Černé díry české vědy ****************************************************************************************** * Černé díry české vědy ****************************************************************************************** 16.1.2010, rubrika: Orientace, strana: 21, autor: EVA HNÍKOVÁ Zásadní problém není stagnace výdajů na vědu, ale způsob, jakým se peníze na výzkum a vývo Finanční krize přinutila stát šetřit na podpoře vědy. Přitom se ale zjistilo, že mnoho pen posledních letech vydalo na projekty, které nemají žádný přínos. Za podporou vědy se mnohd dotace průmyslu. Boj o peníze v české vědě má jinou podobu, než by většina lidí předpokládala. Z balíku zhr jsou financováni nejen špičkoví badatelé, jako třeba vynálezce nových léků proti AIDS Anto astronom Jan Palouš nebo historik středověkých dějin František Šmahel, ale třeba i výrobci Začněme od sekačky, přesněji řečeno od rádiem řízené svahové sekačky. „Má jednoznačně širš sečení, lépe se s ní manévruje, poslouží také jako univerzální nosič nářadí a člověk na ní líčí její přednosti konstruktér Jiří Pavelka z firmy Dvořák – svahové sekačky, s. r. o. Na koncem letošního nebo začátkem příštího roku. „Stroj jsme zdokonalili tak, abychom zničili říká nadšeně konstruktér. Daňoví poplatníci na to zatím přispěli 2,5 milionu korun a stejn ještě dostane na vývoj mechanického převodového ústrojí. Má stát podporovat z peněz na vědu vylepšování sekaček? „To je trochu filozofická otázka. prostě nastavené tak, aby se vybírala inovativní řešení, která něco přinesou. Když firma v a díky tomu se – jako v tomto případě – její výrobky vyvážejí, je to úžasné,“ říká náměste průmyslu a obchodu Erik Geuss, jehož resort rozděluje 3,7 miliardy z peněz určených na věd Noviny i televize během uplynulého roku přinášely zprávy o demonstracích, protestech a pet za záchranu české vědy. Proto možná trošku překvapí, že dostala ze státní kasy nejvíce pen – téměř 25 miliard. Letos se proti očekáváním vědců suma nebude zvyšovat. Hlavní problém v výši, ale v tom, jak a komu se peníze přidělují. Podporu nemůže dostat každý Ze zmíněných 25 miliard jde necelých 14 miliard na zajištění c institucí a na spolufinancování evropských fondů. Hradí se z nich opravy budov, energie, n vybavení a základní platy badatelů. Tyto peníze se dosud přidělovaly na základě takzvaných záměrů – různá pravidla platila pro Akademii, vysoké školy a další výzkumné organizace. Ko tvořily tyto institucionální výdaje asi 60 procent investic do vědy. Pak se začal jejich p snižovat až na 43 procent. V grantových soutěžích se tak rozdělovalo stále více prostředků „V letech 1993 až 1995 jsme zažívali největší boom stáží a zahraničních grantů. Celková su sice o více než polovinu menší v porovnání s dneškem, ale my nedostatek nepociťovali,“ vzp Kukal, který byl v letech 1992 až 1997 ředitelem České geologické služby, výzkumného ústav ministerstvo životního prostředí. Od roku 2005 ovšem podíl institucionálních peněz opět narůstal, začaly do nich totiž spada na spolufinancování evropských vědeckých projektů. Soutěž o zbytek peněz, takzvané účelové se přitvrdila. „U nás i ve světě roste počet žadatelů o peníze, takže se silně přiostřuje granty. Jenže to není špatně, naším cílem nemůže být, aby podporu dostal každý,“ říká Jan z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Vláda Mirka Topolánka pak na jaře 2008 ohlá reformu vědy. Navrhovala zpřehlednění, hodnocení efektivity, víc praktických výsledků, vět zahraničím. To vše znělo velmi slibně. Změnu měla připravit vládní Rada pro výzkum, vývoj Rada byla založena již v roce 1992 a zastřešuje vědu a výzkum „rozstrkaný“ na Akademii věd školách, v různých výzkumných ústavech a ve firmách. „Zpočátku jsme hodně diskutovali např Akademie. Řada odborníků ji chtěla zrušit,“ vzpomíná Zdeněk Kukal, který se stal členem ra po jejím založení. Za největší chybu z dnešního pohledu považuje, že se nepodařilo prosadi ministerstva pro vědu. „Tehdy byli pro všichni členové rady. Založit ministerstvo jsme se bohužel jsme nenašli dostatečnou podporu u vlády,“ popisuje Zdeněk Kukal. Kdyby se to tehd by podle něj dnes česká věda v lepší situaci. Za rozhodování o vědě by nesl odpovědnost mi bylo více soustředěné pod jednou střechou. Protože rada na rozdíl od ministerstva nemá exe své představy prosazovat jen s obtížemi. „V tehdejší radě byly důvěryhodné osobnosti a už od počátku v ní seděli zástupci průmyslu, Kukal. Nejvýznamnějším přínosem tehdejší rady bylo podle něj založení Grantové agentury. I podle zahraničních vzorů už v roce 1992. „Rada fungovala relativně dobře, než se do jejího Martin Jahn. V roce 2004 se stal místopředsedou vlády, a byl tak automaticky i předsedou r genetik Václav Pačes, který do loňského března šéfoval Akademii. Jahn protlačil do rady př a institucí čerpajících peníze na výzkum. „Od té doby se začalo hlasovat silově. Protože m jen dva zástupce, nikdy nemohla nic prosadit,“ říká Pačes. Nemohla zabránit například tomu peněz téct do aplikovaného výzkumu a podpory průmyslu. „Nechápu, proč máme v radě zástupce Volkswagen nebo americké Honeywell. Těm přece nejde o rozvoj české vědy,“ podotýká Václav Rada připravila metodiku hodnocení, která měla zefektivnit hospodaření s veřejnými prostře získala přezdívku kafemlejnek. A právě o ni se celou dobu vede veřejný spor. Principy kafemlejnku Jak zmíněný kafemlejnek funguje? Výsledky práce badatelů, tedy články časopisech, knihy, patenty a další výstupy, se bodují podle daných tabulek. A z celkového se pak trojčlenkou vypočítá množství peněz, které jí náleží. Nikdo ovšem nezohledňuje například rozdílnou finanční náročnost jednotlivých oborů. Jeden částicového fyzika může stát miliony, matematikovi stačí kolikrát jen tužka a papír. Také výstupy vyvolávají minimálně údiv. Třeba napsat článek do „béčkového“ časopisu nebo do sbo mnoho času nezabere. Bodovaným výsledkem může být i kniha, ale nová metodika už neřeší, ja obsáhlá. Hodnotí také praktické aplikace. Kromě patentů tak přiděluje body třeba za vylepš popis nové metodiky nebo za užitný vzor (technické vylepšení). Zatímco registrace patentu oponenturu, užitný vzor si může přihlásit prakticky každý na základě zhruba stránkového po vylepšovat software zvládne zkušený odborník jako na běžícím páse. Výsledkem kafemlejnku bude záplava „měkkých“ výsledků. Vědci, kteří se soustředí na jejich dostanou více peněz než autoři zásadních statí v prestižních časopisech. „Dlouhodobé použí systému úplně zdeformuje českou vědu,“ říká Jan Řídký, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie Řídkého kolegu, částicového fyzika Jiřího Chýlu, zase děsí automatický nárok na peníze. Fi totiž systém namele automaticky každému, kdo vykáže článek, patent nebo další bodované věd „Vymyslíte software, natáhnete ruku a dostanete peníze,“ glosuje profesor Chýla mechanismu Řada vědců kafemlejnek ostře kritizuje. Téměř nikdo ovšem nepochybuje o tom, že vědu musím a na základě toho i financovat, efektivněji než dnes. Ale napomůže tomu nová metodika? Něk uznávají, že jakýkoli pokus o hodnocení je lepší než současný stav. Zásadnější problémy js jinde. „Všichni se stále baví o metodice, ale jde o to, že se do ní sype málo peněz. Metod jako mnohem větší problém ale vidím, že peníze určené na vědu často odtékají do firem,“ ří z Přírodovědecké fakulty UK. S tím souhlasí i Jiří Chýla: „Závažnější než špatně nastavené je fakt, že spousta financí na vědu prochází přes ministerstva.“ Nejde přitom o zanedbatel například vědecká kapitola ministerstva průmyslu se zvýšila z 1,2 miliardy (v roce 2003) n 3,7 miliardy a do dvou let má – krize nekrize – přesáhnout úctyhodných pět miliard. A zhru z uvedených částek putuje na programy podporující aplikovaný výzkum. Skryté subvence firem základního výzkumu rostla v posledních třech letech rychleji než podpora aplikovaného. Nyn jen k určitému vyrovnávání,“ domnívá se Vladimír Haasz, místopředseda Rady vlády pro výzku inovace. Samozřejmě nelze říci, že jsou všechny projekty podpořené ministerstvem mrháním p SIGMA Výzkumný a vývojový ústav, s. r. o., s jejich pomocí vyvinula mobilní čerpací stanic následků povodní, společnost Linet, s. r. o., zase speciální polohovací lůžka do nemocnic. podpoře ministerstva musí dodat i své vlastní peníze, které tak investují do vědy. Kromě již zmíněné svahové sekačky ovšem putují další miliony na projekty, jejichž výstupem jen článek v časopise. A to je v případě aplikovaného výzkumu trochu málo. Firma BEZ MOTOR zpracovávala společně s firmou ČKD MOTORY, a. s., Technickou univerzitou v Liberci a pražs zaměřený na vývoj víceúčelového šestiválcového motoru na kapalná a plynná paliva. V roce 2 letech práce dotované více než třinácti miliony, odborníci představili své výsledky – jede odborné prezentace. „Systém výběru a hodnocení přínosů projektů se postupně zpřísňuje. Dnes by podpora takovéh možná,“ ujišťuje náměstek Geuss. Dřívější programy podle něj neměly tak přísně nastavená k například loni zahájený program TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty). A jak ted při posuzování projektů přitvrdilo? „Máme velice propracovaný systém hodnocení,“ upozorňuj Projekt posuzují dva oponenti, kteří se navzájem neznají a stojí mimo radu. Kromě nich má takzvaný zpravodaj a pak také předseda a místopředseda rady. Samotná rada projektu s 23 čl menší části obsazena úředníky ministerstva. „Kdybych chtěl zasáhnout do pořadí projektů, m čtyři nebo pět lidí, které mnohdy ani neznám,“ říká Erik Geuss. V loni začínajícím program nebylo příliš potřeba s pořadím manipulovat. Uspělo totiž neuvěřitelných 86 procent žadate šlo o průmyslové firmy a výzkumné ústavy, které se věnují praktickým aplikacím. Někdy se p ve spolupráci s vysokými školami. Pro srovnání: v soutěžích Grantové agentury uspěje v prů projektů. Programu TIP se může účastnit také firma nebo instituce, která v minulosti dostala od stát neprokázala přesvědčivé výsledky. „Neposuzujeme jednotlivé subjekty, to není v podmínkách projekt,“ vysvětluje Erik Geuss. Grantová agentura ČR naopak u žadatele o peníze celkem lo výsledky předchozích projektů. Firma Alfa Union, a. s., řešila v minulosti pět projektů ministerstva průmyslu a obchodu s podporou asi 18,5 milionu. Výsledek? Účast na třech výstavách a jeden prototyp. Další prot brzy zveřejněn. „Výsledky nepovažuju za špatné. Čtyři už ukončené projekty dosáhly hodnoce zadání‘,“ říká Erik Geuss. Zároveň ale připouští, že v programu TIP by už pouhá účast na v Nyní ale společnost Alfa Union, a. s., dostala právě v tomto programu další 3,3 milionu na Věda na principu letadla Jak ukazují zahraniční statistiky, měly by se do podpory výzkumu zapojit i samotné firmy. V roce 2008 jsme v Česku ze státního rozpočtu investovali do vědy procenta hrubého domácího produktu. Když připočteme zhruba 28 miliard, které vložily do vý firmy, dostaneme 1,46 procenta HDP. Ve Švédsku ale činily celkové výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku 3,47 procenta HDP. Liší se i směřování peněz. V Česku firmy investují své finance téměř výhradně samy do sebe 95 procent podnikových zdrojů na výzkum a inovace). A k tomu ještě spolykají zhruba pětinu na vědu ze státního rozpočtu. Tato suma v Česku představuje asi třináct procent celkových a inovace v podnicích. Průměr Evropské unie ovšem činí jen zhruba sedm procent. Pouze 0,2 procenta podnikatelských zdrojů směřovalo v Česku na vysoké školy, které tak dík jen půl procenta svých rozpočtů na vědu. V evropské sedmadvacítce je to v průměru asi šest „Za nejslabší bod financování aplikovaného výzkumu a inovací považuju ne zcela zřetelná kr vztah k reálným aplikacím a finančním přínosům, resortní roztříštěnost,“ uvádí Jan Zrzavý. je podle něj ovšem to, že česká věda dlouhodobě funguje na principu letadla: je existenčně rostoucím přísunu peněz (do loňského roku o dvě miliardy ročně, tj. meziroční nárůst skoro „Věda má být uspořádána tak, aby dokázala nějakou dobu přežít i stagnaci, či dokonce pokle něčím takovým by měli odpovědní vědečtí činovníci pro jistotu počítat,“ domnívá se Zrzavý. Zatím ovšem předvídavost neprokázali. „Kdyby nepřišla krize, probíhalo by vše hladce. V ok měníte zaběhnutý systém a chybí peníze, musíte i relativně úspěšným vědeckým institucím ub narazíte na odpor proti změnám,“ popisuje Vladimír Haasz. Příliš dramaticky škrty nevidí ani matematik Milan Mareš z Ústavu teorie informace a autom věd: „Lidé jsou jako plyn, zaplní každý prostor. Takže když bylo peněz dostatek, nikde nez bez části budeme muset obejít.“ Jan Zrzavý považuje kafemlejnek za přínos: „Metodika má spoustu detailních nedostatků, ale financování výzkumných institucí na racionální hladinu.“ Peníze tak podle něj dostáváme za opravdu vykonanou, ne za úspěšné zapojení do vědecko-sociálních sítí (všelijaké „komise ex pověst („jsme nejproduktivnější vědecká instituce“). Už nyní se uvažuje alespoň o dílčích úpravách kafemlejnku. Mělo by se začít hodnotit po ob tak jejich rozdílnou finanční náročnost. Je otázkou, zda k tomu skutečně dojde. Hodně to z Radě pro výzkum, vývoj a inovace, kterou má ministryně školství jmenovat v nejbližších dne Každopádně se vědci asi ani v příštím roce navýšení rozpočtu nedočkají. Možná se kvůli kri muset ještě více šetřit. Mírné úspory českou vědu na lopatky určitě nepoloží. Šetření výzk trošku nedobrovolně přiměje k větší spolupráci s firmami, ve které máme oproti zahraničí j přes škrty se za evropské peníze začnou budovat velká vědecká centra – na biotechnologie z nebo nejvýkonnější laser světa ELI. A tak by česká věda i přes neradostné finanční vyhlídk *** Česká věda dostala loni ze státní kasy nejvíce peněz v historii – téměř dvacet pět miliard suma proti očekávání vědců nebude zvyšovat. V loni začínajícím programu ministerstva průmy podporu výzkumu a inovací TIP uspělo neuvěřitelných 86 procent žadatelů