Změním vysoké školství ****************************************************************************************** * Změním vysoké školství ****************************************************************************************** 22.9.2011    Brněnský deník    Strana 13    Události, autor:    KATEŘINA PERKNEROVÁ        V posledním desetiletí vzrostl počet zapsaných posluchačů v prvních ročnících vysokých ško o sto procent, z64 na 112 tisíc. Financování, hodnocení kvality i akademické orgány se ale nezměnily. Ministerstvo školství finišuje na zcela novém zákoně o vysokých školách, který univerzitnímu světu převratně nová pravidla. Deníku je představil šéf resortu Josef Dobeš * Na vysoké školy se loni dostalo 63 procent přihlášených uchazečů. Neskrývá se v tomto čí             Může to tak být, i když existují školy, které nasají co nejvíc studentů, a pak ročníku prosejí. Jde třeba o Vysokou školu chemicko-technologickou, jejíž doktorandi jsou utíkají nám do Ameriky. Jinak ale souhlasím, že motivace je velký problém, proto chceme zm financování a měření kvality. * Jak se nový vysokoškolský zákon dotkne rozvrstvení studia na bakalářské a magisterské?             Problémem vysokého školství je,že zhruba čtyři pětiny bakalářů plynule přecház magisterského studia. Tohle nejde. Každý stupeň bude muset prokázat kvalitu a podle toho d Na hlavu studenta připadne 80 procent prostředků, na kvalitu dvacet a to je velká změna pr * Pokud budou chtít školy dostat peníze za magistra, budou muset splnit jasné podmínky. Kt             Je jich asi osm, řeknu vám ty nejdůležitější. První je aktivní podíl budoucích vědě a výzkumu. Dále určitý počet profesorů a docentů s plným úvazkem pro daný obor. Třetí mobilita, čili počet zahraničních studentů. Čtvrtá pak uplatnitelnost absolventů. * Kdo bude rozhodovat, který obor a v jaké délce bude moci vysoká škola provozovat?             Do akreditačního procesu zavádíme novinku, kterou je povinnost vnitřního hodno V současnosti funguje oborová akreditace, kdy by komise měla prověřovat vlastně každý z os Já se přikláním k tomu, abychom to změnili a dívali se na vysokou školu komplexně, neřešme instituci jako takovou. * Co si pod tím představit?             Musíme předně vytvořit plně profesionální tým odborníků, kteří to budou dělat V čele takové agentury může stát třeba bývalý rektor. Její lidé nastoupí do školy, zůstano nic nesleví a budou chtít okamžité odpovědi. Žádné dodatečné dohledávání dokumentů, zaměst profesorů apod. nebude možné. * To ale nepochybně povede k zániku mnoha škol, především asi soukromých.             Jednoznačně, a je to tak správně. My máme 72 vysokých škol. V Anglii, kde je s obyvatel, jich je 111. Ta síť je u nás prostě hrozně velká, a kvalita tudíž nízká. S mým s také zvažujeme, že profesionální akreditační agentura bude fungovat pro obě země. Slovensk VŠ zákona půl roku před námi a snaží se legislativu nastavit tak, aby do ní zakomponovala akreditační agenturu. * Bude možné dostat se na univerzitu bez maturity a získat titul za rok?             To je absurdní fáma. Naopak my chceme posilovat prvky kvality při rozhodování Jedním z nich bude i to, kolik nejlepších maturantů na jakou VŠ půjde. Kratší vysokoškolsk možné už nyní. V platném zákoně se hovoří o jedno- až tříletých magisterských cyklech. My jak integrovat vyšší odborné školy, kde by jejich absolventi mohli po dalším roku studia z bakaláře. * Univerzitní půda je velmi citlivá na jakékoli zásahy do akademických svobod. Jak chcete senátů?             To je velká diskuse. Naštěstí mám vedle sebe skvělé lidi, profesory Wilhelma, Karlovy univerzity, Hanku z Cambridge a Hálka z Olomouce. Není to tedy z Dobešovy hlavy. O k rakouskému modelu, v němž je silnější postavení rektorů. Ti by měli být skutečnými manaž rozvoje škol, samozřejmě vzešlými z vědecké sféry a volenými akademickými senáty O podílu senátech se ještě povede debata, na stole jsou varianty třetinová i poloviční. * Prezident Václav Klaus při jmenování profesorů opakovaně žehrá na jejich vysoký počet. J vypořádá s touto připomínkou?             S devalvací vysokoškolského vzdělání jde ruku v ruce inflace profesorských tit pololetí je v Karolinu jmenováno sedmdesát nových profesorů a to skutečně není v pořádku. že laťka náročnosti se snížila. My se nyní bavíme o tzv. funkčních místech. Každá škola a musela specifikovat kritéria pro získání titulu docent a profesor. Muselo by to obnášet vě publikace, přednášky v zahraničí. Čím přísnější pravidla, tím lépe. Samozřejmě se musí vyř dříve jmenovaných profesorů. Hodnost by se jim pravděpodobně nebrala, ale všichni nově jme vázáni k funkčnímu místu. Pokud by neodváděli požadovaný výkon, o profesuru by přišli. Gar bude výrazně méně. * Budoucí posluchače VŠ bude hodně zajímat, kolik za studium zaplatí. Jaký model je moment             Závazné je programové prohlášení vlády, v němž je odložené školné. Zakotveno b Splácet ho budou absolventi po dosažení průměrného platu a maximální výše za jeden semestr korun. *** Co se změní ve VŠ zákoně * diverzifikace VŠ na univerzitní (výzkumné, vzdělávací, profesní) a neuniverzitní dlouhod místo ročních rozpočtů akreditace po institucích, nikoli po oborech zavedení profesionální kvalitu vysokého školství odpovědné za provádění vnějšího hodnocení vysokých škol * rektoři a děkan i vzešlí, z mezinárodních konkurzů vyšší pravomoc rektorů profesoři a do funkční místa, pokud nesplní kvalifikační kritéria, otitul přijdou Jak má vypadat školné m 20000 korun ročně * bude příjmem vysokých škol školy ho získají ihned ze státní pokladny * studenti ho budou splácet až po dokončení VŠ a dosažení průměrného platu v oboru * technické a další potřebné obory bude stát podporovat prostřednictvím koeficientů Kam je nejtěžší a nejlehčí se dostat (výběr)* Kde jsou šance nejmenší * Akademie múzických umění v Praze - Divadelní fakulta:                                  ú * Univerzita Karlova v Praze - 2. lékařská fakulta:                                        * Vysoké učení technické v Brně - Fakulta architektury:                          úspěšnost * Masarykova univerzita - Právnická fakulta:                                               19,5% * Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - Fakulta logistiky a krizového řízení:   úspěšnost 20,9 Kde je úspěšnost největší (stoprocentní) * Univerzita Karlova v Praze - Matematicko-fyzikální fakulta * Vysoká škola chemicko-technologická v Praze * B.I.B.S., a.s., Brno International Business School * Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.ro. Praha * Vysoká škola obchodní a hotelová, s.r.o. Brno * Úspěšnost = počet přijatých / počet uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, x Rok 2009/10 Ke studiu na vysokých školách se hlásí 80 % absolventů maturitních oborů středních škol a absolventů těchto oborů, což je nejvíce za posledních deset let. K dalšímu studiu na VŠ bylo přijato 95 % přihlášených gymnazistů, 77 % absolventů lyceí, 6 odborných škol a 31 % maturitních učebních oborů.