Karlova univerzita se drží v čele, propadla Plzeň
15.2.2010, rubrika: Vysoké školy - informatika, strana: 8, autor: Jana Machálková NADTITULEK: Právo Letošní srovnání čtyř tuzemských právnických fakult nepřineslo žádné zemětřesení. Žebříček opět vede Karlova univerzita v Praze, na kterou dotahuje brněnská Masarykova univerzita. Na třetím místě skončila Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, výčet uzavírá letošními skandály poznamenaná Západočeská univerzita v Plzni. Pořadí je stejné jako v předchozích dvou letech, kdy HN tento žebříček rovněž sestavovaly. Studium práv patří mezi obory s nejvyšším převisem nabídky a poptávky. Pro představu: čtyři české právnické fakulty loni obdržely téměř 14 tisíc přihlášek (někteří lidé se samozřejmě hlásili na více škol současně), u přijímaček však uspělo jen 3200 uchazečů. Nejvybíravější je Olomouc HN letos právnické fakulty porovnávaly na základě čtyř kritérií - Světovost školy, Zájem o školu, Spokojenost absolventů a Věda. Pokud uvažujete o studiu práv, vězte, že nejmenší šanci na přijetí máte v Olomouci, kde berou jen 12 procent přihlášených. V Plzni akceptují pouze 15 procent uchazečů a dvě největší české univerzity - Karlova v Praze a Masarykova v Brně - rozesílají dopis o přijetí asi pětině lidí, kteří uspěli u přijímacích zkoušek. Zajímalo nás také, kolik přijatých se ke studiu skutečně zapíše. Vypovídá to o prestiži školy - jestli se na ní lidé toužili primárně dostat, nebo jestli pro ně představovala pouze záchrannou variantu. I v tom vede Olomouc, kam se zapíše 99 procent přijatých. Následuje Plzeň, kam skutečně nastoupí 90 procent přijatých. V Praze se zapíše 87 procent uchazečů. Nejmenší zájem je v tomto ohledu o brněnská práva, kam skutečně nastoupí "jen" 74 procent přijatých. Dalším posuzovaným kritériem byla jazyková výuka na škole a také podíl studentů, kteří mají šanci vyjet alespoň na jednosemestrální pobyt do zahraničí. Do zahraničí nejlépe z Prahy Do ciziny vysílá nejvíce studentů Karlova univerzita (3,4 procenta ze všech studentů) a Univerzita Palackého (2,9 procenta). Nejmenší šance na poznání zahraničního univerzitního prostředí mají studenti z Plzně, odkud loni vyjelo jen 1,2 procenta posluchačů. Masarykova univerzita loni do světa vyslala 2,4 procenta budoucích právníků. Nejširší výuku jazyků nabízí pražská a brněnská univerzita. Na UK si čeští studenti mohou zapsat až 57 odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Na Masarykově je to 31 předmětů, v Olomouci 16 a v Plzni 12 předmětů. Dalším důležitým hodnotícím kritériem je věda. Před započtením badatelských výsledků bylo pořadí právnických fakult následující: Karlova univerzita, Palackého univerzita, Masarykova univerzita a Západočeská univerzita. Právě věda však Brno vyšvihla na druhé místo. V Brně připadá na jednoho akademika 2,72 vědeckých výsledků za rok, v Praze je to 2,62 výstupů. Nejčastěji jde o články v českých odborných časopisech a kapitoly v knihách. Do prestižních časopisů, zařazených do světové databáze Web of Science, pražská i brněnská fakulta přispěly pouze po dvou textech. V Plzni, a zejména v Olomouci to s vědou příliš slavné není. Palackého univerzita je v této kategorii zdaleka nejslabší, na osmaosmdesát přepočtených akademických úvazků tu za rok 2009 vyprodukovali pouze 14 vědeckých výsledků. Vyplývá to z aktuální tabulky Rady vlády pro vědu a výzkum, ze které HN čerpaly. V Plzni je to 106 výsledků na 124 akademiků. Do takzvaných impaktovaných časopisů (periodika zařazená ve Web of Science) lidé z Plzně ani z Olomouce vůbec nepřispěli. MEZITITULEK:"Síto" u přijímaček 14 tisíc přihlášek ke studiu obdržely loni čtyři právnické fakulty v Česku. U přijímaček uspělo 3200 uchazečů. Anketa Jaká je úroveň právnických fakult v Česku? Josef Baxa, šéf Nejvyššího správního soudu Nevidím nějak podstatný rozdíl mezi premianty jednotlivých fakult, rozdíly budou pravděpodobně až v počtu průměrných nebo podprůměrných studentů. Je těžké ale určit tu mez. Dobrý právník musí mít velmi dobře vyvinuté právní myšlení a jednat eticky, tyto schopnosti jsou důležitější než výuka "paragrafů" nazpaměť. Jan Komárek expert na právo EU, doktorand z Oxfordu Dobří absolventi vychází ze všech fakult, stejně jako ti špatní. Problém u českých absolventů je, že nejsou dostatečně poučeni v oblasti právní etiky. Být právníkem není jako prodávat housky, člověk má ohromnou zodpovědnost. Z informací, které mně zatím byly dostupné, vím, že olomoucká právnická fakulta má předmět právní etika a dokonce má i svoji učebnici. |
|