Vůči Západu jsme rozvojová země ****************************************************************************************** * Vůči Západu jsme rozvojová země ****************************************************************************************** 2.1.2010, rubrika: SOBOTNÍ ROZHOVOR, strana: 12, autor: VILIAM BUCHERT Základem naší ekonomiky musí být věda, proto na ni peníze krátit nebudeme, říká překvapivě Kopicová Měsíce sporů o peníze na českou vědu a výzkum končí překvapivě. Ministryně školství Mirosl rozhovoru pro MF DNES řekla, že finance budou, a v příštích letech jich bude dokonce víc. * Paní ministryně, celý rok probíhal vášnivý souboj o peníze na vědu. Proč ty emoce? Jenom se to tak jeví, protože se tomu věnuje stále více výzkumných a vědeckých pracovníků. spojíte hodnocení někoho s množstvím peněz, které má dostávat, tak je to vždy předmětem ob * Skutečně? Vždyť vědci demonstrovali v ulicích a vypadalo to, že veřejnost má vážné obavy v době krize peníze na výzkum a vědu. Neexistují důvody ke krokům, které dělají vědci. Probíhá reforma podpory vědy, výzkumu a i mají se snižovat peníze, které jdou do toho přímo od státu bez soutěže, ale peněz, o které projekty, těch má být více. Všichni s tím byli srozuměni, když se však ukázalo, že na zákl hodnocení výsledků, podle které se mají prostředky přidělovat, nebyla na tom Akademie věd tak dobře, jak se myslelo, strhla se bouře. * Proč z toho Akademie nevyšla dobře? Tím se právě zabývám. Když svážeme hodnocení výsledků s penězi, tak Akademie věd jako cele ještě nevíme, zda mají opravdu málo výsledků, zda mají vysoké náklady, zda mají zaměstnáno lidí. Vhled do toho, jak to v ní ve skutečnosti funguje, je velmi komplikovaný. * Zkuste to. Peníze od státu tvoří pro ni dvě třetiny rozpočtu. Musíme u však toho brát v úvahu tři věc systém hodnocení práce vědců, pak národní politika, která stanoví priority, a nakonec vazb mezinárodní hodnocení. To poslední není ještě dokončené. Naopak z hodnocení vycházejí dobř Například Karlova univerzita by měla mít na výzkum v roce 2011 o 1,2 miliardy více, než má nárůst peněz, který je mezi jednotlivými vysokými školami velmi rozdílný, zatímco v Akadem přihlíží k průměru. * Abychom si rozuměli, bude mít Akademie nakonec peněz víc, či méně? Měli jsme o tom velkou debatu ve vládě a dohodli jsme se, že dokud nemáme jistotu, jak pře situaci posuzovat a jak přesně financovat vědu a výzkum, tak nebudeme tolik krátit peníze Na další tři roky stav finančně stabilizujeme, ale budeme ho měnit. Peněz nebude méně. Mus stát stanovit i určité priority. Například více se věnovat výzkumu týkajícímu se energetik Českou republiku životně důležitá věc. * Pak nechápu, proč Akademie věd tolik křičí, když dostane dost peněz. Protože oni některé věci ještě nevědí. Na rok 2011 by měla mít Akademie věd o 300 milionů její výsledky za tento rok jsou přece jenom lepší než například za rok 2008, a to jí také peněz. * Pořád nechápu, proč se celý rok hovoří kvůli krizi o škrtání na tyto účely a pak tomu ta Je to jinak! V posledních letech se rozpočet na vědu, výzkum a inovace navyšoval o osm pro dvě miliardy každý rok. Vlivem krize k navýšení na příští rok nedošlo. Nejde o krácení, al tam peníze. Mění se však postupně finanční toky, které jdou do vědy, a to se některým nelí * Zní to sice hezky, ale budou volby a všechno se pak opět může změnit, že? Možné to je, ale jednám s premiérem a ministrem financí, abychom dostali výhled na financo 2011 a 2012 do dalšího rozpočtu. Abychom v tomto směru měli určitou jistotu. * Vy jste v jednom svém článku napsala, že se Akademie věd nehodlá uskrovnit. Z čeho vychá svém tvrzení? Chci od nich slyšet, v čem uspoří. Zatím jsem to neslyšela. Všechny instituce, které dostá peníze, musí v době krize šetřit. Proč by měl mít někdo výjimky? Nemínila jsem dál čekat! nejde. Diskutujeme o tom, ale odmítám, abychom nedělali nic. Nepřichází to v úvahu. * Existují výhrady, že věda se řídí v této zemi špatně, že stát to nezvládá. Co na to říká Je to pravda. Věda se u nás řídí na úrovni jednoho odboru, který působí na Úřadu vlády. To možné. Věda má být v budoucnosti základem naší ekonomiky, pro zemi, jako je Česká republik není. Měla by vzniknout nějaká instituce či úřad nebo ministerstvo, které se bude zabývat financováním vědy na daleko vyšší úrovni. * Takže další úředníci… Když někdo rozděluje 24 miliard, tak jsou nutní úředníci. Vždyť to je velký rozpočet, kter mnohá ministerstva. Nelze to dělat jako dnes. Máme krizi, jsme pod tlakem, abychom snížili tak to udělejme. Ale tam, kde je potřebujeme, kde se rozhoduje o tolika penězích, bych šla * Kdy by mohl podobný úřad či ministerstvo pro vědu vzniknout? Přibližně do dvou tří let. Provádíme i nezávislý audit, který bude hodnotit veškerý výzkum * Vy máte podezření, že peníze na vědu a výzkum neputují těmi směry, kterými mají? Proto t Zejména proto, abychom zjistili, zdá máme správnou strukturu výzkumu. Existují například ú zdvojují už v rámci Akademie věd či s ústavy na vysokých školách. Bylo by dobré je spojit na to používat sílu, ale těm lidem vysvětlit, že je v jejich zájmu, aby se spojili. * Velká kritika se snáší i na systém hodnocení jednotlivých částí výzkumu. Co s tím? Je skutečně velmi těžké porovnávat výsledek v medicíně a například v kybernetice. Do roka hodnocení po oborech a pak by bylo jasnější, kdo je dobrý, kdo průměrný a kdo špatný. A má které nemají dobré výsledky. I když ony říkají někdy něco jiného. Přitom sami vědci dobře pracoviště jsou dobrá a která ne. * Nezasahuje však u nás stát až moc do vědy a výzkumu? Vždyť ať si kdokoli zkoumá cokoli, sežene peníze, které nejsou od daňových poplatníků. Souhlasím! Ale pokud něco financuje stát, tak musí mít jasná kritéria, kam a jak peníze dá excelentní ústav, který přispívá k posilování naší ekonomiky, tak i stát by na něj měl při nejen stát, peníze se dají sehnat i jinde. Ale účelně se dají využívat i veřejné peníze na které jsou důležité jen pro nás – národní a kulturní identita, naše dějiny, společenské vě něco říkají. Bohužel přitom jedním z velkých problémů dneška je nedostatečná identifikace vlastní zemí. * Jaké obory má podle vás česká věda výborné? Například v oblasti medicíny, lékařství. Dáváme na ni asi sedm procent prostředků, ale ve dává dvakrát více. Dále kybernetika. Zaměřit se máme kvůli zvýšení konkurenceschopnosti ze materiálů, na energetiku. * Je možné, že výsledek toho nezávislého auditu povede k tomu, že se budou v rámci systému něco jiného a jinak? Určitě. Ale chci si počkat na výsledky. * Kolují i informace, že některé peníze určené jednotlivým ústavům „uváznou“ na Akademii v Letos si Akademie „nechala“ 300 milionů navíc, než bylo určeno. Proč tomu tak je, zatím ne tom rozhoduje sama. Neznám kritéria, podle kterých se to stalo, ale věřím, že nakonec pení ústavy. Chci, aby byl ten systém rozdělování průhlednější. * O Akademii věd se vede letitá diskuse, zda má vůbec existovat. Ve světě jsou i jiné přík peníze vědcům než mít podobnou instituci. Co si o tom myslíte? Diskuse se sice o tom vede, ale je překvapivé, že i mnoho mladých vědců se s Akademií iden považuje to za prestižní. Já si ale myslím, že centrální část Akademie věd by měla být men zda má mít tak obrovský majetek a starat se o něj. Na druhou stranu vysoké školy mají větš z výuky, takže i kdyby se jim ve výzkumu nějakou dobu nedařilo, udrží se. U Akademie je to protože studenty nemá. Její ústavy jsou tak pod větším tlakem, aby ve výzkumu uspěly. * Základní otázkou je, zda to má platit stát. Přesně tak. Audit by měl ukázat, kam mají peníze jít. Jak je správně nasměrovat. * Bude se v souvislosti s rozvojem vědy u nás dále měnit i vysoké školství? Ano. Při reformě vysokého školství je jedna věc úplně zásadní – měli bychom si jasně říci, existovat výzkumné univerzity, učící a praktické. Výzkumné univerzity se pak stanou čiteln Akademii věd a vznikne možnost lepší spolupráce, která by mohla fungovat. * Co je další slabinou české vědy a výzkumu? Že se hrozně málo zapojuje do evropských programů. Je to sice náročné, ale neděláme to, pr nás myslí, že jednodušší je získat peníze tady. Třeba právě od státu. * Nedělají si někteří čeští vědci doma své bábovičky a málo spolupracují s cizinou? I to je pravda, ale ne vždy. V dnešním propojeném světě je běžné, že týmy jsou mezinárodní musí být do výzkumu investovány obrovské peníze, které my nemáme. Jak se ale říká, a platí české vědce, je „lepší být první v galské vesnici než druhý v Římě“. * Prezident Václav Klaus se ve svém nedávném projevu k akademikům zamyslel nad tím, zda by Akademie věd v minulosti dostatečná. Byla? Určitě nebyla. Léty se tam opět rozhojnila určitá byrokracie a vysoké školy dělají někdy s více práce ve výzkumu. I na to se máme podívat. * Ve světě je běžné, že do výzkumu hodně investují i soukromé firmy, protože to nejenom př inovaci jejich výrobních programů, ale dá se to následně i zpeněžit. Proč to u nás zatím n Ve srovnání nejenom s USA, ale i s Evropskou unií je v tomto směru ohromný rozdíl a propad tlak na inovace, protože podniky to moc nepotřebovaly, neboť jsme často jen subdodavatel a vůči Západu v pozici rozvojové země. Nemáme často přístup ke konečnému klientovi, dostávám zakázky, co máme dodat. * To je ale špatně. Velmi špatně. Nechávalo nás to dvacet let v bohorovném klidu na sobě nepracovat. To má vli školství, vliv na náš výzkum. Dalším problémem je, že mnoho podniků je zahraničních či nad mají svůj výzkum vybudovaný v jiných státech. * Nezní to moc optimisticky. Dá se to změnit? Existují naštěstí už i u nás mladé inovativní firmy, které mají šanci uspět i ve světě. Ve Asií, ale i s Polskem či Rumunskem jsme velmi drahou zemí, nedokážeme konkurovat cenou. Co Bavme se od rána do večera o nastartování znalostní ekonomiky, jinak se neprosadíme. Cesto dalších špičkových pracovišť s mezinárodním vlivem a ohlasem do České republiky. Těm se pa a podporovat je. * Budeme na to mít peníze? Těch je u nás na všechno málo. Musíme peníze, které máme, správněji použít. Pokud je naší zásadní prioritou vzpomínaná en investujme veřejné peníze i do výzkumu, který s ní souvisí. Systém výzkumu však musí být t Jak už jsme říkali, velkým problémem u nás je nedostatek soukromých peněz, měli bychom udě atraktivním pro firmy. Musí za tím cítit i zisk pro sebe. * Jak si vlastně stojíme ve vědě a výzkumu se srovnatelnými zeměmi? Ve srovnání se skandinávskými zeměmi či Holandskem na tom nejsme moc dobře. Ale máme napro pracoviště i z celosvětového hlediska. Proto se musíme soustředit na několik priorit a do investovat. Malá země jako my nemůže dělat nic jiného. Jenže naše výzkumné spektrum je ve světem sice neuvěřitelně bohaté, ale také strašně roztříštěné. Každý chce mít své pracoviš postup. * Jsem zvědavý na křik akademiků, až se někdo skutečně dostane k tomu, aby jim rozboural j vědecké hájemství. To už právě začalo. * Proto ten křik? Hmmm… *** Miroslava Kopicová Narodila se v roce 1951. Ministryní školství je od 8. května 2009, předtím byla ve stejné vládě Mirka Topolánka v roce 2006. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, př pracovala ve státní správě, od roku 1990 řídila programy spolupráce s EU. V roce 1994 se s ředitelkou Národního vzdělávacího fondu.