Univerzita Karlova až ve čtvrté stovce? ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova až ve čtvrté stovce? ****************************************************************************************** Téma: 10.10.2011    Právo    Strana 6    Publicistika, autor:  Jan Rychlík        Dne 7. října byl v Právu publikován článek Žebříček: Univerzita Karlova až ve čtvrté stovc dech. Naše nejstarší univerzita se – podobně jako ty v Krakově, Varšavě a v portugalském P posledních letech na 301. až 350 místě.             Jako pedagog a profesor historie na Karlově univerzitě jsem měl možnost seznám několika univerzitami v USA, Kanadě a Británii. Jsem nucen konstatovat, že relativně špatn středoevropských univerzit (včetně UK) je ve skutečnosti dáno metodikou používanou v USA a metodika nezohledňuje jiné zaměření univerzit v anglosaském jazykovém prostředí a ve zbytk             Evropská kontinentální tradice, a především tradice středoevropská, chápe univ jako vzdělávací a badatelské instituce v oblasti humanitních věd a práva, méně pak věd pří Polsku zpravidla nemají univerzity ani lékařské fakulty. Na univerzitách v anglosaském svě tomu na prvním místě obory technické a přírodovědné a často také studium ekonomie či finan             Není jistě náhodou, že za nejlepší univerzitu byl prohlášen Kalifornský techno (Caltech), tedy vysoká škola, kterou bychom podle našich tradic vůbec za univerzitu nepova Je pochopitelné, že např. v aplikovaném výzkumu, především pokud jde o podané patenty, jso kontinentální univerzity v nevýhodě a nemají šanci zařadit se mezi „špičku“.             Ještě více zavádějící je pak často mechanické srovnávání počtu citací vědeckýc počtu absolventů-nositelů Nobelovy ceny. Je přece samozřejmé, že publikace vydaná v anglič širší dosah ve světovém akademickém prostředí než kniha vydaná česky nebo portugalsky. Nen tajemstvím, že v oboru humanitních věd se Nobelovy ceny vůbec neudělují. Každý také jistě mnohem větší šanci získat tuto cenu má básník či spisovatel píšící anglicky a obracející s několika miliónům lidí na celé planetě než spisovatel český, jehož knihy si bez problémů m deset miliónů Čechů a pět miliónů Slováků.             I evropské univerzity samozřejmě vydávají některé důležité práce ve světových prvním místě v angličtině, avšak některé knihy z oboru humanitních věd (např. z oboru hist literatury) jsou už s ohledem na svůj obsah a zamýšlený okruh čtenářů vázány na národní ja             Nechci samozřejmě nekriticky chválit univerzitu, na které sám působím. Jistě d nejlepším na světě a je třeba ještě mnohé zlepšit. Na druhé straně mně již několik britský kolegů otevřeně řeklo, že v oblasti humanitních věd UK rozhodně nijak výrazně nezaostává z prestižními univerzitami. Ocenili především jazykovou vybavenost našich pedagogů i student řada odborníků v USA, o studentech ani nemluvě, neovládá žádný cizí jazyk a je tak ochuzen neanglojazyčnou odbornou produkci. Pokud by se porovnávaly výsledky univerzit v konkrétníc především v oblasti humanitních věd se brala v úvahu kvalita vydaných prací, a nikoliv jen v zahraničí, jsem přesvědčen, že by UK a s ní srovnatelné další univerzity regionu (např. Krakově) dosáhly mnohem lepšího umístění.             Ještě jednou se vrátím k hodnocení univerzit podle počtu absolventů, kteří zís cenu. Jak známo, z čs. občanů ji získali zatím jen dva – profesor Jaroslav Heyrovský a bás Seifert. Oba studovali UK a první z nich na ní dokonce přednášel. Úspěšnost UK, pokud jde Nobelových cen v příslušném státě, je tedy stoprocentní.