Karlín - měl černou duši ****************************************************************************************** * Karlín - měl černou duši ****************************************************************************************** 11.02.2010, Pavla Kreuzigerová Vznik univerzitního městečka v pražské Invalidovně pozvedne celou lokalitu. Poslední dekáda pomohla Karlínu vymanit se ze společnosti nejzanedbanějších pražských čtvr developerů se kdysi průmyslová část Prahy dostala hlavně ze dvou důvodů. Prvním je umístěn metropole, druhým fakt, že industriální ráz jeho architektury konvenuje současným trendům. Karlínské proměny ale zdaleka nekončí. Vedle luxusních loftových bytů a moderních kancelář lokalitu stále hyzdí chátrající stavby. Mezi ně patří i dominanta čtvrti, barokní Invalido části využívá Vojenský historický archiv. Povodně z roku 2002 ale ukázaly, že pro archiv se naprosto nehodí. Vodou poničené archivál zmražené a na jejich restaurování stát zatím nemá finance. Do budovy poničené přírodní katastrofou ministerstvo obrany investovalo 20 milionů korun. peníze. »Zajištění její provozuschopnosti a finanční náročnost oprav, ať už po stránce restaurátor či oprav všeho druhu, patří mezi naše největší starosti,« popisuje Josef Žikeš, ředitel Vo historického archivu. Ministerstvo obrany proto rekonstruuje bývalá kasárna v Ruzyni a archiv se tam nejpozději přesune. Co bude s výjimečným areálem poté? Není divu, že láká developery, kteří by ho chtěli promě rezidenční areál. Úmyslem resortu obrany ovšem je nabídnout jej přednostně jiné státní ins Přednášky v předsíni Zájem o Invalidovnu má Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Ta se už léta potýká s nedo »Jsme na tom momentálně nejhůře ze všech fakult Univerzity Karlovy. Působíme na dvanácti m činí nám to problémy v rámci logistiky i finanční náročnosti,« popisuje Michal Stehlík, dě Studenti běžně vystřídají i čtyři místa v různých částech Prahy během jediného dne. Někter navíc své učebny ve velmi malých prostorách. Kupříkladu posluchači indologie se musejí spo jejich přednášky se konají v místnosti původně koncipované jako předsíň. Neustálému přejíždění studentů i vyučujících chce vedení fakulty učinit přítrž. Areál Inva jeví jako ideální pro vybudování nového kampusu. »Jedná se o dostatečně velký objekt, navíc unikátní památku, tudíž by se zde spojovalo víc si Stehlík. Z propočtů, které děkan nechal zpracovat, vyplynulo, že by se do Invalidovny m čtyři tisíce studentů a 350 zaměstnanců, tedy polovina fakulty. Její budoucí osu by tvořil centru a Invalidovna. Vypadly by například vzdálenější Jinonice. Další výpočty hovoří o částkách nutných k revitalizaci Invalidovny. »Dosahují dvou miliard byla podpora rezortu školství, ale museli bychom zapojit i další zdroje,« upozorňuje Stehl Skvostům sluší péče Přesně na den deset let v Invalidovně strávil architekt a historik architektury Zdeněk Luk minulého století byl zaměstnancem archivu Národního technického muzea, který tam sídlil. »Přál bych si, aby už konečně začala oprava a aby byl tento skvost konečně důstojně využit plány pražské filozofické fakulty Lukeš. »Invalidovna byla postavena pro bydlení a služby. Prostě normální život válečných veteránů například k výrobě. Adaptace proto nebude tak náročná,« dodává. Týká se to nejen místností v interiéru. Vhodné pro kampus jsou i vnější prostory. Jen těžk představit příjemnější místo pro odpočinek mezi přednáškami než park se staletými platany kašnou, kterými Invalidovna disponuje. Nutnost péče o umělecké památky ovšem univerzitě mohou přinést i starosti. »Rekonstrukce budovy bude vyžadovat konzultace s památkáři. Také další úpravy budovy v bud zřejmě vyžádají jeich souhlas,« domnívá se Václav Bouček z realitní poradenské společnosti Vídeňská inspirace Když vedení filozofické fakulty hovoří o svých plánech, neopomene zmínit vzor, z něhož čer Vídeňské univerzity. Do barokního areálu v Alser Strasse se přestěhovala v roce 1998. Dřív Všeobecná nemocnice, postavená z podnětu císaře Josefa II. Když město Vídeň bývalou nemocniční budovu v roce 1988 darovalo univerzitě, bylo jasné, že nejen ji revitalizovat, ale také restaurovat její nejcennější části. Přestavba trvala dese se, že objekt koncipovaný jako nemocnice je pro kampus vhodný. Posluchárny a knihovny vzni bývalých nemocničních pokojů a bez využití nezůstala ani místa kdysi spojená s nemocničním Jedním z nich je kupříkladu Patologicko-anatomické muzeum, které vzniklo v jedné z věží. D modlitebna. Teď tam nemíří jen studenti. Po celý rok probíhají kulturní akce pro veřejnost. O otevřeno svědčí i skutečnost, že v jeho prostorách sídlí kromě supermarketu, knihkupectví a několik řada vídeňských firem - třeba cestovní kanceláře nebo directmarketingová a sofwarová spole Karlínský magnet O přesné podobě kampusu v Invalidovně je zatím předčasné hovořit. Jisté ale je, že vysokoš okolí pozvedli. »Napomohou rozvoji obchodů, restaurací, kulturních a sportovních zařízení a služeb v okolí do lokality navíc přitáhnou další instituce nebo soukromé firmy,« domnívá se Lenka Hartman poradenské společnosti DTZ. Míru přínosu kampusů pro danou lokalitu lze predikovat už před výstavbou. Užívají se k tom ekonomického dopadu. Díky nim se před rokem začal stavět kampus v britském Newportu ve Walesu. »Jeho zbudování proto bylo základním kamenem celého programu regenerace Newportu,« upozorň Karlínu by ale studentský život mohl pomoci i z jiného důvodu. »Jinak by mu totiž mohlo hr promění z jednoho extrému, chudé periferie, v druhý - čtvrť úředníků a zámožných lidí,« uz 2 miliardy korun Na tolik přijde přestavba Invalidovny v univerzitní kampus.