Školné až 20 tisíc za rok, navrhuje ministr Dobeš

8.10.2011    Mladá fronta DNES    Strana 1    Titulní strana,   Kateřina Frouzová       

Platit se má už od roku 2013. Částku by určila vysoká škola

PRAHA Pokud ministr školství prosadí svůj plán, zaplatí studenti žádaných oborů za diplom až 100 tisíc korun. Na tolik může vyjít běžné pětileté studium.

            Revoluční změnu, od níž si Josef Dobeš (VV) slibuje zvýšení kvality univerzit a dalších vysokých škol, chce spustit už za dva roky.

            „Výši školného si konkrétní vysoká škola v rámci konkurenčního boje stanoví sama,“ řekl ministr.

            Dvacet tisíc ročně je strop, dolní hranice neexistuje, studium na některých fakultách tak může být zdarma. Univerzity určí výši platby podle nákladů oborů, ale mohou zohlednit i zájem o fakulty.

Budoucím studentům, kteří se bojí, že nebudou mít na vzdělání peníze, ministerstvo slibuje systém státních půjček, stipendií a spoření. Dluhy by začali splácet, až když začnou pracovat a jejich mzda dosáhne aspoň průměru.

            Jako první by podle ministra měli školné platit nováčci v akademickém roce 2013/2014. „Školné chceme, ale je nereálné stihnout již rok 2013,“ říká poslankyně vládní koalice Anna Putnová z TOP 09.

            Kritici školného varují, že to kvalitu nezlepší, protože mnoho studentů si vybírá univerzitu podle toho, kde získají snadno titul, a nikoli podle úrovně.

            Rychlé zavedení školného odmítá také Rada vysokých škol. Podle ní je plán nepřipravený. „Nebudeme návrh podporovat, dokud ministerstvo nezpracuje analýzy, co vlastně zavedení školného způsobí, a dokud nám nepředstaví zkušenosti ze zahraničí,“ vysvětlil předseda rady a profesor ČVUT Vladimír Haasz.

Podle Rady vysokých škol je rychlá změna financování škol riskantní a je třeba ji dobře propočítat.

            Politici i akademičtí pracovníci se s ministerstvem přou na teoretické úrovni. Rodiče však mají reálný strach, že do roku 2013 nestihnou naspořit dostatek peněz.

            Ministr Josef Dobeš je uklidňuje, že dětem ze sociálně slabých rodin zavedení školného naopak pomůže. To neznamená, že by za ně vzdělání zaplatil stát, ale půjčí jim peníze na školné i na život během studia, který si dnes platí sami.

Pokud však student dluh později neuhradí, stát ho po něm bude vymáhat. Půjčka se přitom může za pět let jenom na školném vyšplhat na sto tisíc korun. „Absolventi začnou peníze splácet, až začnou pobírat průměrnou mzdu,“ říká Dobeš. Kdo studuje obor, jehož absolventi dostávají vysoké mzdy, začne peníze vracet prakticky hned. Absolventi málo placených profesí třeba až za dvacet let.

            Součástí dluhu budou i úroky, které začnou naskakovat někdy mezi absolvováním školy a dosažením průměrné mzdy. Přesný termín ještě ministerstvo nezná.

            O výhody při splácení peněz přijdou studenti, kteří univerzitu nedokončí. Ti budou muset půjčku splácet hned i s úroky.

            Kromě státních půjček chce stát studentům nabídnout stipendia, z nichž by mohli uhradit třeba i celé školné.

Nejlepší studenti ušetří

Kdo se nechce zadlužit a nedosáhne na stipendium, má ještě jednu možnost, jak se školnému vyhnout úplně nebo na něm výrazně ušetřit. Ministerstvo totiž bude mít možnost udělovat některým školám dotace, z kterých by se část školného mohla hradit. „Stát dotací podpoří obory, o které má zájem a které jsou strategické. To znamená, že třeba na technických vysokých školách může studentům se školným pomoci,“ řekl Dobeš.

            Nepopulární změna, kterou mnoho rodičů i opozice ostře odsuzují, má přijít půl roku před volbami do Sněmovny. I proto o ní koaliční strany zřejmě budou ještě hlouběji diskutovat.