje Michal Stehlík, děkan fakulty.

Studenti běžně vystřídají i čtyři místa v různých částech Prahy během jediného dne. Některé katedry mají navíc své učebny ve velmi malých prostorách. Kupříkladu posluchači indologie se musejí spokojit s tím, že jejich přednášky se konají v místnosti původně koncipované jako předsíň.

Neustálému přejíždění studentů i vyučujících chce vedení fakulty učinit přítrž. Areál Invalidovny se mu jeví jako ideální pro vybudování nového kampusu.

»Jedná se o dostatečně velký objekt, navíc unikátní památku, tudíž by se zde spojovalo více pozitiv,« myslí si Stehlík. Z propočtů, které děkan nechal zpracovat, vyplynulo, že by se do Invalidovny mohly přesunout čtyři tisíce studentů a 350 zaměstnanců, tedy polovina fakulty. Její budoucí osu by tvořily tři budovy v centru a Invalidovna. Vypadly by například vzdálenější Jinonice.

Další výpočty hovoří o částkách nutných k revitalizaci Invalidovny. »Dosahují dvou miliard korun. Nutná by byla podpora rezortu školství, ale museli bychom zapojit i další zdroje,« upozorňuje Stehlík.

Skvostům sluší péče

Přesně na den deset let v Invalidovně strávil architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš. V 80. letech minulého století byl zaměstnancem archivu Národního technického muzea, který tam sídlil.

»Přál bych si, aby už konečně začala oprava a aby byl tento skvost konečně důstojně využit,« komentuje plány pražské filozofické fakulty Lukeš.

»Invalidovna byla postavena pro bydlení a služby. Prostě normální život válečných veteránů, nikoliv například k výrobě. Adaptace proto nebude tak náročná,« dodává.

Týká se to nejen místností v interiéru. Vhodné pro kampus jsou i vnější prostory. Jen těžko si lze představit příjemnější místo pro odpočinek mezi přednáškami než park se staletými platany a empirovou kašnou, kterými Invalidovna disponuje.

Nutnost péče o umělecké památky ovšem univerzitě mohou přinést i starosti.

»Rekonstrukce budovy bude vyžadovat konzultace s památkáři. Také další úpravy budovy v budoucnosti si zřejmě vyžádají jeich souhlas,« domnívá se Václav Bouček z realitní poradenské společnosti DTZ.

Vídeňská inspirace

Když vedení filozofické fakulty hovoří o svých plánech, neopomene zmínit vzor, z něhož čerpá - kampus Vídeňské univerzity. Do barokního areálu v Alser Strasse se přestěhovala v roce 1998. Dříve tam sídlila Všeobecná nemocnice, postavená z podnětu císaře Josefa II.

Když město Vídeň bývalou nemocniční budovu v roce 1988 darovalo univerzitě, bylo jasné, že bude nezbytné nejen ji revitalizovat, ale také restaurovat její nejcennější části. Přestavba trvala deset let. Ukázalo se, že objekt koncipovaný jako nemocnice je pro kampus vhodný. Posluchárny a knihovny vznikly na místech bývalých nemocničních pokojů a bez využití nezůstala ani místa kdysi spojená s nemocničním životem. Jedním z nich je kupříkladu Patologicko-anatomické muzeum, které vzniklo v jedné z věží. Dalším pak místní modlitebna.

Teď tam nemíří jen studenti. Po celý rok probíhají kulturní akce pro veřejnost. O otevřenosti kampusu svědčí i skutečnost, že v jeho prostorách sídlí kromě supermarketu, knihkupectví a několika restaurací také řada vídeňských firem - třeba cestovní kanceláře nebo directmarketingová a sofwarová společnost.

Karlínský magnet

O přesné podobě kampusu v Invalidovně je zatím předčasné hovořit. Jisté ale je, že vysokoškoláci by její okolí pozvedli.

»Napomohou rozvoji obchodů, restaurací, kulturních a sportovních zařízení a služeb v okolí. Pravděpodobně do lokality navíc přitáhnou další instituce nebo soukromé firmy,« domnívá se Lenka Hartmanová z realitní poradenské společnosti DTZ.

Míru přínosu kampusů pro danou lokalitu lze predikovat už před výstavbou. Užívají se k tomu studie ekonomického dopadu.

Díky nim se před rokem začal stavět kampus v britském Newportu ve Walesu.

»Jeho zbudování proto bylo základním kamenem celého programu regenerace Newportu,« upozorňuje Hartmanová.

Karlínu by ale studentský život mohl pomoci i z jiného důvodu. »Jinak by mu totiž mohlo hrozit, že se promění z jednoho extrému, chudé periferie, v druhý - čtvrť úředníků a zámožných lidí,« uzavírá Lukeš.

2 miliardy korun

Na tolik přijde přestavba Invalidovny v univerzitní kampus.