Lidovci žádají vznik elitních univerzit

20.1.2010, autor: Petr Holub

Praha - První návrh na reformu vysokých škol představili lidovci. Pokud se dostanou do příští vlády, chtějí vysoké školy honorovat podle jejich výkonu.

„Nový systém může platit do dvou nebo tří let," předpokládá první místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Nejvíc peněz by mělo dostat několik škol, které provozují výzkum na mezinárodní úrovni. Šojdrová zatím nemá k dispozici seznam, které školy mají šanci proniknout mezi elitu.

„Mohou to být univerzity, které dosáhnou na investice z evropského programu Věda a výzkum pro inovace," doporučuje jedno z kritérií. O těchto evropských penězích rozhoduje ministerstvo školství a podléhají schválení Evropské komise.

Podle Šojdrové se mezi elitu dostanou i některé pražské univerzity, které nemohou o peníze z evropského programu žádat, konkrétně Karlova univerzita, České vysoké učení technické a Vysoká škola ekonomická.

Lidovecká místopředsedkyně připouští i další kritéria, například některou z mezinárodních databází vědeckých publikací či hodnocení výzkumu podle metodiky vládní rady, známé mezi výzkumníky pod názvem „kafemlejnek".

Rychlý konec létajících profesorů

Verdikt o tom, které univerzity patří do elity, přísluší podle lidovců Akreditační komisi, kterou chce Šojdrová obsadit dobře placenými odborníky.

Ještě současná sněmovna může schválit první kroky reformy.

Školám zákon předepíše, aby všechny závěrečné práce zveřejňovaly, vznikne také matrika učitelů. Podle ní bude možné hodnotit, jak kvalitní učitelé jsou garanty studijních programů.

Na rozdíl od současné praxe bude mít jeden profesor či docent povoleno garantovat programy pouze na jedné škole. „Skončí tím praxe létajících profesorů, kteří pracují i na několika univerzitách najednou," očekává zlepšení kvality Šojdrová.

Ostrý řez po volbách

Přebudování Akreditační komise a rozdělení škol na tři kategorie zařídí nový vysokoškolský zákon, který lidovci plánují po volbách.

Vedle elitních univerzit vznikne druhá kategorie škol, jejichž výzkum bude mít regionální význam, a třetí kategorie, kde se bude jen učit. „To neznamená, že jsou horší. Prostě budou dělat něco jiného," vysvětluje místopředsedkyně.

Na novém systému chce spolupracovat s týmem ministerstva školství, který chystá reformu od ledna 2009 s využitím evropských dotací. Také ministerští experti v čele s profesory Rudlofem Haňkou a Janem Švejnarem doporučují, aby se vysoké školy dotovaly podle kvality svých výkonů.