Reforma vysokých škol nemá omezovat přístup ke vzdělání ****************************************************************************************** * Reforma vysokých škol nemá omezovat přístup ke vzdělání ****************************************************************************************** Téma: 20.9.2011    Hradecký deník,  Strana 13,  Zpravodajství,   (kf)    Reforma vysokého školství je v poslední době jedním z nejdiskutovanějších témat. Docent Pe jako vedoucí vědecký pracovník v Akademii věd, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlov náměstek ministryně školství Petry Buzkové pro vědu a vysoké školy. V současné době je pro soukromé univerzitě Jana Amose Komenského Praha, podílí se na velkém projektu ministerstva vytvoření národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání a je členem pracovní skupi věcného záměru nového zákona o vysokých školách. Všechny tyto pozice umožňují pohled na ch perspektivy člověka, jenž má díky těmto zkušenostem netradičně široký přehled o dané probl * Ozývají se hlasy, že české školství reformu VŠ nepotřebuje, jiní ji naopak označují za t ji vnímáte vy?             Reformou se obvykle rozumí zásadní systémová změna, která má zvrátit k lepšímu stav či trend. Domnívám se, že potřebné zásahy do českého vysokého školství nejsou reformo přísném a dramatickém slova smyslu, neboť ono se – na rozdíl od našeho důchodového systému žádnou propastí. Avšak současný vysokoškolský zákon je starý 13 let a byl mnohokrát (větši novelizován, proto je nový zákon potřebný. * V čem je podle vás tedy nový zákon přelomový?             Podstatné změny, které by nový vysokoškolský zákon měl přinést, se dotýkají př oblastí: diverzifikace vysokých škol, zvyšování jejich kvality, řízení vysokých škol, zave na veřejných VŠ(ovšem v úzké vazbě na přijetí zákona o finanční pomoci studentům), systém veřejných VŠ, zavedení mezinárodně srovnatelného kvalifikačního rámce a systém akreditací širšího systému hodnocení a zajišťování kvality škol. * Nový systém počítá také s rozdělením vysokoškolského vzdělání do tří různých stupňů, ved studia by se v prvním stupni mělo objevit i kratší diplomové absolutorium. V rámci tohoto změnit skutečnost, že drtivá většina studentů pokračuje po bakalářském studiu na magisters jsou v Evropě?             Je pravda, že podíl absolventů bakalářského studia, kteří vstupují do vyššího, studia, je u nás velmi vysoký. Po desetiletí jsme byli zvyklí uznávat jako vysokoškoláka a dlouhého, pěti až šestiletého studia. Dnešní česká společnost ještě stále rozpačitě přijím bakalářů, magistrů a dvojí systém doktorátů (rigorózum a Ph. D.). Je třeba stále zdůrazňov je úplně vzdělaný vysokoškolák na úrovni, která je zcela dostačující pro většinu zaměstnán vysokoškolské vzdělání vyžadováno. Státní politika směřuje k tomu, aby v magisterském stud maximálně polovina dostudovaných bakalářů. Hlavním důvodem zřejmě není obava z „převzdělan ale starost o státní rozpočet, z něhož jsou tato studia na veřejných školách hrazena. Cháp byl bych nerad, kdyby vedly k tomu, že bude nějak uměle omezován přístup ke vzdělání. Naví počet soukromých škol, které nabízejí magisterské studium, na které stát nic nepřiplácí. Z přirozené, kdyby se uchazeči o magisterské studium více obraceli i na soukromé vysoké škol * Jaký dopad bude tedy podle vás mít plánovaná reforma na soukromý sektor vysokého školstv             Jako u všech významných změn, i tady bude ten pověstný ďábel ukryt v detailu. znát všechny podrobnosti konečného přijatého znění, včetně všech kritérií diferenciace ško institucionálních akreditací a tak dále, nelze odhadovat jejich konkrétní dopady. Celkově mohly přivítat úsilí o modernizaci celého systému, jeho otevření se světu a vyšší míru ins autonomie škol. Současně by soukromé školy měly dát pozor na to, aby přijatý zákon respekt práva a povinnosti soukromých subjektů, aby soukromým subjektům nestanovoval povinnosti, k rozporu s odlišnými principy jejich řízení a hospodaření. Na půdě České konference rektorů Odborné fórum soukromých vysokých škol, které si klade za cíl poskytnout příležitost všem školám diskutovat a vyjadřovat se k zásadním otázkám, které se dotýkají soukromého vysokoš u nás. Před prázdninami první setkání tohoto fóra hostila právě Univerzita Jana Amose Kome