Nové hodnocení vysokých škol












            ******************************************************************************************

            * Nové hodnocení vysokých škol
            ******************************************************************************************
            16.2.2010 | rubrika: Akademie | strana: 25 | autor: RADKA KVAČKOVÁ [ URL "search.asp?waz=%

            %c1%22"]



            Hlásíte se na VŠ? Přinášíme pro vás typologii, která mapuje silné a slabší stránky veřejný
            jejich jednotlivých fakult


            V tomto a příštím vydání Akademie přinášíme hodnocení českých vysokých škol a fakult. O ně
            se ve spojení s odborníky pokoušeli i v minulých letech, ukázalo se ale, že vzniklé žebříč

            nebezpečí přílišného zjednodušení, a tím i zkreslení.
            Dnešní vysoké školství už úplně neodpovídá tradičním představám. Skutečnost, že na nich st
            polovina populace příslušného věku, vede k větší různorodosti. Školy začaly plnit řadu nov

            a zároveň přesahovat hranice států. V této mnohosti a rozmanitosti nemohou ovšem všechny d
            nadprůměrných výsledků v celé šíři svých činností, proto se různě profilují.
            Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými vědeckovýzkumnými univerzitami („c

            excelence“) v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na omezený počet oblastí výzku
            vytvářejí podmínky pro úzkou specializaci. Některé vysoké školy své uplatnění spatřují zej
            jiné směrují hlavní úsilí do rozvoje svého regionu, což může zahrnovat i různé vzdělávací 

            dospělé, ale také přenos znalostí nebo výsledků aplikovaného výzkumu mezi malé a střední p
            K porovnávání přitom často chybí všeobecně přístupné a srozumitelné, nebo dokonce srovnate
            o těchto zaměřeních a funkcích. Hodnoticí žebříčky, které se v posledních letech ve světě 

            většinou zaměřují pouze na nejsnáze měřitelné ukazatele, jako je například výkonnost škol 
            či podíl doktorandů na počtu všech studentů. Tím ovšem rozmanitost funkcí škol nepřípustně
            Vlastně je tlačí do činností, které pro ně nemusí být vůbec efektivní.

            Z uvedených důvodů vznikla v posledních letech řada nových celoevropských i národních proj
            mají srovnávat vysoké školy podle jejich různých funkcí. Výsledkem podobných srovnání ovše
            být žebříčky, jak je známe dosud, ale spíše informace o tom, v čem spočívají silné stránky

            školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky, kam míří.
            Tímto směrem se letos vydaly i Lidové noviny. Jan Koucký a Aleš Bartušek ze Střediska vzdě
            Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (SVP), které s podporou ministerstva školst

            typologii českých vysokých škol, zpracovali pro přílohu Akademie sérii tabulek a ukazatelů
            vysoké školy jako takové, tak i fakulty v celkem deseti oborových skupinách. K jejich čten
            jediné: čím víc hvězdiček, tím lepší hodnocení.


            Dnes přinášíme první část, 23. února pokračujeme fakultami: technickými, přírodovědeckými,
            technologickými, zemědělskými a veterinárními.