Školné problémy vysokých škol nevyřeší ****************************************************************************************** * Školné problémy vysokých škol nevyřeší ****************************************************************************************** 10.10.2011    Euro    Strana 67    Hyde park káva s... Václavem Hamplem Je na pováženou, že veřejné výdaje na vzdělávání vysokoškolského studenta jsou nižší než n střední školy, říká rektor Univerzity Karlovy. Univerzita Karlova oslavila 663 let své existence. Jako dárek dostala již poněkolikáté vel v takzvaném Šanghajském žebříčku vysokých škol. Mezi nejlepšími vědeckými instituty světa 201. až 300. místě. „Mělo by být ctižádostí Česka mít v první pětistovce více univerzit a i větší finanční podpora,“ říká rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl s tím, že na přepoč kupní síly je podpora úspěšnějších univerzit nejméně o polovinu silnější. * Jak je na tom Univerzita Karlova s podporou z veřejných financí?             Celkově je vysoké školství v situaci, kdy jsou veřejné výdaje na vzdělávání vy studenta nižší než na studenta střední školy. Ne že bych jim záviděl, ale vzhledem k tomu, školství zahrnuje i obory, jako je třeba medicína, moderní technologie či částicová fyzika finančně velmi náročné, je to na pováženou. Jedná se o dlouhodobý trend a letošní rok bohu nějaké zlepšení. Na druhé straně musím říct, že se konečně podařilo začít brzdit významný jímž bylo financování VŠ výhradně podle počtu studentů. Protože univerzity jsou z principu instituce, je pro ně velmi důležitá i výše veřejné podpory vědy a výzkumu, která v ČR stag jejího rozdělování. V současnosti necelou třetinu rozpočtu UK představuje státní příspěvek skoro třetina jsou vysoutěžené prostředky na vědu včetně zahraničních zdrojů a zbytek univ nezávisle na veřejných zdrojích. * Ministerstvo školství má pro letošek akci Rok vysokých škol, v jejímž rámci rozděluje do programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jak to prakticky pomáhá vysokým školám?             V kontextu návrhu poklesu financování mi název Rok vysokých škol zní trochu ir vysoké školy sice začíná přicházet poměrně velký objem prostředků ze strukturálních fondů část vysokoškolské kapacity v ČR, totiž ta v Praze, je z tohoto zdroje a priori vyloučena. vytváří velmi složitou situaci, protože celá řada našich infrastruktur potřebuje obnovu či * Jak do problémů financovaní zapadají plány na výstavbu kampusu v Hradci Králové a úvahy UK v Praze?             Rozvoj infrastruktury je nutný. Bez něj je těžké držet krok se světem, natož u se od předních univerzit právem očekává. Proto nemůžeme s plány čekat, jestli někdy budou pracovat na koncepci a aktivně hledat možnosti financování. Kromě toho jsou samozřejmostí na údržbu, aby nám budovy „nespadly na hlavu“. Co se týká Prahy, máme dvě hlavní priority rozvoje. První je zajištění prostoru pro studenty ve společenskovědní části, kterých je na mírná většina a na jejichž výuku má univerzita v současnosti velmi málo místa. Proto jsme pro Filozofickou fakultu objekt v Opletalově ulici a pro Fakultu humanitních studií pracuj budovy bývalé menzy v Tróji. Druhá hlavní priorita se váže především k přírodovědné části, potřebou držet krok se světem v přístrojovém vybavení a metodickém zázemí. * Není na druhé straně Univerzita Karlova až příliš veliká?   Univerzita Karlova patří i v mezinárodním kontextu mezi větší univerzity ve smyslu počtu kterých máme celkem přes padesát tisíc. To je dvojnásobek toho, co jsme měli před dvaceti průměru jednoho akademického pracovníka na dvanáct studentů. Tento poměr je chápán jako je kvality a jeho hodnota na UK je velmi slušná a pomáhá nám v mezinárodních srovnáních. I st poměrně stálá, i když se zájmu a možnostem přizpůsobujeme. Například Filozofická fakulta j v evropském kontextu i tím, že je jednou z mála, kde se učí všechny jazyky, jimiž se mluví * Jak se v této souvislosti díváte na návrhy zavedení školného?   Čím více o tom přemýšlím, tím se mi to téma zdá spíše politické a s řešením hlavních pro škol vlastně nemá až tolik společného. Že by to přineslo další peníze školám, je pravda, a jasné, jestli by to třeba také neodvedlo část veřejných prostředků směrem k soukromým škol * Dalším politickým tématem jsou státní maturity a jejich vize jako přijímací zkouška na v to podle vás reálné?   V principu by to možné bylo, a i bychom byli rádi, kdyby nám taková zkouška s přijímačka I když zdaleka ne ve všech oborech to bude možné.