Zlepšováky berou peníze špičkové vědě ****************************************************************************************** * Zlepšováky berou peníze špičkové vědě ****************************************************************************************** autor: EVA HNÍKOVÁ LUDĚK VAINERT, 16.02.2010 Nedávno zavedený systém hodnocení výzkumu přezdívaný kafemlejnek podporuje chrlení nekvali Část peněz na vědu se v Česku dělí metodou, která nemá ve světě obdoby. Staneme se vzorem následování, nebo odstrašujícím příkladem? První rok ostrého provozu systému pro přidělová vědeckých institucí (nyní je to asi 9 mld z celkových 25 mld, které dává český stát na věd blíže máme k druhé variantě. Některé týmy už začaly po desítkách chrlit bezvýznamné vědecké výsledky, což ubírá peníze výzkumníkům. "Výše finanční podpory pro vědce oceněné Českou hlavou, jako je onkolog Josef virolog Antonín Holý, závisí na tom, kolik drobných vylepšení uplatní třeba Výzkumný ústav Rapotíně," upozorňuje částicový fyzik Jiří Chýla. Nová metodika hodnocení přezdívaná kafemlejnek také rozdělila vědeckou obec: Jednu stranu převážně Akademie, druhou hlavně vysoké školy. "Názory jednotlivých institucí se do značné podle toho, zda je pro ně výsledek hodnocení příznivý, či ne," připouští Tomáš Zima, děkan fakulty UK v Praze. Jeho pracoviště obstálo na výbornou, a tak nový systém v duchu svých p převážně chválí. "Sama podstata metodiky je dobrá, představuje krok k objektivnějšímu hodn Zima, zároveň ovšem připouští, že by se posuzování výsledků mělo neustále zdokonalovat. To Fyzikálního ústavu Akademie věd by rozhodně nic nevylepšoval: "Kafemlejnek je třeba zabít. vpřed A jak kafemlejnek funguje? Výsledky práce badatelů se zjednodušeně řečeno "přemelou" články v časopisech, knihy, patenty a další výsledky se přidělují body. Po jejich sečtení skóre instituce a pak trojčlenkou vypočítáme balík financí, které jí náleží. Body se střád období uplynulých pěti let, aby systém nepodléhal meziročním výkyvům. Donedávna se peníze určené na opravy budov, energie, platy badatelů a vybavení laboratoří méně podle zvykového práva. Změnil to právě až kafemlejnek. "Metodika jako celek je krokem vpřed a doufáme, že ne posledním," věří Zbyněk Škvor, prodě Elektrotechnické fakulty ČVUT. Podobný názor zastává i Juraj Ševčík, děkan Přírodovědecké Univerzity Palackého v Olomouci. Hlavní podstata systému je podle něj správná. "Metodika u poměrně transparentní dělení veřejných prostředků," říká Juraj Ševčík, ale zároveň vnímá i nejproblematičtější považuje paušální bodování vědeckých výstupů bez ohledu na jejich kval Námitek proti metodice ovšem existuje celá řada - a většinou jsou oprávněné. Kafemlejnek n nezohledňuje rozdílnou finanční náročnost jednotlivých oborů. Jeden fyzikální experiment m matematikovi naopak postačí k práci třeba jen obyčejný počítač. Pochybnosti vyvolávají tak bodované výstupy samy o sobě -peníze se přidělují i za článek ve sborníku, z praktických a vylepšení softwaru, popis nové metodiky nebo za užitný vzor. Ten si na rozdíl od patentu, oponenturu, může přihlásit prakticky každý na základě zhruba stránkového pojednání. A inov zvládne zkušený odborník jako na běžícím páse. Kvalitu vylepšení přitom nikdo neposuzuje. Právě počet těchto "měkkých" výsledků začal v poslední době několikanásobně narůstat (viz totiž badatelé chrlí snadné body ve velkém, pomohou své mateřské organizaci k většímu balí úsilím, než kdyby zveřejnili článek v prestižním časopise. U Akademie představují obodované výsledky kvalitního bádání, tedy publikace v uznávaných č patenty, zhruba 85 procent všech výsledků. Většina ostatních institucí v podílu "tvrdé" vě zaostává. Přesto by Akademii při rozdělování peněz podle kafemlejnku čekaly výrazné škrty. tom podle akademiků má právě zkreslující metodika. Chceme přísná kritéria "I z pokřivených dat můžeme získat zajímavé informace," domnívá se z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV a připomíná, že platí dogma "máš-li data, anal souhlasí i Jiří Chýla: "Když vybereme smysluplné ukazatele, můžeme mezi sebou porovnávat v třeba jednotlivé ústavy Akademie." Univerzita Karlova s 4100 akademickými a vědeckými pracovníky a více než 50 tisíci student aktuálních výsledků 3,6krát větší vědecký výkon než Masarykova univerzita v Brně. Tam se v studentů a na bádání a výuku se soustředí zhruba 1500 lidí. Když vezmeme v úvahu jen článk časopisech, UK předčí MU dokonce čtyřnásobně. Univerzita Karlova má 17 fakult, z toho pět lékařských, jednu farmaceutickou, přírodovědec matematickofyzikální. Jejich význam pokládá prorektor MU Mikuláš Bek z pohledu hodnocení d metodiky za klíčový. UK podle něj navíc profituje z těsné spolupráce s Akademií. "Naše uni pouze devět fakult, z toho jednu lékařskou a jednu přírodovědeckou. Jako celek je proto v znevýhodněna," uvádí Bek. A jaké další souvislosti přinesla nová data? Například Fyzikální ústav AV představuje zhru Akademie, vyprodukuje však 15 procent bodů. V počtu bodů za publikace v kvalitních časopis ústav dokonce o 63 procent předhání celé ČVUT. Dalo by se namítnout, že se vysoké školy soustřeďují spíše na bádání, jehož výsledky jsou praxi. Jenže ani tady Akademie nezaostává. Veškeré vysoké školy mají v porovnání s ní jen bodů za patenty. Zajímavé informace přináší i pohled na strukturu výsledků. U Vysoké školy chemicko-technol představují body za "tvrdé" výsledky v podobě publikací v kvalitních časopisech a patenty celkového skóre, u Vysokého učení technického v Brně ovšem jen asi čtvrtinu, u ČVUT pak mn než polovinu. "Někteří kritici metodiky vystupují tvrdě proti tomu, aby brali v úvahy prak jako třeba užitný vzor. My se jako technická škola domníváme, že tam takové výsledky patří Havlíček, rektor ČVUT. Souhlasí ale se zpřísněním kritérií. "Body za užitný vzor by se měly započítat jen pokud povede k novému výrobku," navrhuje Hav Také univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem získala za publikace v kvalitních časopisec jen méně než polovinu bodů. "Máme Fakultu umění a designu nebo velké katedry hudební a výt Nejsou zaměřeny na posílání článků do uznávaných časopisů," vysvětluje rektorka UJEP Iva R přiznává, že je spokojená s dynamikou vývoje. Množství bodovaných výsledků, které její uni totiž každým rokem výrazně narůstá. Rada zveřejnila výsledky hodnocení po fakultách a ústavech, peníze ovšem dostane vysoká šk jako celek. Jak je rozdělí, závisí více méně na ní. "V rámci školy chceme kopírovat metodi dostane, kdo je vydělal," říká Václav Havlíček. Akademie se naopak chystá použít pro dělen kritéria. Systém odložený do babyboxu Nejtvrdší kritika metodiky se ozývá z řad akademiků. I ti však o vytvoření systému, který by měřil výkon výzkumných organizací a jejich výstupy oceňoval. "Ideovým původcem systému je Akademie věd, " říká sekretář rady Marek Blažka. "Její návrh úředníci převedli do příslušných předpisů a metodiky. Současný systém je dítětem Akademie, odložila do babyboxu a ještě na něj nadává." Biochemik Václav Pačes, tehdejší šéf Akademie nesouhlasí: "Je to přesně naopak. Náš návrh úředníci nevzali v úvahu a vypracovali absurdn který není srovnatelný s ničím kdekoliv na světě. V momentě, kdy bylo jasné, že se reforma podpoře podprůměru, jsem se stal jejím odpůrcem." "Systém hodnocení používaný v Česku nemá ve světě obdobu," říká Petr Ráb, což podle něj le jeho kvalitě. Když je metodika zavedená vládní Radou pro výzkum, vývoj a inovace tak dobrá jiný nepoužívá? "Podobným systémem dělí část peněz například švédské univerzity," upozorňu rady Vladimír Haasz. Ty ovšem zohledňují jen citace a publikace v kvalitních časopisech. M hodnotila veškeré vědecké výstupy, podle Haasze skutečně jinde neexistuje. A jaká budoucnost kafemlejnek čeká? Podle rady bude fungovat v nezměněné podobě až do roku má začít zohledňovat různou nákladnost oborů. Mnohé kritiky však ani tohle vylepšení neusp nejvhodnější přepočítávat vědecký výsledek přímo na peníze," uvádí Jaromír Leichmann, děka fakulty MU. Jiří Chýla považuje za nezbytný lidský faktor. Suchá čísla by se měla posoudit "Jakýkoli vstup lidského faktoru vnáší do hodnocení subjektivitu. Hrozí ,akademická korupc Ševčík. Petr Ráb ovšem s jeho námitkou nesouhlasí: "To není kritika metody hodnocení vědy bohužel obecného společenského klimatu." *** Výsledky celkem Celkem hodnocených výzkumná organizace výsledků získané body Matematicko-fyzikální fakulta UK 3152,44 127 638 Fyzikální ústav AV 2185,90 101 042 Přírodovědecká fakulta UK 2240,25 70 157 1. lékařská fakulta UK 2373,12 63 241 Přírodovědecká fakulta MU 1875,83 60 309 Ústav org. chemie a bioch. AV 999,40 52 381 Fakulta elektrotechnická ČVUT 1909,46 43 786 Přírodovědecká fakulta UP 1059,14 42 259 Ústav fyz. chem. J. Heyrovského AV 691,69 37 899 Biologické centrum AV 947,03 33 212 Hodnocení za články v zahraničních oponovaných časopisech výzkumná organizace počet článků získané body Matematicko-fyzikální fakulta UK 2525,06 120 453 Fyzikální ústav AV 1875,02 98 115 Přírodovědecká fakulta UK 1463,49 64 283 1. lékařská fakulta UK 1189,54 54 665 Přírodovědecká fakulta MU 1265,11 54 607 Ústav org. chemie a bioch. AV 836,32 47 349 Ústav fyz. chem. J. Heyrovského AV 629,71 37 370 Přírodovědecká fakulta UP 761,46 36 749 Biologické centrum AV 793,93 31 968 Fakulta chemicko-technologická UPCE 694,21 30 675 Hodnocení podle patentů výzkumná organizace počet patentů získané body Ústav chemických procesů AV 16 4020 Ústav organické chemie a biochemie AV 28 3760 Ústav experimentální botaniky AV 11,71 3590 Farmaceutická fakulta UK v Hradci králové 11 2780 Ústav makromolekulární chemie AV 22,04 2601 Přírodovědecká fakulta UP 14,79 1929 Výzkumný ústav textilních strojů Liberec 9 1920 Fakulta strojního inženýrství VUT 9 1900 Fakulta elektrotechnická ČVUT 14,33 1646 Fakulta strojní ČVUT 14 1480 Mikrobiologický ústav AV 13,23 1449 Zdroj - Rada pro výzkum, vývoj a inovace Kde se dělá kvalitní věda? Přinášíme seznam institucí, které jsou podle současného hodnoce výzkum, vývoj a inovace nejproduktivnější. Z počtu bodů lze odvodit, jak daná fakulta či ú financování univerzity nebo Akademie. Bodový zisk neodráží přímo kvalitu instituce, zásadn její velikosti a zaměření. Systém je podle mnoha kritiků neobjektivní. Intenzitu sporů zvy množství peněz na výzkum v důsledku recese omezuje. Oslíček se otřásá čím dál méně a boj o hromádku zlaťáky dopadnou, proto sílí.