Peníze od státu tvoří pro ni dvě třetiny rozpočtu. Musíme u však toho brát v úvahu tři věci – vlastní systém hodnocení práce vědců, pak národní politika, která stanoví priority, a nakonec vazba na mezinárodní hodnocení. To poslední není ještě dokončené. Naopak z hodnocení vycházejí dobře vysoké školy. Například Karlova univerzita by měla mít na výzkum v roce 2011 o 1,2 miliardy více, než má teď. Je to nárůst peněz, který je mezi jednotlivými vysokými školami velmi rozdílný, zatímco v Akademii věd se více přihlíží k průměru.

Opisování na akademické půdě, po aféře na právech v Plzni nic nového pod sluncem. S dvěma v mnoha ohledech stejnými a již publikovanými odbornými články se lze však setkat i o patro výš. V místech, kde se přímo rozhoduje o osudu české vědy - ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jíž předsedá premiér Jan Fischer.

Karlova univerzita je jedinou univerzitou z novějších států EU, která se vešla do první stovky nejlepších evropských univerzit. Jenže její umístění není oslnivé. Umístila se mezi 81. a 123. místem v Evropě a 203. a 304. místem v celkovém pořadí světových univerzit. Jak by dopadly ostatní zdejší školy? "Obávám se, že svou pozici spíše ztrácíme než zlepšujeme a že množství nových vysokých škol s mnohdy obskurními obory úroveň vysokoškolského vzdělávání skutečně devalvuje.

Paní ministryně uvádí, že AV ve vědecké produktivitě zaostává za vysokými školami, že má vyšší náklady a zaměstnává příliš mnoho lidí. Faktem (který paní ministryně musí zcela jistě dobře znát) je, že na vysokých školách pracuje ve srovnání s AV více než dvojnásobek výzkumníků (podle některých statistik až 2,7násobek), kteří však vyprodukují jen 1,46krát více vědeckých výsledků než v AV.

Velká většina českých studentů je spokojena s kvalitou vysoké školy, na níž studují a velmi dobře hodnotí i své vyučující. Dvě třetiny studentů si myslí, že úroveň jejich studia snese srovnání s evropskou úrovní, čtyřicet procent si dokonce myslí, že je stejně dobrá jako úroveň amerických vysokých škol.

Je otázkou, zda především studenti nižších ročníků, kteří ještě neměli možnost pobytu na nějaké vysoké škole v zahraničí, mohou srovnávat. Přitom na zahraniční studijní pobyty vyjíždí šest procent českých vysokoškoláků, což je jedno z nejlepších čísel v rámci Evropské unie.

Neustále mě proto překvapuje obecně rozšířený názor, že AV dostává miliardové částky jaksi pro nic za nic, za které snad ani nic smysluplného neodvádí, zatímco např. vysoké školy si musí "všechno vysoutěžit" a fungují mnohem efektivněji.

Historie studentských plátků je možná stejně dlouhá jako jejich alma mater – vysokých škol. Potřeba si někde postěžovat na nevyhovující podmínky, poradit se se zkušenějšími, odreagovat se u vtipného sloupku či podělit se o neobvyklý zážitek tu byla vždycky.

Do ulic hlavního města vyrazilo na vozíku na podzim loňského roku postupně 86 studentů prvního ročníku katedry speciální pedagogiky Univerzity Karlovy. Jejich úkolem bylo absolvovat libovolnou, nejlépe dobře známou, trasu po Praze a sledovat, jaké bariéry musí překonávat.

Důležité bylo sledovat, jak moc se cesta na vozíku lišila od té každodenní, jaké byly reakce okolí a podobně.

"Nejsem zcela proti univerzitě. Ale představu, že bude konkurovat pražské Karlově univerzitě, škole s tak velkou tradicí, považuji za zcela nesmyslnou," říká Seidl.

František Kopřiva a Tomáš Havránek. Jména, která by si čtenáři ekonomických periodik měli zapamatovat. Jejich nositelé totiž byli na konci loňského roku oceněni Českou společností ekonomickou (ČSE), jež pošestnácté vyhlásila vítěze soutěží Mladý ekonom roku a Cena Karla Engliše.

Komise expertů z řad představenstva ČSE, zahrnující jak renomované české akademiky, tak ekonomy působící ve státní i soukromé sféře, v soutěži posuzuje původní ekonomické stati.

Výstava v pražském Karolinu nazvaná Káhira – skrytý půvab islámské architektury připomíná 50. výročí otevření káhirského pracoviště Českého egyptologického ústavu FF UK. Působivé velkoformátové černobílé fotografie Jana Brodského přibližují architektonické bohatství města, které často zůstává turistům skryto.

Měsíce sporů o peníze na českou vědu a výzkum končí překvapivě. Ministryně školství Miroslava Kopicová v rozhovoru pro MF DNES řekla, že finance budou, a v příštích letech jich bude dokonce víc.

Ještě nedávno bylo průčelí historické budovy karlínské Invalidovny zchátralé. Teď se konečně památkově chráněný dům dočkal opravy. Sídlo Vojenského historického ústavu má novou omítku, nová okna, rekonstruována byla i střecha. Až se vojenské archivy za několik let odstěhují, mohl by zde být studentský kampus Univerzity Karlovy.

Rudolf Haňka je profesorem na Cambridgeské univerzitě, v Česku sice vystudoval ekonomii, ale před čtyřiceti lety emigroval a kariéru spojil převážně s Cambridge. Dnes se vrací v roli poradce ministryně školství a měl by dostat reformu vysokých škol z mrtvého bodu. Na něm Češi uvízli poté, co zdejší akademici odmítli přípravný materiál, tzv. Bílou knihu (kromě školného nepřekousli především pokus státu více kontrolovat poměry v akademické obci). Do jakého světa vlastně profesor Haňka přichází?

Tato fakulta bude rudá. Tak se jmenuje naprosto ojedinělá publikace, která právě vyšla v nakladatelství Akropolis. Jejím cílem je připomenout dějiny katedry české literatury Filozofickéfakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od jejího založení na konci čtyřicátých let dvacátého století až do let osmdesátých. Hlavní editor profesor Jiří Holý s několika spolupracovníky z řad studentů tak činí prostřednictvím rozhovorů s pamětníky, někdejšími pedagogy katedry a jejich vzpomínek, dobových materiálů, úryvků z učebních textů i beletrie založené na dokumentárních faktech.

Pamětní deska obětem nacismu z řad českých farmaceutů byla instalována ve foyer Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové u příležitosti oslav 40. výročí založení fakulty. Desku společně odhalili předseda České farmaceutické společnosti ČLS JEP prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc., a děkan Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové doc.PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc. Památník byl zbudován z iniciativy České farmaceutické společnosti ČLS JEP podle návrhu Daniela Dolejšího a připomíná původní památník obětem války a nacismu mezi českými farmaceuty, odhalený 26. 1. 1947 v Lékárnickém domě v Malé Štěpánské ulici č. 13 v Praze 2.

"Mohli bychom udělat dělení na vysokých školách na vysoké školy vědeckovýzkumné a na ostatní vysoké školy," řekl Svoboda. "Chceme, aby vysoké školy kategorie A dostaly více peněz. Musí se už konečně udělat tento radikální krok," doplnil. Rozhodnutí je podle něj možné přijmout okamžitě, protože stát vysoké školy monitoruje už dlouho a "nic nového nevyzkoumáme".

Pokud nechtějí uchazeči o studium na vysoké škole nechat nic náhodě, mohou se přihlásit do přípravných kurzů. Jejich kapacity jsou však omezeny.

Kurz uvítají například zájemci o fakultu zdravotnických studií. "Přípravný kurz je určen pro uchazeče o fakulty zdravotnických studií, a to pro nelékařské studijní obory fyzioterapie, ergoterapie, všeobecná sestra, porodní asistentka, radiologický asistent, ochrana veřejného zdraví a zdravotnický záchranář.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Kvapem se blíží termín, do kterého je nutné písemně či elektronicky odevzdat přihlášku ke studiu na vysoké škole. Zájemci si přitom mohou vybrat z mnoha nových oborů, a to jak na technických, tak na humanitních fakultách.

Mám jít spíš na management na Ekonomickosprávní fakultu MU do Brna, nebo na Fakultu managementu VŠE? V čem se liší speciální pedagogika na MU a na UK? Vypadají otázky, které si o svém budoucím výběru studia kladete, podobně? Nabízíme několik tipů, které by vám mohly pomoci při orientaci.

"V absolutních číslech by to znamenalo, že sexuálně obtěžováno mohlo být až jedenáct tisíc studentů a studentek," reagovala Irena Smetáčková z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se na výzkumu podílela.

Jako reakce na průzkum nyní vznikla příručka s názvem Sexuální obtěžování na vysokých školách, již mají LN k dispozici. Příručka je určena výhradně pro vedení vysokých škol a vyučující.

Prevence sexuálního obtěžování se má stát jednou z priorit českého vysokého školství. Počítá s tím alespoň nová příručka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Za zahraničím podle ní totiž v této oblasti značně pokulháváme. A potvrzují to i lidé, kteří si měli možnost vyzkoušet studium za hranicemi Česka.

Pokud nechtějí uchazeči o studium na vysoké škole nechat nic náhodě, mohou se přihlásit do přípravných kurzů. Kurz uvítají například zájemci o fakultu zdravotnických studií. "Přípravný kurz je určen pro uchazeče o fakulty zdravotnických studií, a to pro nelékařské studijní obory fyzioterapie, ergoterapie, všeobecná sestra, porodní asistentka, radiologický asistent, ochrana veřejného zdraví a zdravotnický záchranář. Přednášky jsou vytvořeny především pro ty studenty, kteří na střední škole neměli dostatečný počet hodin biologie," vysvětlila Jana Ajglová, proděkanka fakulty zdravotnických studií.

Je to trochu, jako by církev dostala biskupa-manažera dbajícího jen o výnos investic v podobě prodaných odpustků. Univerzita se od firmy jakýmsi bytostným způsobem liší, byť ten, kdo uřídil lunapark, by jistě hravě ukočíroval i Vysoké učení Karlovo. Otázka je jen, jak. Ztráta smyslu pro to, že část vzdělanosti rychlé praktické aplikace nepřináší (i přidělování imaginárních bodů se zde stává víceméně fraškou), by mohla vést k jejímu zatlačení do disentu, jak tomu bylo za minulého režimu.

V letech 2007- 2013 lze v České republice (ČR) čerpat dotace na vzdělávací projekty s cílem podpořit rozvoj kvalitního a účinného systému celoživotního učení. Zdrojem . nancí je Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), který je zaměřen na všechny regiony mimo území hlavního města Prahy. Program je řízen ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Příležitost získat dotace z OP VK mají letos jako první vysoké školy díky speciální výzvě vyhlášené koncem minulého roku.

Čeští studenti jsou spokojeni s kvalitou vysokých škol a lidmi, co na nich vyučují. Podle zveřejněného průzkumu ministerstva školství (MŠMT) považuje 64 procent studentů své vzdělání za srovnatelné s evropským.

Podle Šojdrové se mezi elitu dostanou i některé pražské univerzity, které nemohou o peníze z evropského programu žádat, konkrétně Karlova univerzita, České vysoké učení technické a Vysoká škola ekonomická.

Za práci, která je sice originální, ale nepsal ji student, samozřejmě hrozí stejné tresty jako za tu opsanou. „Podvodné plnění studijních povinností může být důvod k zahájení disciplinárního řízení, což může vést i k vyloučení ze studia. Disciplinárních řízení kvůli plagiátorství u nás proběhlo už několik,“ popsala děkanka pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Radka Wildová.

Počínání provozovatele je podle Chaloupkové teoreticky možné posuzovat jako nekalou soutěž. „Zřejmě vychází z předpokladů, že pokud někdo jejich práci využije, tak s vědomím, že činí něco nekalého. Proto nehrozí, že je někdo zažaluje,“ míní Chaloupková. Provozovatel webu Jan Hlavsa trvá na tom, že nic nezákonného nedělá. „Případné riziko je v rukou studentů a náš postup je v souladu s právním řádem České republiky,“ říká.

Dají někomu třeba pět milionů a v podstatě jen vykazují, co se za ně vyrobilo. Mají závěrečnou zprávu projektu, kde je rozepsáno, že se vše utratilo podle pravidel, a vykážou nějaký výstup... Taková „účetní“ kontrola je jistě potřebná, ale u inovačních podpor neodpovídá vyhodnocení dopadů. Je třeba sledovat, jestli firma roste, investuje, nabírá další zaměstnance, a porovnávat tento vývoj se srovnatelnými nepodpořenými firmami.

Před 41 lety se na protest proti sovětské okupaci Československa upálil student Jan Palach. Jednadvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se stal symbolem odporu proti komunistické moci.

Těla zesnulých, na nichž se mohou učit medici, jsou nedostatkovým zbožím. U každého se musí vystřídat desítky studentů.

„Při pitevních cvičeních pracuje na jednom darovaném těle přibližně třicet studentů, čímž zaručujeme kvalitu výuky, i když je to někdy dosažitelné s vypětím všech sil,“ přiznává proděkanka Lékařské fakulty Univerzity Palackého Marcela Bezdíčková.

Nabídnout vodítko v oblasti reformy vysokoškolského vzdělávání jakékoli příští vládě vzešlé z letošních voleb si vytkla za cíl ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. Koncem loňského roku proto ustavila Radu pro reformu vysokoškolského vzdělávání složenou z českých i zahraničních univerzitních expertů i zástupců praxe.

O školném na univerzitách lze uvažovat až po zavedení systému finančních půjček studentům, takže do chystaného zákona o VŠ ho nedoporučujeme.

Tak zní závěr prvního setkání expertů z Rady pro reformu vysokoškolského vzdělání, s nímž novináře včera seznámil její předseda Rudolf Haňka.

Vysoké školství se musí urychleně změnit, říká ministryně školství Miroslava Kopicová. Univerzit je totiž moc a začíná být obtížné vysledovat, která škola je kvalitní a která ne. Navíc - stát dlouhodobě nemá na to, aby "zdarma" dopřával vysokoškolské vzdělání 60 procentům populačního ročníku, jako je tomu dnes.

Památku studenta Jana Palacha, který se před 41 lety upálil ve snaze vyburcovat společnost k protestu proti okupaci Československa a nastupující normalizaci, si včera připomenuli studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vzpomínkového shromáždění u pamětní desky před budovou fakulty se zúčastnilo asi pět desítek lidí. Zástupci fakulty a univerzity k desce položili věnce a lidé zapálili svíčky. Pietní akt uzavřela minuta ticha.

Jenže za ohromujícím titulkem "Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání pracuje" následoval podobně nekonkrétní článek, v němž se trochu vágně slibovalo určení priorit, kterými se bude zabývat příští vláda. Trochu mi to připomnělo dětinské "až naprší a uschne". Vina zdaleka nepadá jen na tohle osazenstvo ministerstva, ale není přešlapování kolem reformy už příliš?

Ministryně školství Miroslava Kopicová navrhuje rozdělit školy na elitní, které se mají zabývat špičkovou vědou a přijímat jen pět procent studentů, a ostatní. Ty se mají propojit s praxí a vychovávat odborníky v bakalářském, tříletém režimu.

Budoucnost České republiky je každému zcela zřejmá. Staneme se ekonomikou postavenou na nových technologiích, vzdělání a výzkumu. Zmíněná vize stojí ve volebních programech všech politických stran, stejný postup doporučují také ekonomové. Je to logické. Jenom nové a výkonnější technologie zajistí lepší produktivitu práce a jenom s vyšší produktivitou si zajistíme lepší příjmy. Ovšem o mnoho víc než logická tato úvaha není. S realitou totiž nemá mnoho společného.

Boj o peníze v české vědě má jinou podobu, než by většina lidí předpokládala. Z balíku zhruba 25 miliard jsou financováni nejen špičkoví badatelé, jako třeba vynálezce nových léků proti AIDS Antonín Holý, astronom Jan Palouš nebo historik středověkých dějin František Šmahel, ale třeba i výrobci sekaček.

"Prestižní školy budou i do budoucna dělat svá přijímací řízení, ale minimálně jako významný doplňkový parametr maturita asi bude fungovat i u nich," myslí si ministryně Miroslava Kopicová. Původně měli studenti a studentky podle státem určené jednotné zkoušky maturovat již v roce 2008.

Už za několik let by se studenti, kteří končí na střední a míří na vysokou školu,mohli stresovat jen jednou. Místo závěrečné středoškolské zkoušky a pak ještě přijímaček by stačilo udělat dobře státní maturitu. Některé vysoké školy totiž uvažují o tom, že by k jejím výsledkům při přijímání přihlížely, či dokonce přijímačky vypustily.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy je jednou ze čtyř původních fakult na této univerzitě. Existuje už od roku 1348, zájem studentů je obrovský. Podívejte se sami. Například vloni se hlásilo na práva do Prahy bezmála 4 400 studentů, do prvního ročníku ale nastoupil jen zhruba každý šestý z nich, zbytek ale nepřišel tak úplně zkrátka. Tisíce neúspěšných uchazečů o studium na pražských právech dostaly druhou šanci. Šanci za 40 tisíc. Šanci, která se rovná téměř jistému přijetí příští rok bez přijímaček. Škola totiž neúspěšné uchazeče oslovila s nabídkou kurzu celoživotního vzdělávání. Kurzu za 40 tisíc. Nabídka je lákavá.

Vakcína proti klíšťatům, přírodní lepidlo sloužící například v medicíně pro slepení roztržené kůže či kostí nebo účinné látky v boji proti chorobám rostlin a další vynálezy jihočeských vědců by měly najít větší využití.

Dostat se na vysokou školu je rok od roku snazší. Důvodem je skutečnost, že míst na vysokých školách, ale i fakult a oborů přibylo, zatímco populace mladých studijního věku ubývá a ubývat bude i nadále. Přesto zůstávají studijní programy a obory, na kterých je tlačenice.

Zatímco na všeobecné lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vPraze se loni dostal každý šestý až sedmý uchazeč, na zubní lékařství měl na stejné fakultě šanci jen každý třináctý. To je ještě větší převis poptávky nad nabídkou, než byl například loni na tradičně nejnacpanější psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Vedle Karlovy univerzity se ostatní vysoké školy v zahraničním srovnání neprosazují. V tom může Česko dohánět nejen východní Němce a Maďary, ale také Poláky. Na východoevropském průměru se aspoň kvalitou drží díky biologickému výzkumu a spolupráci s Akademií věd Jihočeská univerzita, jen o něco hůře dopadly zásluhou chemie Pardubice.

K výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo v roce 2009 u přírodovědných, ekonomických a technických fakult, což bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec. Ostatní skupiny fakult zatím krizí nebyly postiženy nebo u nich dokonce došlo k dalšímu zlepšení.

Útvar rozvoje města se rozhodl, že se Studentskou unií Univerzity Karlovy (UK) uspořádá soutěž Vize 2030. Soutěže by se měli zúčastnit zejména studenti UK, kteří v projektech představí, jak si představují další architektonický rozvoj školy. Na podmínkách a zadání soutěže by se měli studenti a představitelé útvaru rozvoje města dohodnout ve čtvrtek. 

Poslední měsíc zbývá absolventům středních škol na zodpovězení otázky: Kam na vysokou školu? A zda vůbec se o přijetí pokusit. Termín k odevzdání přihlášky vyprší posledního února. Podat ji je možné buď klasicky prostřednictvím předepsaného tiskopisu anebo elektronickou cestou přes webové stránky fakult, což je rychlejší a poplatek za zpracování je nižší.

"Finanční pomoc" je samozřejmě inzerována jako záchranný pás zvláštních půjček, spoření či přímé podpory studentům. Ve skutečnosti jde o finanční pomoc bankovnímu sektoru, který se těší na budoucí "sekuritizované" zisky z podílu na příjmech absolventů. To je však bublina ve stylu amerických hypoték subprime. Neexistuje žádná záruka, že vysokoškolákům, kteří dnes nemohou sehnat ani práci, mzdy už jen porostou. V USA posledních dvacet let stagnovaly. A "džusování" mezd a platů obyvatelstva finančním kapitálem má své meze.