Děkan i přednosta, politik už ne

6.2.2010, rubrika: Kraj Karlovarský, strana: 2, autor: JAROSLAV NEDVĚD

LÉKAŘSKÁ FAKULTA UK V PLZNI Děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni byl Boris Kreuzberg zvolen už potřetí. Říká, že právnická aféra zasahuje celou Plzeň a upřímně lituje poctivé kolegy, pedagogy i studenty ze Západočeské univerzity

Plzeň - Je svého druhu rekordmanem. Od listopadu 1989 je totiž prvním člověkem, který byl potřetí zvolen děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Boris Kreuzbeg.

Za minulého režimu žil velmi soukromým životem. "Chodil jsem na procházky s dětmi, večer jim četl pohádky," říká. Pak přišel zlom a nástup do života veřejného. Zakládal Lékařskou komoru nebo Svaz lékařů. Stal se přednostou radiodiagnostické kliniky, dostal se do vedení lékařské fakulty. Kromě toho byl i čtyři roky radním Plzeňského kraje.

Když se ohlíží za svou profesní kariérou prohlašuje: "Zažil jsem pohádkový rozvoj svého oboru." Šel od obyčejného rentgenu v sedmdesátých letech k přístrojům, které dnes laikům připomínají vědeckofantastické filmy.

Boris Kreuzberg je křesťan a občas to dá najevo. "Člověk může jeden den hrát fotbal nebo volejbal a druhý den mu něco praskne v hlavě. Jsme všichni jak pára nad hrncem. Jako věřící říkám, že jsme v rukou Božích."

* Co jste dnes víc? Politik, lékař, učitel, manažer nebo úředník?

Už nejsem politik. S politikou jsem skončil. Bylo mi dáno nahlédnout do politické kuchyně, a to mi stačilo. Hodně lidem z akademické sféry to v politice příliš nevyhovuje, protože s některými stranickými názory nesouhlasí a nehodlají se všemu podvolit. Myslím, že pro profesionální politiky jsou atraktivní naše hlasy, ale akademické osobnosti jim někdy trochu vadí.

* Takže politika jste vyloučil a zbývá lékař, manažer, učitel, úředník. Co z toho jste nejvíc?

Mé podhoubí, základ, je pořád v medicíně. Jsem přednostou kliniky zobrazovacích metod. Ta vznikla sloučením radiodiagnostické kliniky a oddělení nukleární medicíny. Klinika tak už má sto lidí, takže není nijak malá. Medicínu nechci opustit, takže jako v předchozích letech budu funkce přednosty a děkana mixovat. Když jsem šel poprvé do funkce děkana nebo později do politiky, řekl jsem si, že když bude něco drhnout, tak uteču zpátky k medicíně. Kupodivu ale všechno klapalo. Je pro to ovšem bezpodmínečně nutné mít dobré zázemí všude, kde dělám a především ve výchozím bodě, kterým je klinika. A ta je ve velmi dobrém stavu a nikdy mou částečnou absencí neupadala.

* To vás tedy možná na klinice nepotřebují.

Tak bych to neřekl. Myslím, že mě tady rádi vidí. Domnívám se, že se podařilo vybudovat kliniku na špičkové úrovni, srovnatelné třeba s klinikami v Mnichově nebo Norimberku. Dostali jsme před časem asi sto dvacet milionů z evropských fondů na vybavení, takže máme kliniku v podstatě novou.

* Když jste se loni rozhodl ucházet opět o funkci děkana lékařské fakulty, co vás na tom lákalo?

Někteří kolegové si přáli, abych se o to ucházel. A vnitřní motivace? Necítím se tak starý, abych skončil ve starém železe.

* Máte kliniku, takže byste v žádném šrotu přeci nebyl.

Je pravda, že klinika je velkou seberealizací. Ale mě vždycky lákala veřejná činnost a osud mě zavál až do vedení děkanátu. Baví mě řízení na této úrovni. Aděkan navíc není jenom úředník, který pouze podepisuje jak dopadlo přijímací řízení. Fakulta je pestrý a dynamický organismus, jehož řízení není jednoduché. Navíc je děkan reprezentantem fakulty na veřejnosti. Také to je zástupce Karlovy univerzity na půdě Plzně, která chce být univerzitním městem.

* Akademickou obcí v Česku otřásla aféra kolem právnické fakulty v Plzni. Vyšetřují se podvody, protekce. Jak ten případ vnímáte vy?

I když vysoké školy usilují o publicitu, o takovou bych nestál. Je to průšvih, který se neměl stát, Řekl bych, že ta záležitost tak trochu zasahuje celou Plzeň. Když mluvím s kolegy, je znát, že stín aféry dopadl i na nás jenom proto, že působíme v Plzni. Občas se někdo zeptá, za jak dlouho u nás lidi vystudují. Je mi upřímně líto poctivých kolegů, pedagogů i studentů ze Západočeské univerzity. Vím, že jsou tam poctiví a kvalitní lidé.

* Jaký z problémů, které se objevily na právnické fakultě, by se mohl objevit i u vaší školy?

Akreditační komise už iniciovala revize a prověrky na jiných fakultách. Myslím, že to projde celou republikou. K určité revizi už došlo na úrovni Karlovy univerzity a rektorátu, který začal prověřovat zejména délky studia na fakultách. Pokud vím, tak v tom jsme žádný průšvih neměli. Samozřejmě si tohle musíme hlídat. A nemůžeme například brát uprchlíky z jiných fakult, kteří jinde neuspěli.

* Dá se říct, že po skandálu na právech v Plzni vás víc těší, že patříte ke Karlově a ne k Západočeské univerzitě?

Samozřejmě, že jsem rád. Co se pohybuji kolem naší školy se mě každou chvíli někdo ptal, kdy přistoupíme k Západočeské univerzitě.

* A napadlo vás někdy, že by se to uskutečnilo?

Žádný děkan lékařské fakulty, i při vší přátelskosti k Západočeské univerzitě, nemůže opustit logo Karlovy univerzity. To by byla velezrada. Přišli bychom o zahraniční prestiž, byl by to velký zásah do obrazu a pověsti fakulty. To ale neznamená, že si Západočeské univerzity nevážím - přes nedávné výkyvy je to velmi kvalitní univerzita.

* Narazil jste někdy na to, že třeba regionální politici se na vaši školu dívali jinak než na Západočeskou univerzitu, která je s Plzní víc spjatá?

Občas jsem měl pocit, že se na naši fakultu někdo dívá jako na kukaččí mládě odněkud z Prahy, zatímco Západočeská univerzita byla vnímána jako dítě Plzně.

* A máte nějaký recept, argument k tomu, abyste v Plzni pozici vaší školy vylepšil, zviditelnil?

Ten argument je jasný a hodně pádný: Pokud má někdo průšvih související se zdravím, jde především do fakultní nemocnice, což je naše sesterská organizace. Navíc naše fakulta představuje i část společenského života, studentského života. Budeme o sobě dávat víc vědět, ono je to důležité.

* Plánujete, že se za vašeho působení bude fakulta nějak rozrůstat?

Škola se snaží dosáhnout na evropské dotace, ze kterých bychom mohli získat peníze na výstavbu biomedicínckého centra a potom i na stavbu jednoho pavilonu teoretických oborů. To by byla vzpruha pro teoretiky, kteří na fakultě působí. Oni by část oborů mohli přesunout z Pavlovova a Procházkova ústavu, které jsou přecpané. Pokud by se tohle podařilo, byl by to velký úspěch.

* V poslední době je velkým tématem prasečí chřipka a očkování proti ní. Národ se dělí na odpůrce a příznivce očkování. Vy očkovaný jste?

Ne. Uvědomoval jsem si řadu možných vedlejších účinků očkování. Tím nechci prasečí chřipku bagatelizovat. Měl jsem nedávno přednášku o zničujících postiženích plic u lidí, kteří ji měli. Nálezy byly strašné a řada lidí na chřipku umřela. Nechci ji podceňovat jako třeba pan prezident, který mluví o mediální bublině.

* Pokud znáte možné následky, to se vůbec nebojíte, že když nejste očkovaný, prasečí chřipku dostanete?

Myslím, že jsem ji už měl, i když jsem to nenechal otestovat. Na začátku prosince jsem se vracel z Chicaga letadlem, kde mnoho lidí kašlalo. Do tří dnů jsem dostal horečku, bolely mě klouby a měl jsme šílený dráždivý kašel. Odležel jsem to za pár dnů. Ale nakazil jsem manželku, která pak ležela asi deset dnů a měla náběh na zápal plic. Naštěstí se to chytlo včas. Prasečí chřipka má prvky Španělské chřipky, na kterou po první světové válce zemřely miliony lidí. Naštěstí s tím umíme lépe bojovat. A bohudík množství postižených není veliké. Nejsem ten, kdo by rozhlašoval: Nenechte se očkovat. Ale netvrdím, že očkování nemůže mít vedlejší účinky. Je to velmi rozporuplná záležitost.

* Mezi politiky se stále vede válka o zdravotnické poplatky. Jste pro poplatky nebo vám vadí?

Existuje důvod, aby poplatky byly. Regulují přílišné vyšetřování a přílišné léčení lidí. Po jejich zavedení klesly počty lidí, kteří k lékaři jdou. Před zavedením poplatků jsme měli nejvyšší nemocnost v celé Evropě! A fakultní nemocnici to vynáší přes třicet milionů ročně, které upotřebí. Navíc ty peníze jdou na léčení vážně nemocných lidí. To znamená, že v poplatcích je princip solidarity s těžce nemocnými. Peníze se tak přesouvají například k léčbě rakoviny, která je šíleně drahá.

* Jeden z poplatků je ale hodně zvláštní. Je to poplatek za každou položku na receptu.

Myslím, že ten by mohl být zrušen.

***

* Boris Kreuzberg

Narodil se 29. května 1950

V roce 1974 absolvoval Lékařskou

fakultu Univerzity Karlovy v Plzni.

Od téhož roku pracuje ve Fakultní

nemocnici v Plzni.

Roku 1992 se stal přednostou

radiodiagnostické kliniky, která se

transformovala v kliniku zobrazovacích

metod. V letech 1997 až 2003 byl ve

dvou volebních obdobích děkanem

lékařské fakulty v Plzni.

Od roku 2002 do roku 2009 byl

členem KDU-ČSL.

V letech 2004 až 2008 byl radním

Plzeňského kraje pro životní

prostředí.

Loni byl potřetí zvolen děkanem

lékařské fakulty a do funkce nastoupil

v pondělí 1. února 2010.

"Člověk může hrát fotbal a druhý den mu něco praskne v hlavě. Jsme všichni jak pára nad hrncem. Jako věřící říkám, že jsme v rukou Božích."

"Občas jsem měl pocit, že se na naši fakultu někdo dívá jako na kukaččí mládě odněkud z Prahy, zatímco ZČU byla vnímána jako dítě Plzně."