V Česku není mnoho vysokoškolských oborů, které by za sebou nechávaly tak velký zástup nepřijatých a zklamaných studentů. Žurnalistika na pražské Karlově univerzitě brala vloni jen zhruba každého desátého uchazeče a ještě nedávno jen každého dvacátého. Jenže lesk z výhry v téhle přijímačové loterii může překvapivě rychle vyblednout. Místo inspirativního studijního prostředí, které poskytuje smysluplné vzdělání a otevírá cestu k zajímavé a důležité práci, totiž na studenty padá tíha zbytečnosti a nudy.

Plzeňská pobočka Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze má od začátku února nového děkana. Do funkce nastoupil bývalý krajský radní Boris Kreuzberg, který ji zastával již v období 1997 - 2003. Děkan chce rozšířit možnosti zahraničních stáží a udržet sociální a prospěchová stipendia. Dále chce rozvíjet vztahy s Fakultní nemocnicí Plzeň a institucemi města a aktivně se zapojit do vědeckých projektů.

V Praze byla otevřena jedna z největších digitálních knihoven na světě. Obsahuje přes 50 tisíc rozhovorů s lidmi z celého světa, kteří prožili holocaust. V Evropě je knihovna zcela přístupná zatím jen na 3 místech, vedle Prahy i v Berlíně a Budapešti.

V praxi se ukázalo, že školné navzdory proklamacím o jeho užitečnosti nezvyšuje výkonnostní motivaci studentů. Při motivaci výběru uchazečů o studium naopak zavedení školného oslabuje výlučné uplatňování kritéria výkonnosti. Školné totiž představuje sociální selekci, která omezuje rovnost přístupu mozků ke znalostem.

Tři pedagogové a zhruba šedesát studentů. Taková je vizitka Střediska ibero-amerických studií (SIAS) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, malého, ale elitního pracoviště, jehož vedoucím je Josef Opatrný. Často vystupuje v médiích, čile publikuje. Větší autoritu na Latinskou Ameriku v tuzemsku nenajdete, byť by to vlídný profesor sám nikdy nepřiznal. Naštěstí to vědí jiní. Od španělského krále obdržel před sedmi lety prestižní Řád Isabely Katolické. "Byl jsem velmi poctěn, neboť s ním dosti šetří," říká autor desítek knih a článků.

Památník Lidice, Vojenský historický ústav Praha a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vyhlásily pátý ročník vědomostní soutěže Lidice pro 21. století. Je určená žákům z celého světa.

Úřady práce evidují až třicetiprocentní nárůst nezaměstnaných, kteří nedávno obdrželi některý z vysokoškolských titulů. Stále více absolventů z mnoha vysokých škol po celé České republice se tak přesvědčuje, že samotný diplom již není zárukou pro rychlé nalezení lukrativní práce.

Zatímco v září 2008 bylo v databázi úřadů práce celkem 3584 nezaměstnaných z řad absolventů bakalářského, magisterského a doktorského stupně studia, v září loňského roku to bylo již 4642 lidí.

Rektoři vysokých škol, které na sklonku loňského roku zvolily jednotlivé akademické senáty a v polovině ledna jmenoval prezident republiky, se během včerejška ujali svých funkcí. Někteří z nich usedli do křesel po svých předchůdcích poprvé, ostatní je budou zahřívat už druhé funkční období. Rektor Pardubické univerzity Miroslav Ludwig školu povede dokonce potřetí v řadě.

Kritizovanou Radu pro výzkum, vývoj a inovace čeká velká obměna. Premiér Jan Fischer už dostal vyžádané nominace, z nichž sestaví tým a předloží ho vládě. Úkolem rady bude zlepšení financování české vědy. Zejména Akademie věd kvůli nynějším podmínkám hovoří o své likvidaci.

Kurzy pořádané VŠ Výhody: Odborníci na vzdělávání se shodují, že nejlépe vás připraví kurzy pořádané fakultou, na kterou se budete hlásit. Takové kurzy vám totiž nejlépe ukážou, na jaké učivo se máte soustředit. Pedagogové vám poradí, jakou formou přijímačky probíhají, jak budou například formulovány otázky, na které oblasti se máte konkrétně zaměřit, na co si dát pozor. Absolventy kurzu by pak u přijímaček nemělo nic zaskočit. Nevýhoda: Někdy vzdálenost.

Vodítkem při výběru vysoké školy je nejen zájem o obor a možnosti uplatnění po škole, ale i to, zda vůbec máte šanci se na zvolenou školu dostat.

Přibližnou představu můžete získat z tabulek na následujících třech stranách. Získali jsme je od Ústavu pro informace ve vzdělávání a vypovídají o úspěšnosti uchazečů o studium na vysokých školách v loňském roce.

Podle průzkumu, který nedávno zveřejnilo ministerstvo školství, se studenti bez brigád prostě neobejdou. Přivydělávat si musejí při studiu dvě třetiny z nich. Na dotazník ministerstva anonymně odpovídalo 11 743 studentů veřejných i soukromých vysokých škol. Podle průzkumu činily loni měsíční životní náklady studenta denního studia veřejné vysoké školy 8163 korun.

Slavnostní mše svatá k uvedení Prokopa Brože do funkce děkana, kterou bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha celebrovat kardinál Miloslav Vlk, je plánována na 8.3.2010 od 18.00 hodin. Kromě jiných se jí zúčastní také dosavadní děkan, jímž byl od roku 2003 prof. Ludvík Armbruster.

Ve snaze připravit co nejlepší návrh reformy, která pomůže všem studentům, přistupuje expertní tým k přípravě reformního návrhu odpovědně. Proto již v průběhu jeho přípravy vede tento tým veřejnou diskusi. Stránky věnované finanční pomoci studentům budou sloužit v prvé řadě k informování o průběhu prací a ke zveřejňování pracovních verzí návrhů jednotlivých prvků finanční pomoci. Diskuse a výměna názorů probíhá na facebooku, který je doplňkem stránek finanční pomoci studentům a je s nimi propojen. Slouží jako diskusní fórum návrhu finanční pomoci studentům Nejzajímavější podněty a dotazy, které se na facebooku objeví, budou pravidelně na stránkách finanční pomoci studentům zveřejňovány.

Vývoj v Česku tak bude pravděpodobně kopírovat trend, který je dnes možné sledovat hlavně v zemích jižní Evropy, ale i v Polsku. Naši severní sousedé otevřeli univerzity širokému počtu uchazečů již v devadesátých letech a nyní se Polsko začíná potýkat s jejich rostoucí nezaměstnaností. Česko se podle Kouckého se Zelenkou vydalo stejnou cestou.

Digitální univerzitní repozitář Univerzity Karlovy existuje již tři roky, a přestože obsahuje i jiné sbírky, byla po celou tuto dobu jeho primárním účelem správa a zpřístupňování elektronických verzí vysokoškolských kvalifikačních prací. Vzhledem k interní politice Univerzity Karlovy však byly kvalifikační práce zpřístupňovány pouze studentům a zaměstnancům univerzity.

V jinonickém areálu Univerzity Karlovy v Praze se 19. ledna 2010 uskutečnil 3. ročník konference IKI 2010 - Informace, konkurenceschopnost, inovace.

Akce, jejímž pořadateli jsou Česká informační společnost, o. s., a Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, má již své tradiční publikum z řad knihovníků, informačních pracovníků a pracovníků z komerční sféry.

Pozvání na tuhle slavnost se nedalo odmítnout. Už proto, že se měla odehrát ve Vlasteneckém sále pražského Karolina. Je to krásné místo: lemované knihovnou plnou impozantních svazků, v čele velký portrét Masarykův... Intimně slavnostní prostředí pro obřad, který se tu chystal – nově zavedený rituál, při němž si své posty vyměnili starý a nový děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni byl Boris Kreuzberg zvolen už potřetí. Říká, že právnická aféra zasahuje celou Plzeň a upřímně lituje poctivé kolegy, pedagogy i studenty ze Západočeské univerzity

Vysoké školy samozřejmě sledují ten proces neustálých zvratů, změn, odkládání stejně jako my všichni a samozřejmě mají z toho důvodu také velké pochybnosti. Oni tu maturitu vlastně nikdy neviděli, neví přesně, jak bude vypadat, nikdo jim nemůže dát ty záruky, takže z pochopitelných důvodů se brání tomu, aby najednou řekli ano, my příští rok, za měsíc vyhlásíme zcela konkrétně, my to budeme brát jako kritérium. Ale musím říct, že poměrně zásadní průlom nastal předminulý týden, kdy za iniciativy pana premiéra byla schůzka paní ministryně se zástupci fakult a tam k našemu i, musím říci, docela překvapení zaprvé téměř všichni zástupci fakult státní maturitu podpořili jako princip.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy dokončila výstavbu nové ústřední knihovny. Prostory pro 250 000 knih jsou pod hlavní budovou fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze. Pro studenty se nové Centrum studijních a informačních služeb otevře v dubnu. Ve třech podlažích zde odbornou literaturu naleznou třeba historikové, filozofové nebo studenti sociálních věd.

V tisku se objevily zprávy, že barokní palác Invalidovna v pražském Karlíně by mohla získat Karlova univerzita - snad filozofická fakulta. S touto stavbou je spojena část mého života, přesně na den to bylo deset let. Mám k ní sentimentální vztah, a proto jsem léta s nevolí sledoval, jak postupně chátrá.

Naštěstí je to palác značně robustní, jejž nepovalily ani četné povodně, i když ta poslední v roce 2002 mu dala pořádně zabrat. Zprávy o možném využití Invalidovny mne těší a doufám, že se dobrá věc podaří.

"Nejsem velkým příznivcem Bílé knihy. Reformě vysokoškolského vzdělávání vytýkám hlavně evidentní pokus zredukovat společenské přínosy vzdělání jen na jakýsi přímý inovační transfer a komercionalizaci výsledků," řekl LN předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Osobní svědectví ovšem dává strohým faktům neskutečně plastické rozměry, zvlášť když můžeme pamětníkovi pohlédnout do tváře. Pokud navíc vzpomíná téměř 52 tisíc lidí z 56 zemí, získáme celkem slušnou databázi údajů, kterou využijí historici, ale třeba i jazykovědci, sociologové, politologové, filozofové, religionisté či učitelé ve školách nebo filmaři.

Z výzkumu vyplývá, že na nerovných možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodiny financovat studium, neboť 90 procent studentů finančně podporují rodiče, přičemž průměrně jim přispívají částkou 3 668 Kč měsíčně. Celkem 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracuje, přičemž jejich průměrný vlastní výdělek je 4 170 Kč měsíčně.

Za stav českých vysokých škol, za aféry s˙udělováním titulů, nebo za rozšíření plagiátorství prý může i akreditační komise. S˙tím přišel v˙dnešním Právu děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz. Komise, která schvaluje obory na vysokých školách, je podle něj podjatá a rozhodně ne nezávislá.

Rektor Univerzity Karlovy profesor Václav Hampl patří mezi nově jmenované rektory českých vysokých škol, kteří už mají za sebou první funkční období a právě vkročili do dalšího. Sedmačtyřicetiletý fyziolog mluví v exkluzivním rozhovoru pro Novinky.cz mimo jiné o možnostech ekonomického zhodnocení vědeckých výsledků humanitních oborů a popisuje, jak marně přesvědčoval syna, aby se rozhodl pro studium na „jeho“ škole.

Už pošestnácté předával rektor Univerzity Karlovy Bolzanovu cenu, tentokrát ve třech kategoriích - společenskovědní, přírodovědné a lékařské. Ocenění si odneslo šest studentů, kteří vypracovali mimořádné vědecké práce ve svých oborech. S Bolzanovou cenou se pojí i finanční odměna ve výši několika desítek tisíc korun, která má motivovat zájemce o zasílání svých prací do soutěže

Tak, obecně je to naplnění Boloňského procesu, který by měl být standardem, neboť standardním vysokoškolským vzděláním by mělo být právě bakalářské vzdělání s tím, že magisterské studium by mělo být spíše v náročnějších profesích, ale jako určitá nadstavba pro působení v oblasti vědy, výzkumu, inovací a podobně.

Každoroční mezinárodní hodnocení výzkumných center v rámci projektu Scimago zařadilo Akademii věd ČR a Univerzitu Karlovu v Praze mezi 250 nejlepších výzkumných center na světě (z celkového počtu 2124 hodnocených). Mimo jiné z hodnocení vyplývá (parametr International collaboration) již současné široké napojení obou institucí na zahraniční výzkumná centra.

Předsednictvo Akademické rady AV ČR konstatuje, že se děkani podepsali pod dokument, který je s pravdou na štíru. Není pravda, že Poslanecká sněmovna projednává zásadní novelu zákona o podpoře výzkumu, který schvalovala před necelým rokem, s lehkovážností. Naopak, současným projednáváním se snaží napravit to, co loni obětovala marnému pokusu o zachování křehké politické rovnováhy.

Pražská vila Milada, kterou v létě nedobrovolně a po zásahu policie opustili squatteři, změní majitele. Ministerstvo školství ji nabídne Univerzitě Karlově. V blízkosti Milady jsou totiž její studentské koleje. Univerzita zchátralou vilu i s pozemky chce.

V Plzni se dnes začali postgraduální lékařské dny Plzeň 2010. Tří denní akce pořádá v Šafránkově pavilonu spolek lékařů v Plzni okresní Sdružení České lékařské komory Plzeň město, lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni a Plzeňská fakultní nemocnice. A jak uvádí předseda Spolku lékařů v Plzni Jiří Motáň letošním tématem postgraduálních lékařských dnů jsou nádory.

Reforma terciárního vzdělávání ztrácí v posledních měsících stále více jasné obrysy. Alespoň pro vnějšího pozorovatele. Stěžejním momentem byla nedávno zveřejněná kritická zpráva OECD k Bílé knize této reformy.

Celý článek ke stažení zde.

Miladu a Milušku, budovy, které ještě před nedávnem obývali squatteři, poskytne Ministerstvo školství zdarma Univerzitě Karlově. Škola má v úmyslu zde vybudovat nové prostory pro své fakulty, v okolí už má totiž studentské koleje, kdy se se stavbou začne a kdo ji zaplatí, se zatím neví. Převod nemovitostí, které ministerstvo oficiálně nabídne škole koncem února, musí ještě schválit Ministerstvo financí, akademický senát a správní rada univerzity.

Ještě vloni v červnu se v libeňské vile Milada a sousední Milušce povalovali mladí příznivci squatingu vyznávající alternativní způsob života. Více než deset let se mládež s dredy na hlavách přela se správcem státního majetku, kdo vlastně je oprávněný v obou zchátralých domech bydlet. Teprve nyní je jasno, že to budou vysokoškoláci.

Zájem o Invalidovnu má Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Ta se už léta potýká s nedostatkem prostor. »Jsme na tom momentálně nejhůře ze všech fakult Univerzity Karlovy. Působíme na dvanácti místech Prahy, a činí nám to problémy v rámci logistiky i finanční náročnosti,« popisuje Michal Stehlík, děkan fakulty.

Bývalé pražské squaty, objekty Milada a Miluška, bude zřejmě používat Karlova univerzita. Vysoké škole je zdarma nabídne ministerstvo školství (MŠMT). Univerzita by na místě chtěla postavit nové budovy pro své fakulty, v sousedství už má totiž studentské koleje. Nabídku včera potvrdil mluvčí univerzity Václav Hájek.

"Stavba je nyní v přípravné fázi, kdy se především zpracovávají projekty a podávají se žádosti o dotace z evropských fondů. Očekáváme úspěšné završení této etapy do konce května," uvedl mluvčí univerzity Václav Hájek. Nové výzkumné a výukové centrum lékařské a farmaceutické fakulty, které začne v areálu kampusu vznikat jako první, však mělo podle původního plánu růst rychleji.

Soutěž o mnohamiliardové evropské dotace na vědu a výzkum naostro startuje. Vysoké školy a ústavy Akademie věd s napětím čekají, jak dopadne první kolo hodnocení žádostí. Například brněnská Masarykova univerzita žádá o plných šest a půl miliardy korun na výstavbu výzkumného centra CEITEC. "Projekt je velmi dobře připraven. Věříme, že bude hodnocen kladně," uvedl šéf projektu Tomáš Hruda.

Například vysokým školám pošle letos méně o 1,2 miliardy. Zatímco loni dostaly univerzity 22 miliard korun, letos se budou muset smířit s 20,8 miliardy. "Provozní výdaje na studenta tak klesnou o čtvrtinu a investiční výdaje o více než 40 procent. Pro některé obory je to likvidační," varoval už koncem roku šéf české konference rektorů Petr Fiala.

V pětistovce nejlepších světových univerzit má Česko zatím jen jednoho zástupce – Karlovu univerzitu. Ta podle prestižního Šanghajského žebříčku, který sestavuje tamní univerzita Jiao Tong, aktuálně zastává 259. pozici. Rektor UK Václav Hampl věří, že se jeho škola v blízké budoucnosti dostane do první dvoustovky. „Považuji to za výzvu k dalšímu zlepšení vědy, výzkumu a vzdělávání. Jsem přesvědčen, že mít českou univerzitu v nejlepší světové dvoustovce musí být v zájmu celého Česka,” komentoval Hampl umístění „své“ univerzity, kdy byl Šanghajský žebříček zveřejněn.

Letošní srovnání čtyř tuzemských právnických fakult nepřineslo žádné zemětřesení. Žebříček opět vede Karlova univerzita v Praze, na kterou dotahuje brněnská Masarykova univerzita. Na třetím místě skončila Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, výčet uzavírá letošními skandály poznamenaná Západočeská univerzita v Plzni.

Ve třech nových ordinacích implantologického centra Fakultní nemocnice v Hradci Králové vybavených moderní technikou návštěvník ani nemá nepříjemný pocit, že je u zubaře. Když přijde, nejdřív se s lékařem posadí v jeho pracovně propojené s ordinací a pohovoří s ním.

Celkem sedmnáct ekonomických fakult zařadily letos Hospodářské noviny do svého žebříčku vysokých škol. Ze srovnání nakonec vzešel vítězně Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze. Druhou příčku obsadila prestižní Národohospodářská fakulta VŠE. Velmi dobrá místa v žebříčku zaujímají i další fakulty VŠE.

„Matfyz“ je nejlepší ve vědě i v tom, kolik studentů vysílá na zahraniční stáže. Nejvíce ze všech sledovaných škol také dbá na výchovu vlastních doktorandů. Na čtvrtém místě letos skončila Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Rozdíl mezi ní a třetí Masarykovou univerzitou však není ani jeden celý bod.

Nejlepší chemie je letos podle srovnání HN na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Souboj o druhé a třetí místo dopadl těsně – podělily se o něj VŠCHT v Praze, která údaje zaslala za všechny čtyři fakulty, a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Rozdíl mezi těmito dvěma školami byl na úrovni statistické chyby. Letos jsme porovnávali osm škol.

2. lékařská fakulta univerzity karlovy v Praze HN pro žebříček porovnávaly osm medicínských fakult. Srovnání stejně jako loni vyhrála 2. LF UK. Tato lékařská fakulta sídlí v nemocnici v pražském Motole, kde mají studenti většinu praxe. Děkanem školy je Ondřej Hrušák, který se věnuje dětské hematologii a onkologii. V současnosti tu mají 956 studentů oboru Všeobecné lékařství. Fakulta přijímá pouze 13 procent přihlášených.

Výsledky letošního žebříčku v oboru medicína připomínají jazykolam: první skončila 2. lékařská fakulta UK, druhá skončila 3. lékařská fakulta UK a třetí je 1. lékařská fakulta UK. Pokud se ztrácíte, prostudujte si grafiku na této dvoustraně.

Hodláte si letos podat přihlášku na sociologii? Pokud od školy očekáváte dobrou šanci na výjezd do zahraničí, slušnou jazykovou přípravu, mladý pedagogický sbor a kvalitní vědu, přihlaste se do Brna, respektive na zdejší Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity.

V tomto a příštím vydání Akademie přinášíme hodnocení českých vysokých škol a fakult. O něco podobného jsme se ve spojení s odborníky pokoušeli i v minulých letech, ukázalo se ale, že vzniklé žebříčky v sobě nesou nebezpečí přílišného zjednodušení, a tím i zkreslení. Dnešní vysoké školství už úplně neodpovídá tradičním představám. Skutečnost, že na nich studuje víc než polovina populace příslušného věku, vede k větší různorodosti.

Část peněz na vědu se v Česku dělí metodou, která nemá ve světě obdoby. Staneme se vzorem hodným následování, nebo odstrašujícím příkladem? První rok ostrého provozu systému pro přidělování peněz na chod vědeckých institucí (nyní je to asi 9 mld z celkových 25 mld, které dává český stát na vědu) nasvědčuje, že blíže máme k druhé variantě.

V prvním sloupci tabulky je uveden absolutní počet studentů zapsaných do studia na jednotlivých školách v tomto školním roce. Nejvíce studentů je zapsáno na naše dvě největší univerzity -MU a UK -, naopak nejméně na umělecké AVU a VŠUP a také na nedávno vzniklou VŠTE.

Vzhledem k tomu, že profil Univerzity Karlovy či univerzit jako celku a Akademie věd je podobný, tak to není zásadní problém. Systém hodnocení totiž řeší, jak přerozdělit peníze mezi Akademii věd a vysoké školy. V rámci Akademie se prostředky rozdělují podle jejích vlastních pravidel. I každá vysoká škola má svůj vlastní systém.

Obor není akreditovaný jako teologické studium, ale jako humanitní studia. Bude se vyučovat etika médií, etika hospodářství, politická etika, environmentální etika, etika práva, zařazeny jsou i předměty týkající se sociologie. Přednášet budou jak domácí učitelé, tak specialisté na danou problematiku z jiných fakult. V rámci studia je však zařazeno i několik teologických či teologií inspirovaných oborů. Vedle teologické etiky také křesťanská antropologie, křesťanská sociální etika. Doufáme, že se Katolická teologická fakulta stane v tomto kontextu platformou i pro diskusi náboženské dimenze člověka.

Zdaleka nejvíce studentů je v tomto školním roce zapsáno na FF MU, o něco více než polovina tohoto počtu pak na FF UK, naopak nejméně na tři teologické fakulty UK a také TF JU. V rámci celé skupiny, v níž je celkově pravděpodobnost přijetí mírně podprůměrná, ale rozdíly mezi fakultami značné, mají největší šanci uchazeči na teologických fakultách, vůbec nejvyšší pak na HTF UK; naopak s nejmenší pravděpodobností byli vloni přijímáni uchazeči o studium na FSS MU a FSV UK.

V tomto a příštím vydání Akademie přinášíme hodnocení českých vysokých škol a fakult. O něco podobného jsme se ve spojení s odborníky pokoušeli i v minulých letech, ukázalo se ale, že vzniklé žebříčky v sobě nesou nebezpečí přílišného zjednodušení, a tím i zkreslení.

Na lékařských fakultách je v probíhajícím školním roce nejvíce studentů zapsáno na 1. lékařské fakultě v Praze a na lékařské fakultě v Brně. Na lékařských fakultách je hned po právech a uměleckých fakultách třetí nejnižší šance na přijetí ke studiu; relativně nejsnazší je dostat se na farmacii do Hradce Králové (52 %), naopak nejobtížnější na 2. lékařskou fakultu v Praze (pouhých 15%úspěšných uchazečů).

Zdaleka nejvíce studentů je v právě probíhajícím školním roce zapsáno na pedagogice na MU, naopak nejméně na fakultě sportovních studií na stejné škole. Šance na přijetí ke studiu na pedagogických fakultách jsou průměrné; nejsnazší je dostat se na přírodovědně-humanitní a pedagogickou do Liberce (68 %), naopak nejobtížnější na obě fakulty UK do Prahy (shodně 35 %).

Vzhledem k tomu, že právnické fakulty na českých veřejných VŠ téměř neposkytují "krátké" bakalářské programy, jsou všechny zařazeny ve stejné kategorii studijní funkce. Ve funkci mezinárodní jsou v čele právnické fakulty UK a UP, ve funkci výzkumné je to znovu UK, tentokrát však společně s MU. Žádná z právnických fakult se neprofiluje jako vyloženě regionální.

U přijímaček na psychologii uspěje asi jen desetina uchazečů. HN letos do svého žebříčku zařadily čtyři školy, které studium tohoto atraktivního oboru nabízejí: Filozofickou fakultu na Univerzitě Palackého v Olomouci, Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a dvě fakulty brněnské Masarykovy univerzity, kde se psychologie vyučuje: Fakultu sociálních studií a Filozofickou fakultu. Věda zabývající se studiem lidských duševních pochodů se dá studovat ještě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, odtud jsme však letos nedostali srovnatelná data, a proto letos ve srovnání chybí. Loni však FF UK skončila druhá.

Typologie Střediska vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty UK vznikla na základě analýz několika desítek ukazatelů z různých zdrojů a hodnotí a srovnává všech 26 českých veřejných vysokých škol a 136 jejich fakult.

Ministerstvo školství nechá za 25 milionů korun udělat audit hospodaření vysokých škol a vědeckých center. Hloubková analýza má na celkem šestnácti institucích zjistit, zda efektně nakládají s penězi, majetkem a personálem.

Deset procent vědeckých výsledků všech vysokých škol tedy zajišťuje jedna fakulta. Podobné údaje lze najít i v Akademii. Bodové rozdíly jsou někdy až překvapující. Takže proti hodnocení nic nemám.

S čím však zásadně nesouhlasím, je, když se výsledky z patnácti kategorií sečtou a mechanicky převedou na peníze. Právě to dělá námi kritizovaný kafemlejnek. V okamžiku, kdy srovnáváme třeba Matematicko-fyzikální fakultu a Fyzikální ústav, je to smysluplné. Ale nemůžeme už porovnávat ani ČVUT s Karlovou univerzitou, protože profil výsledků je naprosto jiný. A v takovém případě velmi silně záleží na tom, jak nastavíte koeficienty.

Letošním žebříčkům nakonec kralují hlavně velké a zavedené univerzity. V pěti oborech z devíti vyhrála Univerzita Karlova. Nejstarší česká univerzita je nejlepší například v ekonomii, chemii nebo informatice. Po dvou oborech pak vyhrálo ČVUT v Praze a brněnská Masarykova univerzita.

Ministerstvo školství (MŠMT) nechá za 25 milionů korun udělat audit hospodaření vysokých škol a vědeckých center. Hloubková analýza má na celkem šestnácti institucích zjistit, zda efektně nakládají s penězi, majetkem a personálem. Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva ČTK řekl, že celá částka půjde z evropských fondů. Na zpracování analýzy vypsalo ministerstvo v těchto dnech výběrové řízení.

Ministerstvo školství chce změnit pedagogické fakulty. Zájem o studium na nich je malý a jejich absolventi navíc utíkají do jiných oborů. Změnit se má financování i systém akreditací. Podle Jakuba Fischera, který vede projekt reformy vysokých škol, pedagogické fakulty nepřizpůsobily systém své výuky změnám ve společnosti. Učit by na nich mělo také víc zahraničních lektorů.

Na případy zmanipulovaných státnic, jaké vyplavaly na povrch třeba na plzeňské právnické fakultě, by si mohly posvítit správní soudy.

Ty mají podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pravomoc přezkoumávat procesní správnost a zákonnost průběhu státních závěrečných zkoušek na vysokých školách, nepřísluší jim ale hodnotit znalosti uchazečů.

Na pedagogických fakultách by měli učit profesoři ze zahraničí. Plánuje to Ministerstvo školství, které už připravuje změny pro všechny pedagogické fakulty. A to nad rámec reformy vysokých škol. Podle šéfa projektu Jakuba Fischera by se se změnou mělo začít co nejdřív.

Host (Jakub Fischer, vedoucí projektu reformy VŠ na ministerstvu školství):

Tak výraznou reformou, která by byla vedená nějak shora určitě ne. A domnívám se, že pedagogické fakulty nedostatečně reagovaly na ty změny, které jsou třeba ve společnosti, a které jsou potřeba v primárním a sekundárním vzdělávání, tzn. na ZŠ a SŠ.

Při pohledu na seznam kandidátů, které minulý týden předložil akademickému senátu ke schválení rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, se ale zdá, že cosi shnilého je i na nejstarší univerzitě na sever od Alp. Ze sedmi kandidátů je sedm mužů. I předchozí Hamplův prorektorský tým byl čistě pánský klub.

„Vize 2020 navrhuje transformaci fakultních nemocnic na univerzitní nemocnice na nonprofitní bázi,“ uvádí se v programu, na jehož změně se podílel mimo jiné Julínkův kritik, místopředseda sněmovního zdravotního výboru Šťastný. Fakultní nemocnice tak mají i podle ODS fungovat na neziskovém principu a na bázi spolupráce státu a univerzit.

Zato anglicko-české překlady dávají počítačům zabrat. To máte skloňování, časování, bohatá slovní zásoba. A výsledek? "Česká republika je jedním z 30 nejlepších zemí žít na světě." Právě proto je čeština jedním z jazyků, který se prověří při překladatelském maratonu. Zapojí se do něj desítky týmů, včetně českého z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Ústí nad Labem - Česká konference rektorů (ČKR) je znepokojena stavem financování veřejných vysokých škol. Pokles už může ohrožovat kvalitu vysokého školství v ČR, řekl předseda ČKR a rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala. Rozpočet pro veřejné školství činí nyní asi 24 miliard korun, proti loňsku je o2,1procenta nižší.

Posledních pět dní zbývá uchazečům o studium na vysokou školu, aby poslali přihlášky k přijímacímu řízení. Termín podání přihlášky na všech veřejných vysokých školách a univerzitách končí v neděli 28. února. Pouze soukromé vysoké školy vypisují termíny až na jaře, nebo i po letních prázdninách.

Občanské sdružení Věda žije! uspořádalo v pražském divadle Archa tříhodinové veřejné slyšení kandidátů na členství ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Až na jedinou výjimku však na setkání dorazili pouze kandidáti nominovaní Akademií věd. Zástupci průmyslu chyběli úplně.

Plat vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je v průměru o 30 procent vyšší než průměrný plat středoškoláků, kteří mají maturitu. Ztrátu výdělku za dobu studia vysokoškoláci dotáhnou do 11 let. Vyplývá to z analýzy mzdových údajů 250.000 lidí z průzkumu platů Merces.cz.

Absolventům postgraduálního právnického studia je udělován titul Master of Laws, psaný nejčastěji jako L. L. M., ale můžete jej také vidět i v podobě LL. M. nebo LLM. Donedávna jej bylo možné získat pouze na zahraničních univerzitách, ve spolupráci s univerzitou v Nottinghamu jej jako první u nás nabídla Masarykova univerzita (postgraduální studium obchodního práva).

Trochu je to třeba i tím, jak říká děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a místopředseda legislativní rady vlády ČR profesor Aleš Gerloch, že „v současné ekonomické situaci absolventi práv oceňují široké možnosti svého uplatnění. Přestože představy veřejnosti o výdělcích právníků se reálně týkají jen jejich určité části, platí nepochybně, že právníci ve svém celku tvoří i v současnosti prosperující profesní skupinu.“

Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání se ke studiu na vysoké školy se v roce 2009 hlásilo 146,6 tis. uchazečů, kteří podali celkem 325,0 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,3 % uchazečů, přijato jich bylo 105,6 tis. (z toho 75,3 tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 99,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenční formy vzdělávání 70,7 tis.).

Ekonomické podmínky jejich fungování však nejvyšší kvalitě stále nepřejí.

Prvotřídní, mezi nejlepšími v EU, světové úrovně, excelentní - takovými a podobnými výrazy se to jen hemží v dokumentech ministerstva školství, které se zabývají nadějnou současností a skvělou budoucností českých vysokých škol.

Tak současný systém financování vysokých škol, který je založen především na kvantitativních parametrech, svým způsobem může vést k tomu, že dojde k poklesu kvality absolventů, a to bychom byli velmi neradi. My jsme financováni jednak za počet studentů, čili musíme se snažit brát co možno největší počet studentů, dále jsme financováni i za počet hotových absolventů, což samozřejmě by u nezodpovědných jedinců nebo nezodpovědných škol mohlo vést k tomu, že by se snížily požadavky u zkoušek a zejména u státních závěrečných zkoušek.