Co vysoké školy nabízejí ****************************************************************************************** * Co vysoké školy nabízejí ****************************************************************************************** 16.2.2010 O tom, jak české veřejné vysoké školy naplňují jednotlivé funkce, vypovídá tabulka, která rokům 2008 a 2009. Hodnota každé funkce je označena pomocí hvězdiček, přičemž vyšší hodnot hvězdiček) znamená vyšší úroveň příslušné funkce a naopak. Opatrnější interpretace je přitom zapotřebí u funkce studijní, která má dva póly, a počet nevyjadřuje míru naplňování funkce jako u ostatních, ale slouží spíše jako jakýsi ukazatel školy mezi oběma póly. Každá škola může u každé funkce získat jednu až pět hvězdiček. Jak rozumět hvězdičkám Z tabulky je tak možné vyčíst profily jednotlivých škol na základě šesti definovaných a popsaných funkcích. Školy přitom samozřejmě mohou získat větší počet u jediné funkce, ale mohou vynikat i v několika funkcích současně. Například UK a VŠCHT ne pět hvězdiček ve čtyřech ze šesti funkcí, VŠCHT navíc ve výzkumné funkci mezi ostatními šk dominuje. Čtyř a více hvězdiček v nejméně čtyřech funkcích dosahují MU nebo VŠUP, ani jedna z nich v z funkcí není mezi českými veřejnými vysokými školami zcela v čele. Na druhé straně VFU do hvězdiček "pouze" ve třech ze šesti definovaných funkcích, ve dvou z nich (podnikatelské a však vůbec nejvyšší hodnotu ze všech škol. Na základě rozboru vztahů mezi šesti definovanými funkcemi se potvrdily některé důležité v například, že školy orientované na navazující studium (magisterské a doktorské) mnohem čas nadprůměrných výsledků také v mezinárodní funkci. Naproti tomu zaměření škol na kratší bak souvisí s jejich orientací na regionální funkci. Důraz školy na mezinárodní funkci navíc často pozitivně souvisí se zaměřením na výzkum; od pravidla se však odchylují například JAMU a VŠUP, které dosahují nadprůměrných výsledků po mezinárodní, nebo JU a UPA, u nichž naopak nevýrazné výsledky ve funkci mezinárodní koexis mírně nadprůměrnými hodnotami výzkumné funkce. Dalšími zajímavými vazbami jsou pozitivní vztahy mezi funkcí výzkumnou a podnikatelskou. V jsou například VFU s nadprůměrnou pouze podnikatelskou funkcí nebo UPA s průměrnou výzkumn podprůměrnou podnikatelskou. Silnější vztah funguje rovněž mezi funkcí podnikatelskou a ce v tomto případě představují výjimku například VUT s vyšší hodnotou podnikatelské a VŠUP s celoživotní funkce. Naopak příliš časté nebývá současné zaměření na mezinárodní i na regionální funkci (výjimk JAMU a OU). Nejsilnější negativní vazba se však projevuje mezi výzkumnou a regionální funk představují pouze školy s oběma těmito funkcemi nepříliš významnými, jako je AVU a ČZU). Z prakticky nelze najít školu, která je zároveň silná ve výzkumu -a to dokonce na mezinárodn zároveň orientovaná na regionální funkci. Přitom význam mají obě orientace. Jak rozumět procentům Ukazatele uvedené ve druhé tabulce popisují průběh studia na dané šk přijímacího řízení až po absolvování a následné uplatnění absolventů na trhu práce. Zajíma pro uchazeče o studium na českých veřejných vysokých školách. V prvním sloupci tabulky je počet studentů zapsaných do studia na jednotlivých školách v tomto školním roce. Nejvíce s zapsáno na naše dvě největší univerzity -MU a UK -, naopak nejméně na umělecké AVU a VŠUP vzniklou VŠTE. Zdaleka největší šanci na přijetí mají uchazeči o studium na VŠTE, VŠCHT, ČVUT a VŠB-TU, n pravděpodobností přijetí přicházeli vloni k přijímacím zkouškám uchazeči o studium na uměl VŠUP, AVU, AMU a JAMU. Uchazeči, kteří se dostali na více vysokých škol najednou, se větši na ty školy, kde byla větší konkurence. Naopak jako druhou volbu brali především již jmenovanou VŠTE (podle údajů ÚIV se v roce 20 přihlásilo 1209 uchazečů, přijato jich bylo 1088, ale zapsalo se pouze 63) a částečně i VŠ největší nepoměr mezi počtem přijatých a skutečně zapsaných ke studiu. Největší pravděpodobnost, že studium úspěšně nedokončí, mají ti, kdo nastoupí na ČVUT, VŠC průběhu studia se nejčastěji (ať už v rámci školy, nebo mezi školami) přestupuje z UTB, JU Poměrně velký podíl studentů -hlavně na pražských UK a VŠE -po 4 letech v případě bakalářs 6 letech v případě magisterského studia stále ještě studuje. Největší pravděpodobnost úspě mají studenti AMU, JAMU a VFU. Školy se také liší podle toho, jaká část absolventů pokračuje v navazujícím programu studi v magisterském a doktorském studiu. Nejvyšší podíl absolventů, kteří pokračují ve studiu, VŠPJ. Nejnižší je naopak na uměleckých AVU a VŠUP, především však proto, že na těchto škol naprosto převažuje pouze "dlouhé" magisterské studium. Podíl nezaměstnaných ukazuje na celkově dobrou zaměstnatelnost absolventů českých veřejnýc míra jejich nezaměstnanosti je totiž nižší než ve většině evropských zemí. Přesto však je absolventi některých škol mají větší problémy. ***