Vysokoškolské studium podražilo ****************************************************************************************** * Vysokoškolské studium podražilo ****************************************************************************************** 04.01.2010, Aleš Bluma Ministerstvo školství publikovalo výsledky velkého průzkumu mezi studenty vysokých škol. N jich odpovědělo 11 743 z 23 964 oslovených, což je vynikající výsledek a ukazuje, že stude zajímají o budoucnost vysokoškolského studia. Ministerstvo zaslalo dotazník celkem na 191 veřejných, tak soukromých vysokých škol. Proto se dají výsledky tohoto průzkumu považovat reprezentativní. Dotazník byl anonymní, takže studenti mohli odpovídat zcela bez zábran. A Kvalita výuky i vyučujících je dobrá Velká většina českých studentů je spokojena s kvalitou vysoké školy, na níž studují a velm i své vyučující. Dvě třetiny studentů si myslí, že úroveň jejich studia snese srovnání s e čtyřicet procent si dokonce myslí, že je stejně dobrá jako úroveň amerických vysokých škol Je otázkou, zda především studenti nižších ročníků, kteří ještě neměli možnost pobytu na n škole v zahraničí, mohou srovnávat. Přitom na zahraniční studijní pobyty vyjíždí šest proc vysokoškoláků, což je jedno z nejlepších čísel v rámci Evropské unie. Od roku 1996, kdy js do programu evropské výměny studentů Erasmus, už vyjelo na studijní pobyt do zahraničí oko studentů. Jenže to má háček. Průzkum ukázal, že na studium do zahraničí se dostávají přede bohatých rodin. Děti z chudých rodin tvoří jenom 3,2 procenta českých vysokoškoláků, odjíž zahraniční studijní pobyt. Bez přivýdělku to nejde Veřejné vysoké školy jsou sice u nás zdarma, přesto ale náklady na studium jsou značné a k Ministerstvo zjistilo, že měsíční životní náklady studenta denního studia veřejné vysoké š 8163 korun. Poněvadž v roce 2004 to bylo pouhých 3477 korun, ukazuje to, že náklady na stu podstatně rychleji, než je inflace i růst běžných životních nákladů. Ještě tragičtější situace je u studentů soukromých vysokých škol, kde měsíčně musí student korun. Do této částky ještě není započítáno školné, které za akademický rok může dosáhnout To by dávalo celkové měsíční životní náklady studenta soukromé vysoké školy ve výši 17 500 divu, že dvě třetiny studentů, ať už škol veřejných nebo soukromých, si musejí během studi Jenže výdělek odpovídá kvalifikaci. Průměrně si vydělá student veřejné vysoké školy 4 170 soukromé vysoké školy, který musí platit víc, hledá lépe placenou práci anebo pracuje víc tak o 2300 korun vyšší výdělek oproti kolegovi z veřejné vysoké školy. Bez pomoci rodičů b skoro pětina studentů je přesvědčena, že studium jejich rodiče neúměrně finančně zatěžuje. Školné omezí přístup ke vzdělání Se zavedením školného by souhlasila necelá třetina dotázaných. Muselo by to však být odlož znamená, že studenti by je platili až v okamžiku, kdy nastoupí do profesního života a dosá platu. Přitom mají realistický pohled na to, co by si mohli dovolit ze svých budoucích pří výši eventuálního školného, nejnižší částku uvedli studenti pedagogických a zemědělských f 000 korun. Studenti technických, přírodovědných a lékařských oborů by souhlasili s částkou studenti humanitních a společenskovědních oborů byli připraveni ještě 2000 přidat. Nejvíce byli ochotni zaplatit studenti ekonomických a uměleckých oborů a studenti práv, kd vyšplhala na 17 500. Souvisí to i s tím, jaké příjmy studenti očekávají po absolutoriu. St pedagogických fakult si nedělají iluze a myslí, že budou vydělávat kolem 19 000 korun. Nej jsou právníci, kteří odhadli svou budoucí mzdu na 29 000 korun. Dvě třetiny studentů si vš školné by omezilo jejich přístup ke vzdělání. Co s výsledky výzkumu Vedoucí celého projektu, Jakub Fischer z Vysoké školy ekonomické slibuje, že výsledky výzk Na jejich základě chce tým jeho spolupracovníků připravit reformu finanční pomoci studentů vytvořit systém studentských půjček, které by byly splatné až po vystudování. To by mělo o ekonomické bariéry a umožnit studium i mladým lidem z ekonomicky slabých rodin. Navíc výno případě jeho zavedení - by byl příjmem vysoké školy, která by z něho mohla vypisovat sociá nadané studenty. Je otázka, jestli bylo třeba na podobné zjištění tolik úsilí a peněz pro soukromou firmu. prováděla pro ministerstvo firma SC& C. Ještě, , že to financovala Evropská unie. Podobné naprosto běžně ve většině evropských zemí, na západ od Aše už desítky let. Organizace i fu prověřeny, takže je zbytečné vymýšlet něco nového. Stačí si probrat jednotlivé systémy a a na naše poměry. Samozřejmě, pokud by nám šlo skutečně o to, zavést podporu ekonomicky slab zvýšit počet vysokoškoláků ze sociálně slabých rodin. Aleš Bluma