Jaká byla metodologie čili co říkají tabulky

16.2.2010

JAN KOUCKÝ, ALEŠ BARTUŠEK

VYSOKOŠKOLSKÉ TABULKY: NÁVOD K POUŽITÍ

Typologie Střediska vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty UK vznikla na základě analýz několika desítek ukazatelů z různých zdrojů a hodnotí a srovnává všech 26 českých veřejných vysokých škol a 136 jejich fakult.

Co se myslí slovem funkce SVP vymezilo šest základních funkcí českých veřejných vysokých škol: studijní, mezinárodní, výzkumnou, podnikatelskou, regionální a celoživotní.

U studijní funkce počet hvězdiček neznamená kvalitu, ale orientaci na bakalářské nebo dlouhé magisterské studium.

Mezinárodní funkce vypovídá o zapojení do mezinárodních aktivit, do mobility studentů nebo získávání finančních prostředků ze zahraničí; zohledňuje rovněž počet studujících cizinců.

Výzkumná funkce charakterizuje rozsah a úroveň vědecké a výzkumné činnosti, podíl doktorandů a kvalifikační úroveň akademických pracovníků.

Podnikatelská funkce vyjadřuje míru spolupráce školy s vnějšími partnery a výši prostředků, které získává z neveřejných zdrojů.

Regionální funkce vypovídá o spolupráci s kraji a městy, ale také o rozptýlenosti jejich studentů z hlediska místa bydliště.

Celoživotní funkce charakterizuje zaměření na distanční a kombinované studium, na další vzdělávání a vzdělávání dospělých.

Obdobně jako celé VŠ jsou hodnoceny i fakulty, avšak s výjimkou funkce podnikatelské, neboť za jednotlivé fakulty nejsou k dispozici jejich finanční ukazatele.

Jak si stojí fakulty Fakulty českých veřejných vysokých škol jsou srovnávány a hodnoceny v deseti oborových skupinách: - ekonomické fakulty - pedagogické fakulty a FTVS - umělecké školy a fakulty - filozofické, teologické a sociální fakulty - lékařské fakulty - právnické fakulty (následující fakulty najdete v Akademii, která vyjde za týden, 23. února) - technické fakulty - chemicko-technologické fakulty, MFF a FJF - přírodovědecké fakulty - zemědělské a veterinární fakulty

Kromě charakteristiky funkcí připravilo SVP devět ukazatelů, které popisují průběh studia a přechod na pracovní trh.

1) zapsaní 2009 - počet přijatých, kteří se zapsali ke studiu (k 31. 10. 2009)

2) šance na přijetí - kolik procent uchazečů bylo přijato (2009)

3) preference při zápisu - podíl přijatých, kteří se zapsali ke studiu, ke všem přijatým (2009);

4) neúspěšné ukončení studia - podíl studentů, kteří do konce roku 2009 ukončili studium neúspěšně; týkalo se studentů bakalářského studia zapsaných v roce 2005 a studentů "dlouhého" magisterského studia zapsaných v roce 2003;

5) přestup na jinou fakultu nebo školu - podíl z těchto zapsaných studentů, kteří do konce roku 2009 přestoupili na jinou fakultu či školu;

6) stále studující - podíl z těchto zapsaných studentů, kteří byli na konci roku 2009 stále ještě studenty stejného programu;

7) úspěšné absolvování studia - podíl z těchto zapsaných studentů, kteří do konce roku 2009 úspěšně absolvovali;

8) pravděpodobnost pokračování ve studiu - podíl absolventů z let 2008-2009, kteří zahájili další studium a byli v něm do konce roku 2009 stále ještě zapsáni;

9) míra nezaměstnanosti absolventů - podíl absolventů z let 2008-2009, kteří jsou nezaměstnaní v období půl až jeden rok po ukončení studia.

V případech, kdy ukazatel nebyl dostupný nebo nedával smysl (např. škola působí příliš krátkou dobu na to, aby mohla podobné výsledky vykázat), je jeho hodnota v tabulce nahrazena znaménkem minus.

SVP pro obě analýzy využilo hlavně následující čtyři zdroje údajů: sdružené informace matrik studentů SIMS; databáze SVP o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol; databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV); výroční zprávy jednotlivých veřejných vysokých škol.