Je pro Univerzitu Karlovu 201. až 300. světová příčka maximem? ****************************************************************************************** * Je pro Univerzitu Karlovu 201. až 300. světová příčka maximem? ****************************************************************************************** 03.09.2011 07:17, Autor: Martin Rychlík http://www.ceskapozice.cz [ URL " http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/je-pro-u karlovu-201-az-300-svetova-pricka-maximem"] Průnik UK do první světové dvoustovky top univerzit je zřejmě možný jen po zásadnějších zm vysokém školství. Univerzita Karlova v Praze (UK) patří mezi 1,5 procenta nejlepších vysokých škol světa, ze univerzit se umístila na 201. až 300. příčce. Koho by to nepotěšilo, a zvláště pak její če Dobrá zpráva přišla z Číny, kde se centrum Šanghajské univerzity věnuje již devět let sest 500 nejlepších světových univerzit (ARWU). Co na tom, že nejde o ranking úplně nejprestižn média hromadně zajásala a akademici se prsili. „Úkáčku“ se samozřejmě sluší blahopřát, ale se ptát, zda by škola založená roku 1348 nepotřebovala více impulzů k dalšímu zlepšování.. Univerzita Karlova se v šanghajském žebříčku (cíleném spíše na přírodní vědy a anglické vě dlouhodobě drží ve třetí světové stovce – o jednu třídu níž byla UK pouze v letech 2003 a Karlova potvrzuje dominantní postavení mezi českými univerzitami,“ pochvaloval si rektor V tím, že škola chce proniknout do první dvoustovky. Jakožto překážku zmínil omezené finance nežli u západních, amerických či japonských soků. Co když ale nejsou limitem jen peníze? Haňka: Novou krev do systému! „To, že se Univerzita Karlova do žebříčku nejen probojovala, ale navíc se vlastně umístila je velký úspěch. Čtyřicet let totality deformovalo české vysoké školství do takové míry, ž ani po dvaceti letech nepodařilo škody plně napravit. Stále nám chybí nejen správné legisl či odpovídající finance, ale hlavně změna myšlení starších kádrů, abychom nabrali novou kr zkostnatělého systému,“ řekl ČESKÉ POZICI Rudolf Haňka, profesor z University of Cambridge vysokého školství v Česku na starost. V první dvacítce šanghajského žebříčku je 17 amerických škol„Toto jsou naprosto základní p zlepšení stavu českého vysokého školství. Pokud se tak nestane, zůstane UK spíše jen tou v profesor Haňka k šancím dalších českých škol o průnik do světové špičky. Letošní šanghajský žebříček, pracující s počty citací, držitelů Nobelových cen a prestiží ovládly americké univerzity. V první dvacítce jich je sedmnáct, přičemž se do popředí vysk Stanford, MIT a Berkeley. Pátý skončil anglický Cambridge, který jako jediný s Oxfordem a College London uhájil místo v TOP 20 pro Evropu. Nejlepších deset univerzit světa: 1. Harvard University 2. Stanford University 3. Massachusetts Institute of Technology 4. University of California, Berkeley 5. University of Cambridge 6. Caltech 7. Princeton University 8. Columbia University 9. University of Chicago 10. University of Oxford Tolik úplná elita. Nejlepší z kontinentální Evropy je švýcarské ETH Zürich, ve střední a v předstihla pražskou UK jen Moskevská univerzita (74. místo). Nejvýše v Asii se umístila Un Tokio na 21. příčce. „Znatelný je pokrok univerzit na Středním východě,“ uvádí se v žebříč institucí čtyřiceti států. Saúdská King Saud University se dostala mezi nejlepších 300 ško čtyřstovky pronikla i tamní King Fahd University a dále školy v Istanbulu a také Íránu. V žebříčku TOP 500 je rovněž celkem 35 čínských univerzit, z nichž tři pronikly do elitní přesně tam, kam by chtěl v příštím roce i český gigant: Univerzita Karlova s 51 tisíci stu „Letošního úspěchu si samozřejmě vážíme, zejména při srovnání finančních zdrojů, které maj školy, jež se umísťují na předních místech. Univerzita Karlova považuje za jednu z priorit pozice v žebříčku a ve veliké konkurenci hraje zásadní roli právě i finanční podpora vlád států, jakkoliv se UK systematicky snaží zvyšovat své příjmy i z jiných zdrojů,“ říká Petr tiskového oddělení školy. Lepší jen v Moskvě a Petrohradě Vysoké učení císaře Karla IV. patří do třetí světové stovky i v jiných tabulkách. Aktuální University World Rankings (THES/QS) je řadí na 267. pozici se ziskem 40,66 bodu oproti sto Cambridgi. V tomto seznamu, jenž je spolu s Times Higher Education World University Rankin Reuters (uvádí první dvoustovku škol) a šanghajským ARWU považován za nejvlivnější žebříče UK z postsocialistických států pouze univerzity v Moskvě (93.) a Petrohradě (210.); na 304 následují Jagellonská univerzita v Krakově a Varšavská univerzita. Protože má každý žebříček odlišnou metodologii s klady a minusy, neváhala systémy kritizov komise, jíž vadilo zacílení na anglosaský výzkumný model, který prý nehodnotí specifika ko univerzit. Podle serveru EUobserver.com si dokonce Evropská unie začala loni v lednu vyvíj žebříček pro světové hodnocení vysokých škol: „Komise se domnívá, že mnoho existujících ra šíři záběru univerzit, protože jsou například zacíleny více na výzkum nežli výuku.“ Excelence UK: matematika a ekonomie To by ale Univerzitě Karlově vadit nemělo, protože se chce profilovat jakožto výzkumná ško jsou nejsilnější oblasti UK, jež by jí mohly posunout v žebříčcích ještě výše? „Metodologi se podstatně liší, což ovlivňuje výslednou pozici Univerzity Karlovy. Například v hodnocen CHE ExcellenceRanking, který každý rok hodnotí jiné disciplíny, naše univerzita opakovaně excelentní obory. V roce 2010 (hodnoceny byly přírodní vědy a matematika) uspěla UK ve sku oboru matematika. V roce 2009 (hodnocena byla ekonomie, psychologie a politické vědy) uspě Excellence v oborech politické vědy a ekonomie,” říká Kopplová. V témže žebříčku, který sestavuje německé Centrum pro rozvoj, uspěly taktéž národohospodář mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Není tajemstvím, že výjimečné výzkumné postavení na Univerzitě Karlově má hlavně matematic fakulta a přírodovědecká fakulta; mezinárodní renomé si drží i lékařské fakulty. „Obávám s společenskovědní obory – ne všechny samozřejmě – nám na Úkáčku trochu zahálejí. Zpohodlněl ekonomy a egyptology, kteří mají výjimečně čilou činnost i v zahraničí, skutečně nevidím t výzkumníků, kteří obstojí ve světové konkurenci,“ řekl ČESKÉ POZICI informovaný zdroj z ok Až příliš často prý pražští vědci spoléhají na enormní sílu značky a rok založení 1348, mí Univerzita Karlova ubírala dynamičtějším a modernějším směrem: více se otevřela transferu firemní sféře a přidala i profesionálnější marketing. Cambridžská cesta přes aplikace Mohou k vylepšením přispět i žebříčky? Jsou pro školy tou správnou motivací? „Myslím, že ž mají celkem pozitivní vliv. Pochopitelně si musíme uvědomit, že jich existuje řada a že te pouze jedním z nich... Dostat se někam na přední místo je ctižádostí každé univerzity. Udr snadné a nedá se spát na vavřínech – stojí to hodně úsilí a hlavně hodně peněz,“ upozorňuj Cambridžské univerzitě se podařilo prosadit do první světové pětice teprve tehdy, když pře lety změnila systém vnitřního řízení univerzity a otevřela se více směrem k aplikované sfé být jakousi zasněnou Ivory Tower, Věží ze slonoviny, a stala se něčím, co je viditelně důl vzdělávání nové generace, tak i pro současnou vědu. Tím se nejen stala relevantnější spole takové, ale současně se jí podařilo zdvojnásobit své finanční prostředky, a to z neveřejný doplňuje Haňka. Brno kousek před pětistovkou... Proniknout na světovou špici by chtěly v Česku minimálně tři další školy: pražské ČVUT, br učení technické (VUT) a Masarykova univerzita (MU). Všechny již do rankingu THE-QS nejméně Při premiéře v roce 2005 se VUT umístilo na 438. příčce, do téhož TOP 500 se ČVUT dostalo 2008, kdy obsadilo 414. místo. „Potvrzuje se, že se ČVUT může v globální konkurenci srovnávat s kvalitními univerzitami v řekl médiím tehdejší prorektor Jaroslav Kuba, donedávna šéf EU fondů na ministerstvu škols bylo řazení českých univerzit následující: 229. UK, 394. ČVUT, 401. až 500. VUT a také Mas nejlepší stovce. Jakou tomtuo „žebříčkovému“ srovnávání přikládá váhu dnešní Masarykova univerzita? „Význam žebříčků vysokých škol rozhodně nelze podceňovat, protože se jimi řídí nejen politici, ale Musí se k nim však přistupovat s určitou rezervou. Tak, jak jsou nastaveny, často zvýhodňu specializované instituce,“ řekla ČESKÉ POZICI Tereza Fojtová, mluvčí ambiciózní brněnské u již dnes v mnohých oborech předčí i svou daleko starší pražskou sestru. „Například šanghajský ARWU je hodně zaměřený na přírodní vědy, ve kterých je sice Masaryko úspěšná, nicméně data se pak porovnávají ve vztahu k celé univerzitě, a to nás znevýhodňuj Fojtová, dle níž chce MU své postavení zlepšit. K tomu by mělo přispět mimo jiné zřízení c transfer technologií; hodně se očekává od středisek, jako bude Středoevropský technologick (CEITEC). Vybírat rektory konkurzem zvnějšku? Posunu do světových výšin ale nepomůžou jen strukturální fondy (Praze navíc nedostupné); p změna univerzitních struktur. „Česko jako celek získá šanci na lepší umístění v žebříčcích bude mít odvahu se vyrovnat s tím, že náš vysokoškolský systém potřebuje pozměnit. Že např stejně jako rektoři, by se měli vybírat – tak jako jinde ve vyspělých zemích – veřejným ko jejich objektivního ohlasu ve světové vědě a ne podle tabulkových kritérií či podle jejich získat většinu hlasů Vědecké rady či Akademického senátu,“ míní Haňka. A český profesor z University of Cambridge uzavírá: „Pak se nám nebude stávat, že v hodnoc států zařadí European Research Council (ERC) naše přední vědce až na konec tabulky těsně p Turecko. Tak jak se to stalo letos.“