Unie chystá žebříček všech vysokých škol

23.9.2011    Právo    Strana 21    Studium, autor:  (mcm, map, DPA)       

Za dva roky bude jasné, jak si která vysoká škola v Evropě stojí. V roce 2013 se má objevit první žebříček, uvádějící pořadí, a tedy i kvalitu všech univerzit a vysokých škol v Evropské unii, jichž jsou téměř čtyř tisíce.

            V úterý to oznámila evropská komisařka Androulla Vassiliouová, která je v EU odpovědná za oblast vzdělávání.

            Zároveň varovala, že v roce 2020 „bude 35 procent všech pracovních míst v EU vyžadovat nejvyšší kvalifikaci, zatímco nyní má vysokoškolské vzdělání jen 26 procent zaměstnanců“. Unii tak daleko předstihuje nejen Japonsko (44 procent zaměstnanců s VŠ vzděláním), ale i USA (41 procent) a Kanada (50 procent). Komisařka proto počítá s vytvořením „mnohodimenzionálních žebříčků vysokých škol“, které nebudou brát v potaz jen úroveň jejich výzkumu, jak je to běžné nyní. „Výzkum není jediný faktor. Je třeba přezkoumat i výuku a mezinárodnost (jednotlivých škol),“ řekla.

            Kvalita výuky na školách bude posuzována podle toho, kolik jejich absolventů získalo práci, jaké vyučovací metody byly použity a jaký je vztah mezi vzdělávacím ústavem a společností. Vassiliouová připomněla, že zatím je „pod lupou“ jen hrstka evropských škol, které se dostaly do světových žebříčků, ať už čínských nebo amerických. V první stovce světových univerzity obvykle figurují tři desítky ústavů z EU (a žádný z Česka), do první desítky či dvacítky pronikne obvykle jen Oxford a Cambridge.

            Už koncem letošního roku chce komisařka zveřejnit výsledky veřejné soutěže, v níž budou vybráni autoři chystaných žebříčků. Studujícím má tento projekt zajistit „co nejlepší informované rozhodování“ a snazší nalezení vhodné školy.

UK je mezi 1,5 % nejlepších VŠ světa

Pro jednotlivé ústavy se jejich umístění stane vizitkou cti či hanby. Stejně tak se žebříčky stanou měřítkem kvality vysokoškolských vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích EU.

Univerzita Karlova patří podle takzvaného šanghajského žebříčku mezi 1,5 procenta nejlepších světových univerzit. Ze 17 tisíc vysokých škol celého světa skončila na 201. až 300. místě. Uvedl to mluvčí školy Václav Hájek. Žebříček srovnává univerzity podle výsledků ve vědě a výzkumu, nejlépe dopadly vysoké školy z USA.

            „Univerzita touto pozicí potvrzuje své dominantní postavení mezi českými univerzitami, stabilně se mezi nejlepšími světovými univerzitami umisťuje již po dobu pěti let,“ pochvaloval si rektor Václav Hampl s tím, že jsou jedinou českou školou v první pětistovce.

            Žebříček naprosto ovládly univerzity z USA. Kromě suverénně nejlepší univerzity z Harvardu se jich v nejlepší dvacítce objevilo ještě 16, například školy z Yale, Princetonu, Berkley nebo Stanfordu. Z neamerických škol se probojovala na pátou příčku britská Cambridge, na desáté místo Oxford a na dvacáté University College London.

            Ve srovnání s univerzitami ze střední a východní Evropy předstihla UK jen Moskevská univerzita na 74. příčce, zhruba stejně jako UK pak dopadla univerzita z Petrohradu.

            Podle rektora Hampla má ale jeho škola ambici dostat se do první dvoustovky.

            „Je však bohužel zřejmé, že univerzity ve střední a východní Evropě mají nepochybně mnohem menší finanční zázemí než univerzity v Evropě západní. O financování univerzit amerických a japonských raději nemluvě,“ dodal.

            Nejstarší a největší česká univerzita má v současnosti 17 fakult, na nichž studuje téměř 54 tisíc studentů.

            Specializované centrum Šanghajské univerzity se hodnocení nejlepších vysokých škol věnuje řadu let. Školy se poměřují kupříkladu množstvím držitelů Nobelových cen i dalších významných ocenění mezi učiteli a absolventy, nebo počty publikací tamních kapacit v prestižních vědeckých časopisech.

            Toto hodnocení je považováno za jeden z nejvlivnějších mezinárodních žebříčků na poli univerzit.