Medici se nemají na čem učit

19.1.2010, rubrika: Domov/regiony, strana: 4, autor: MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ

Svá těla věnuje vědě jen málokdo. A mezi dárci je i mnoho takových, kteří tak činí hlavně kvůli příspěvku na kremaci, jediné hmotné odměně za tento dar.

BRNO Těla zesnulých, na nichž se mohou učit medici, jsou nedostatkovým zbožím. U každého se musí vystřídat desítky studentů.

„Při pitevních cvičeních pracuje na jednom darovaném těle přibližně třicet studentů, čímž zaručujeme kvalitu výuky, i když je to někdy dosažitelné s vypětím všech sil,“ přiznává proděkanka Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marcela Bezdíčková.

V Brně by pro výuku potřebovali ročně dvě až tři desítky těl, mají jich okolo deseti. „Těl je nedostatek. Naštěstí přibývá lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo po smrti pro vědecké účely,“ říká proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Dubový.

Těm, kteří darují svá těla, nekyne žádná odměna, jak se traduje. „Hradí se kremace, bez obřadu,“ říká Pavel Fiala z plzeňské lékařské fakulty. Lidé tedy žádné „peníze na ruku“ nedostanou. „Mnoho jich už ale motivuje zajištění kremace. I společenská uvědomělost však zvolna stoupá,“ míní.

Anatomové v Praze mají situaci lehčí. „Máme tolik těl, kolik potřebujeme,“ tvrdí přednosta anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Miloš Grim. Přiznává, že to stojí mnoho práce a osvěty. „Snažíme se to vysvětlovat, pravidelně připravujeme například ekumenické bohoslužby, při nichž vyjadřujeme úctu dárcům,“ podotkl. Účastní se jich pedagogové, medici, ale i příbuzní dárců či ti, kteří se rozhodli své tělo po smrti medikům poskytnout.

V Brně zase dárcům odhalili pamětní desku. Na ní připomínají latinský citát Mrtví učí živé. „Lidé to vnímají pozitivně a berou to tak, že opravdu přispívají k výchově mladé generace lékařů,“ upozornil Dubový. S úctou přistupují k dárcům i v Olomouci „Každý rok zaregistrujeme asi dvanáct nových dárců různých věkových kategorií. V současnosti máme zhruba 300 podepsaných dárcovských smluv,“ upřesnila Bezdíčková. Paradoxně tělo darovávají spíše lidé působící mimo obor zdravotnictví.

Těla zemřelých jsou pro výuku budoucích lékařů nezbytná. Nenahradí je 3D anatomické atlasy ani dokonalé modely. „Studenti se musejí seznámit s variabilitou stavby lidského těla, s níž se setkají v praxi. Znalosti z učebnic a atlasů rozhodně nestačí,“ míní Dubový.

Podle zákona mohou zdravotnická zařízení těla, k nimž se do 96 hodin pozůstalí nepřihlásí, poskytnout k výuce. V praxi se tak děje málokdy.