České školství na chvostu, nejsou na něj peníze












            ******************************************************************************************

            * České školství na chvostu, nejsou na něj peníze
            ******************************************************************************************
            11.02. , autor: Veronika Rodriguez


            Do českých škol proudí stále méně peněz. Šetří se všude, ale nejvíc na základních školách.
            před patnácti lety posílal stát na vzdělání více než pět procent hrubého domácího produktu

            to bylo jen 4,1 procenta. Vyplývá to z čerstvých statistik Ústavu pro informace ve vzděláv
            Boj s krizí může mít několik podob, základem je však investice do vzdělání. S takovou loni
            tým ekonomů NERV. To když se Českem začala rozpínat ekonomická recese. Vláda si měla vzít 

            severských zemí, především z Finska, které se před lety dostalo z krize právě tak, že posl
            výzkum spoustu peněz.


            Vláda však rady neslyšela. Například vysokým školám pošle letos méně o 1,2 miliardy. Zatím
            univerzity 22 miliard korun, letos se budou muset smířit s 20,8 miliardy. "Provozní výdaje

            klesnou o čtvrtinu a investiční výdaje o více než 40 procent. Pro některé obory je to likv
            už koncem roku šéf české konference rektorů Petr Fiala.
            Nešetří se jen na univerzitách, hubnou i rozpočty nižších škol. A to stále víc. Jak vyplýv

            zprávy Ústavu pro informace ve vzdělávání, výdaje klesají už patnáct let. "Zatímco ještě v
            tvořily veřejné výdaje na vzdělávání více než pět procent hrubého domácího produktu, v roc
            jen 4,1 procenta HDP," uvádí zpráva.

            V přepočtu na jednoho žáka základní školy je to kolem padesáti tisíc korun za rok. Středoš
            průměru o pět tisíc korun víc.
            Česko se tak dostalo až na pomyslný evropský chvost. Například sousední Rakousko posílá do

            procenta HDP, Polsko 5,9 procenta HDP.

            O co méně pošle na žáka ve škole stát, o to hlouběji musejí do kapes sáhnout rodiče. Napří

            průzkumu, který loni pořádala Evropská unie, se měsíční životní náklady českého studenta v
            školy za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobily. Zatímco ještě v roce 2005 si studenti ze
            kolem 4500 korun, loni už to bylo 8163 korun. Téměř polovina příjmů přitom pocházela od ro

            "Na školy proto nastupují především děti movitějších a vzdělaných rodičů. Studentů, kteří 
            z rodin manuálně pracujících rodičů, je jen kolem třiceti procent. Hladinou nerovností tak
            nejproblematičtějším zemím v Evropské unii," zhodnotil Petr Matějů, člen expertního týmu m

            který se zabývá rovným přístupem k vysokoškolskému vzdělávání.
            Horší podmínky v přístupu ke studiu už podle něj mají jen mladí lidé z chudších rodin Maďa
            Přitom se sociální nerovnosti v Česku stále zvyšují.

            Ministerstvo proto vymyslelo řešení: studentské půjčky. Mohlo by jich být dokonce několik 
            by měly být vždy až poté, co student dokončí školu a začne vydělávat. Na pásce by přitom m
            průměrný plat v daném oboru. Půjčky se však mají týkat jen vysokoškoláků.