S kterou vysokou školou najdete lépe práci

27.1.2010, rubrika: Vzdělávání, strana: 1, autor: Jan Koucký, Martin Zelenka

Uchazeči o studium na vysoké škole by se při rozhodování o výběru školy měli řídit podle toho, jak snadno najdou uplatnění. LÉKAŘI A PRÁVNÍCI se o svou budoucnost bát nemusí

V posledních několika letech neustále roste počet absolventů vysokých škol. V roce 2009 jich bylo téměř 2,5krát víc než před sedmi lety a jen za poslední rok se jejich počet zvýšil o téměř 8 tisíc. Převážně to sice „způsobili“ absolventi bakalářského studia, ti však ve stále větší míře ve vysokoškolském studiu dále pokračují.

Práce: vysokoškoláci mají větší šanci Až do roku 2008 se zaměstnatelnost absolventů vysokých škol stále zlepšovala. Kvůli ekonomické krizi to však již neplatí. V roce 2008 bylo půl roku až rok po ukončení studia nezaměstnaných méně než 2,5 procenta absolventů, v roce 2009 to byla bezmála 3 procenta.

Na nárůstu mladých lidí bez práce se přesto vysokoškoláci podílejí nejmenší měrou. Podle evidence úřadů práce bylo ve srovnání s předchozím rokem k 30. září 2009 o 30 procent nezaměstnaných absolventů VŠ více. Počet nezaměstnaných absolventů SŠ však vzrostl o celých 54 procent a s čerstvým výučním listem se o práci ucházelo o 42 procent více vyučených než před rokem.

Učitelé najdou práci snadno, zemědělci hůř Srovnání zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v roce 2009 z hlediska různých typů škol a fakult ukazuje na vysokou úspěšnost především absolventů lékařských a právnických fakult. Míra jejich nezaměstnanosti nedosahuje dokonce ani jednooh procenta. Dobré výsledky (pod tříprocentní hranicí) mají rovněž školy pedagogické a technické. Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské a přírodovědecké, jejichž nezaměstnanost přesahuje 5 procent.

K výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo v roce 2009 u přírodovědných, ekonomických a technických fakult, což bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec. Ostatní skupiny fakult zatím krizí nebyly postiženy nebo u nich dokonce došlo k dalšímu zlepšení.

O něco málo lépe se s krizí vyrovnávají absolventi soukromých vysokých škol než absolventi veřejných vysokých škol. Absolventi soukromých škol mají totiž již druhým rokem nižší míru nezaměstnanosti, což je podstatná změna oproti předchozím rokům. V roce 2009 byla jejich míra nezaměstnanosti 2,4 %, zatímco u veřejných to bylo 3,0 %.

Do značné míry tomu tak je proto, že soukromé vysoké školy často navštěvují studenti, kteří už zaměstnání mají a jen si doplňují nebo zvyšují kvalifikaci.

Z hlediska jednotlivých veřejných vysokých škol zaznamenali v posledním roce nejvyšší nárůst nezaměstnanosti absolventi Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (téměř trojnásobný) a absolventi Univerzity Hradec Králové a Vysoké školy ekonomické v Praze (téměř dvojnásobný).

Naopak i přes krizi došlo k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti u absolventů Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a tří uměleckých škol (AMU, VŠUP, JAMU). Dobře si vedly také dvě největší univerzity - Univerzita Karlova v Praze a Masarykova univerzita v Brně. Najděte si úspěšnou školu Následující tabulka obsahuje pro jednotlivé vysoké školy a fakulty údaje o počtech nezaměstnaných absolventů, které sbíraly úřady práce k 30. dubnu a k 30. září 2009. Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6-12 měsíců před uvedenými termíny. Nejde tedy o úplně čerstvé absolventy, kteří se na trhu práce teprve rozkoukávají a jejichž nezaměstnanost je sice zřetelně vyšší, ale jen krátkodobá.

Údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a fakult jsou zajímavé pro vysokoškolské studenty při rozhodování o jejich další orientaci a pro uchazeče o studium při výběru instituce, na kterou se chtějí hlásit. Je však třeba upozornit, a z tabulky je to zřejmé, že některé vysoké školy a především fakulty mají tak málo absolventů, že i nepatrný počet nezaměstnaných může vést k vysoké míře nezaměstnanosti.

Určitě však lze doporučit především ty školy, které se v pořadí umístily na předních místech a uplatnitelnost jejich absolventů je i dlouhodobě dobrá. Zároveň je však třeba upozornit na úskalí spojená se studiem na školách s vyšší mírou nezaměstnanosti a negativním vývojovým trendem. Rozhodování uchazečů o volbě studia ovlivňuje mnoho různých okolností. Zaměstnatelnost absolventů by se měla stát jednou z nich.