Jasná volba: pražský "Matfyz“

15.2.2010, rubrika: Vysoké školy - informatika, strana: 8, autor: Jana Machálková

Kde se dá studovat nejlepší informatika? Prvním místům letošního žebříčku Hospodářských novin, které v tomto oboru letos porovnávaly jedenáct škol, kraluje silná trojka: Matematickofyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

„Matfyz“ je nejlepší ve vědě i v tom, kolik studentů vysílá na zahraniční stáže. Nejvíce ze všech sledovaných škol také dbá na výchovu vlastních doktorandů. Na čtvrtém místě letos skončila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Rozdíl mezi ní a třetí Masarykovou univerzitou však není ani jeden celý bod.

Odborníci favorizují MFF UK HN školy nabízející studium informatiky porovnávaly v těchto čtyřech kritériích: Světovost školy, Zájem o školu, Průzkum absolventů a Věda. Stejně jako u některých dalších porovnávaných oborů jsme se na názor ptali i odborníků z praxe.

Pro anketu jsme oslovili dvacet lidí, zejména zástupců velkých IT a telekomunikačních firem. Odpovědělo sedm z nich. Hodnocení expertů jsme nakonec do celkového výsledku nezapočítali – do žebříčku jsme totiž dodatečně zařazovali Českou zemědělskou univerzitu v Praze, která však v seznamu fakult pro odborníky chyběla, a tak ji nemohli „oznámkovat“.

Výsledky od expertů jsou tedy jen ilustrativní. Odborníci favorizují hlavně vítěze žebříčku – pražskou Matematickofyzikální fakultu. Dobré hodnocení získala také informatika vyučovaná na ČVUT, Vysoké škole báňské technické univerzitě Ostrava či Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity.

Sledované školy si (až na vítěznou Matematickofyzikální fakultu UK) dělají průzkum ohledně spokojenosti a uplatnění svých absolventů. Nejvyšší platy mají pět let po ukončení školy absolventi plzeňské Fakulty aplikovaných věd a Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Průměrný plat se tu pohybuje kolem 49 tisíc korun měsíčně.

I ostatní školy od absolventů zjistily,že v praxi pak pobírají nadprůměrné platy. Trh s IT odborníky totiž není v Česku stále ani zdaleka nasycen. A kvalitní odborníky firmy dokážou ocenit.

Práce se informatikům hledá opravdu snadno. Z výzkumu VUT v Brně vyplývá, že nejpozději tři měsíce po obdržení diplomu mělo práci v oboru 97 procent absolventů. Na Fakultě informatiky a statistiky pražské VŠE zase zjistili, že už v době promoce má 78 procent studentů zajištěno slušné místo v oboru.

Masarykova univerzita si dělá pravidelné výzkumy mezi absolventy všech svých fakult. „Podle statistiky MU jsou absolventi Fakulty informatiky na 1. místě ve spokojenosti s tím, co jim fakulta během studia poskytla do života,“ napsali zástupci školy do dotazníku pro HN.

Ze Zlína do ciziny? Těžko Žebříček HN nedokáže uchazečům zodpovědět otázku, kde je samotná výuka informačních technologií skutečně nejkvalitnější. Úroveň výuky jsme totiž v našem šetření obsáhnout nedokázali. Pokud je však pro vás důležité například to, kolik studentů může na dané škole vycestovat alespoň na jeden semestr do zahraničí, přihlaste se na „Matfyz“ nebo na Fakultu informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Tady do ciziny vyjíždí kolem 3,5 procenta studentů. Nejslabší je v tomto ohledu zlínská Univerzita Tomáše Bati a dodatečně zařazovaná Česká zemědělská univerzita.

Nejvíce semestrů jazykových kurzů nabízejí na VUT v Brně (55) a na „Matfyzu“ (46). Tyto školy a ještě Univerzita v Hradci Králové nabízejí také kolem třiceti odborných předmětů, které si čeští studenti mohou zapsat v cizím jazyce.

Co se týká vědy, i tady zabodoval pražský „Matfyz“ – získal největší možný počet bodů. Vynikající badatelské výsledky má i Fakulta informatiky brněnské Masarykovy univerzity a Fakulta elektrotechnická na ČVUT.