Za vzdělanými lidmi přijdou firmy samy ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 16.1.2010, rubrika: Orientace - téma, strana: 22 Ministerstva, která poskytují peníze firmám, vůbec netuší, jaký to má vlastně efekt, říká ředitel institutu CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. * LN Kdy je státní podpora vědy a výzkumu efektivní? V základním výzkumu to poznáme relativně snadno. Ve většině vědních oborů začnete tím, že články a citace v prestižních mezinárodních časopisech. Mnohem obtížněji se vyčíslují dopa inovací. Musíte se zeptat, co by se stalo, kdyby firma, kterou podporujete, veřejné peníze by si inovaci v takovém případě sama zaplatila, pak je podpora neefektivní. * LN Jak to ale zjistíme? Existují tzv. ekonometrické metody, které to v některých případech umožňují. Pro ilustraci seřadíme padesát žadatelů o podporu podle kvality a podpoříme prvních 25, pak nám srovnání které jsou si hodně podobné, ale jedna dotaci dostala a druhá ne, může dost napovědět. * LN Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje výzkum a vývoj. Je jím prováděné hodnocení dostatečné? Dají někomu třeba pět milionů a v podstatě jen vykazují, co se za ně vyrobilo. Mají závěre projektu, kde je rozepsáno, že se vše utratilo podle pravidel, a vykážou nějaký výstup... kontrola je jistě potřebná, ale u inovačních podpor neodpovídá vyhodnocení dopadů. Je třeb jestli firma roste, investuje, nabírá další zaměstnance, a porovnávat tento vývoj se srovn nepodpořenými firmami. Ministerstvo zatím nedělá ten typ analýz dopadů, které se provádějí Při nich by se totiž mohlo zjistit, že investice do průmyslového výzkumu nepomáhají. Podob chová i třeba ministerstvo práce při posuzování aktivní politiky zaměstnanosti. Sleduje hl lidí prošlo třeba rekvalifikačními kurzy. Zda jim skutečně pomohly při hledání práce ve sr kteří rekvalifikacemi neprošli, ale vlastně nikdo neví. To ovšem není argument proti aktiv zaměstnanosti nebo proti podpoře inovací. Jen je třeba dávat peníze na programy, které něk pomáhají. * LN Jak má stát podporovat vědu, aby byl výsledek co nejlepší? Prvním krokem musí být striktní oddělení peněz na základní výzkum od podpory inovací. Výsl kategorií se totiž hodnotí podle nesrovnatelných kritérií. Pokud máte za cíl podpořit tech firmy, tak bych zdůraznil podporu vzdělání. Když je v zemi dostupná vysoce kvalifikovaná p pak tam budou firmy samy přicházet a zakládat výzkumná centra. Třeba v Karlovarském kraji procent vysokoškoláků. Když odečtete lékaře, učitele a státní správu, pro rozvoj vyspělých téměř nikdo nezbude. Pokud máme málo špičkových inženýrů, dají se využít třeba dotace pro technických katedrách. U základního výzkumu je pak samozřejmě potřeba důsledně odměňovat p výzkumu a jejich kvality, ale ty musí někdo fundovaně posoudit. Místo toho u nás teď bohuž nevhodnému rozdělování prostředků na základě metodiky, která zvýhodňuje snadno vyrobitelné výstupy. Pokud třeba napíšu pár řádek programu, nechám si to certifikovat jako aplikovaný hned nárok na statisíce až miliony, ať už je ta věc užitečná, nebo ne. Takže začnu softwar cvičky. * Kolik procent hrubého domácího produktu má plynout na vědu? Na začátku ekonomické transformace bylo poměrně jednoduché zvyšovat efektivitu výroby jedn přijmu něco, co už jinde funguje. Proč něco vyvíjet, když se můžu o tisíce procent pohnout tím, když zreplikuju výrobu třeba z Německa. Čím je ovšem země rozvinutější, čím blíže je efektivity, tím důležitější jsou investice do inovací a do budoucího vzdělání, protože jed vývoj může zemi posunout dopředu v konkurenci s ostatními vyspělými zeměmi.