ČR dává na vzdělání jen 4,5 procenta HDP, skoro nejméně z OECD ****************************************************************************************** * ČR dává na vzdělání jen 4,5 procenta HDP, skoro nejméně z OECD ****************************************************************************************** Praha 13. září (ČTK), autor: Adéla Klimešová, rot Česká republika dává na vzdělávání 4,5 procenta HDP, průměr vyspělých zemí je přitom 6,1 p to ze srovnávací zprávy zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ktero ministerstvo školství. Česko je tak v žebříčku 34 členských států na předposledním místě, dává na školství jen Slovensko. Zpráva přitom pracuje se statistikami z roku 2008.     "Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primární do terciární vzdělávací úro amerických dolarů (asi 106.000 korun)," uvádí zpráva s tím, že částky jsou převedeny na pa Na žáka na základní škole dá stát ročně asi 68.000 korun, přitom "typická" země OECD dává Velké rozdíly jsou i mezi náklady na středoškoláky, 110.000 korun v ČR oproti 161.000 v ze Vysokoškolák pak Česko ročně stojí 149.000 korun, zatímco vyspělé země dávají na vzdělání studenta ročně téměř 246.000 korun.     Méně než pět procent HDP dávají na vzdělání ještě Německo, Maďarsko, Itálie, Japonsko tomu státy jako Chile, Dánsko, Island, Izrael, Korea, Norsko nebo Spojené státy dávají na než sedm procent HDP. V zemích OECD jsou ale výdaje na vzdělání tvořeny ze 17 procent ze s v Česku je to jen 12,7 procenta.     Materiál srovnává také platy učitelů. V roce 2009 si tak český kantor s patnáctiletou základní škole 426.000 korun v přepočtu na paritu kupní síly, na střední škole pak 436.000 na tom třeba učitelé v Maďarsku nebo na Slovensku, kteří v přepočtu na paritu kupní síly b 269.000 korun ročně. Naproti tomu v Lucembursku si pedagogové přijdou až na 1,795.000 koru     Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 lete toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.     Statistici se také zaměřili na podíl obyvatel s maturitou nebo s vysokoškolským diplom sledovaných zemích úroveň vzdělání roste. Maturitu má v Česku téměř 90 procent lidí, což j ze sledovaných zemí. Co se týká absolvování vysoké školy, z mladých lidí do 34 let má dipl obyvatel OECD. V Česku je to jen pětina. Ještě větší rozdíl je u věkové kategorie 55 až 64 má titul průměrně 22 procent starších lidí, v ČR jen 11 procent.     Lidé s vyšším vzděláním jsou mnohem méně ohroženi nezaměstnaností a také vydělávají vý "Dospělí ve věku 25-64 let s vyšší úrovní dosaženého vzdělání jsou v průměru více spokojen životem, zajímají se o společnost a pravděpodobně i lépe hodnotí své zdraví, a to bez ohle věk a příjem," vyplynulo z průzkumu.