Svět Čechům znovu utekl, nejlepší badatelé jsou až stí












            ******************************************************************************************

            * Svět Čechům znovu utekl, nejlepší badatelé jsou až stí
            ******************************************************************************************
            14:33, 25.1.2010 


            Praha - Česká Akademie věd získala silný argument v boji o státní peníze na výzkum.


            Světový projekt Scimago, ve kterém španělské univerzity pravidelně mapují kvalitu výzkumní
            kontinentech, ji zařadil mezi stovku nejlepších ústavů světa. Konkrétně na 99. místo světo


            Českým vysokým školám konkurence utíká, dokonce i ta maďarská, polská nebo estonská.


            Přitom reforma financování výzkumu, kterou zahájila Topolánkova vláda, počítá s tím, že se
            přesunou z akademických ústavů na vysoké školy a do podniků.


            Ve světle dat španělského průzkumu vláda tímto postupem likviduje polovinu výzkumné kapaci
            mezinárodní srovnání.


            "Je to rozhodně řádově kvalitnější srovnání než to, které připravuje vládní rada pro výzku
            nás argumentují politici, když prosazují reformu," komentoval projekt Scimago děkan Fakult
            Masarykově univerzitě Jiří Zlatuška, který na unikátní data upozornil.



            Amerika, Británie, Německo, Holandsko...

            Výzkumníci sestavili tabulku dvou tisíc světových výzkumných institucí podle toho, kolik o
            jejich zaměstnanci publikovali v letech 2003-2007. Vrchol žebříčku ovládly velké státní in
            Číny a Ruska.


            Přesto první třicítku kontrolují americké univerzity, kterých se do ní dostalo čtrnáct a s
            Národním institutem zdraví tvoří polovinu nejvýkonnějších výzkumných ústavů na světě. Přit

            konkurenci v kvalitě a jejich výstupy jsou aspoň dvakrát lepší než světový průměr.

            Z velkých evropských škol jim dokážou velikostí a kvalitou konkurovat pouze britské univer

            Oxfordu a Londýně, které se dostaly do čtvrté desítky.

            Nejvyšší kvalitu z velkých státních ústavů prokazuje německá Společnost Maxe Plancka. Její

            těsně zaostává za společnou produkcí Oxfordu a Cambridge. V závěsu za Brity se drží holand
            Utrechtu a Amsterdamu, teprve za nimi se umístily nejlepší německé univerzity.




            Dva v elitě východu

            Kvalita publikací české Akademie věd dosahuje světového průměru. Tím je mezi výzkumnými pr
            východního bloku pozitivní výjimkou.


            Nad průměr se díky vyšší konkurenci v Německu dostaly univerzity bývalé NDR v čele s berlí
            Humboldtovou univerzitou. Východním Němcům dokáže překvapivě konkurovat pouze univerzita v
            a některé menší specializované ústavy v Rusku.


            Na úrovni české Akademie a o něco méně výkonné Karlovy univerzity se v kvalitě článků drží
            akademie věd, Varšavská, Lublaňská a tři budapešťské univerzity.


            Čtyři v průměru
            Vedle Karlovy univerzity se ostatní vysoké školy v zahraničním srovnání neprosazují. V tom

            dohánět nejen východní Němce a Maďary, ale také Poláky.

            Na východoevropském průměru se aspoň kvalitou drží díky biologickému výzkumu a spolupráci 

            věd Jihočeská univerzita, jen o něco hůře dopadly zásluhou chemie Pardubice.

            Množstvím produkce se ještě uplatnila Masarykova univerzita, která ovšem nedosáhla kvalit 

            v druhém největším maďarském městě Szegedu. Pražská technika musí dohánět konkurenci v pol
            Wroclawi.


            Ostatní české vysoké školy nehrají ve světové ani ve východoevropské konkurenci žádnou rol