Jak překlenout období hospodářské krize? ****************************************************************************************** * Jak překlenout období hospodářské krize? ****************************************************************************************** 26.1.2010, 18:10, pořad: Názory a argumenty Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- Následující příspěvky domácí části našeho pořadu věnujeme ekonomice a různým návodům, jak hospodářské krize. Jednou z takových představ je posílení úlohy vzdělání a zavádění modern do výroby. Snadno se to ovšem řekne a hůře provádí. Jak podotýká Petr Holub. Petr HOLUB, redaktor -------------------- Budoucnost České republiky je každému zcela zřejmá. Staneme se ekonomikou postavenou na no technologiích, vzdělání a výzkumu. Zmíněná vize stojí ve volebních programech všech politi stejný postup doporučují také ekonomové. Je to logické. Jenom nové a výkonnější technologi produktivitu práce a jenom s vyšší produktivitou si zajistíme lepší příjmy. Ovšem o mnoho tato úvaha není. S realitou totiž nemá mnoho společného. Neexistuje totiž mnoho důvodů, pr mělo stát zemí nových technologií. Není pochyb o tom, že Češi mají vlohy ke strojní výrobě nevadilo, kdyby mohli vyrábět na lepších strojích, než mají dosud. Ovšem to je dost slabý přesvědčení, že se staneme technologickou velmocí. Tam je třeba splnit dvě důležitější pod musí mít kvalitní výzkumné ústavy a podniky, které se nebojí investovat do inovací. A to v Naposled to ukázal výzkum společnosti Scimago, která srovnávala výkony vědců na celé zeměk připustit, že ve srovnání kvality Češi nedopadli úplně výborně. Nejlepší byli podle očekáv následovali Britové, Němci, Holanďané. Postkomunistické země stále nedokázaly překonat ods elity. Nejlépe se to daří východním Němcům, což nepřekvapí. Tamníuniverzity dnes mají stej výzkum jako kolegové z někdejšího západního Německa, i když několik zvláště bavorských uni znatelný předstih, nemluvě o Společnosti Maxe Plancka, která je na světové špičce a s níž žádná německá univerzita rovnat. Východoněmecké univerzity tedy byly vystaveny západní konkurenci a dokázaly v ní obstát. S na Východě dopadla už jen univerzita v estonském Tartu, což je tedy jednoznačné překvapení jsou na Východě zhruba na úrovni Polska a Maďarska. Existuje v tom však jedna podstatná vý Češi mají prakticky jen dvě pracoviště, která se dají srovnat se světovým průměrem, tedy a a Karlovu univerzitu. Ovšem v Maďarsku do stejné kategorie patří kromě tamní akademie věd Budapešti a jedna v Segedíně. V Polsku dosahuje úrovně lepších českých a maďarských ústavů Varšavská univerzita, tamní akademie věd má o něco horší kvalitu. Ovšem v Polsku je zhruba relativně velkých univerzit, které mají od východoevropské špičky odstup, který se dá brzy každém případě dosahují tamní technické univerzity lepších výsledků než České vysoké učení vzniká otázka, proč by měly technologie zamířit právě do Česka a vyhýbat se Maďarsku, Pols Estonsku. Případně Slovensku, kde sice výzkum zaostává a dosahuje úrovně Bulharska, kde se straně platí eurem. Vystřízlivět ze snů o skrytém potenciálu českých mozků a zlatých ručič protože pak se může postavit realistická strategie. Racionální zhodnocení možností zdejší také může přispět k tomu, abychom procitli z jednoho široce sdíleného omylu. Česko je zemí v posledních letech rostla díky exportu. Cizinci totiž postavili řadu moderních továren a se uplatnily. Krize ovšem způsobila pád exportu a nikdo nevěří, že se vrátí do úrovně před nezmění svou nabídku. Právě tady je logickým řešením stavba nějakých nových továren, které nové, lepší výrobky, které zase budeme spokojeně exportovat. Omyl je v tom, že se neuvažuj perspektivě. Ekonomika totiž nemusí růst exportem, ale také domácí spotřebou. V českém pro nezvyklá myšlenka, ale zabývají se s ní dnes všichni světoví ekonomové. Zjednodušeně řečen vyrábět pro zahraniční trh, ale také pro ten český, přesněji pro českého spotřebitele. Kri tento směr růstu je zdravější než nadměrné spoléhání na export. Nakonec český spotřebitel ekonomiku nad vodou, když export klesl o poctivých dvacet procent. Řeči o nových technolog v sobě skrývají, že se dál budeme snažit zbohatnout exportem. Ovšem růst exportu a růst do se do značné míry vylučují. Exportní fabriky totiž drží platy zaměstnanců pokud možno nízk výrobky obstály v souboji s konkurencí ostatních zemí. Nízký plat se tak stává hlavní ctno ekonomického rozvoje. Ovšem nízké platy zároveň dusí domácí poptávku. Je tedy třeba rozhod míry vláda podpoří export a do jaké míry domácí poptávku. Platonické řeči o výzkumu a nový jsou do značné míry chimérou. Brání pouze tomu, aby se prozkoumaly jiné možnosti ekonomick dřív se vrátíme do reality, tím lépe. Platí to i pro samotnou budoucnost výzkumu. Nejlepší země, které jsou na čele také ve spotřebě. To není náhoda ani v nejmenším. Jan BEDNÁŘ, moderátor